Google překladač: English Deutsch

Proč máme málo techniků

Pátek, 21 Prosinec 2007 09:05
V posledních přibližně patnácti letech se setkáváme v našem školství s výrazným snížením zájmu studentů o technické obory. Hledání hlavních důvodů není jednoduché. Jistě se na tomto trendu podepsala porevoluční doba, kdy bylo studium v technických oblastech považováno za neatraktivní s minimální perspektivou. Ale jsou tyto důvody opravdu jediné?

Systematická popularizace techniky a technologií

Řešení technických problémů patří ze své podstaty mezi velmi komplexní problémy. Zahrnují řadu činností, které se opírají o výrazné teoretické zázemí, zkušenosti a praktické dovednosti řešitelů. Jedním ze základních důvodů nepopularity technického vzdělávání je jeho vlastní obsah. Nízké povědomí laické veřejnosti o úrovni současných přístupů a technologií je důvodem, který výrazně snižuje atraktivitu technického vzdělávání. Snad jedinou výjimku tvoří obory, které jsou úzce svázány s podstatou informačních technologií.
Dlouhodobě se ovšem ukazuje, že právě tento obor má svůj význam především v aplikovaných oblastech. Potenciál světového trhu, požadavky na znalosti techniků jsou přímo ovlivňovány pokrokovými strategiemi, jakými je například správa životního cyklu výrobku ve strojírenství (PLM), případně informační systém budovy v architektuře a stavebnictví (BIM). Právě do těchto oblastí v posledních pěti letech proudí, vedle rozvoje komunikace, největší podíl investic. Informatika ze své podstaty mění nejen postupy a metodiku řešení technických problémů, ale přináší zcela nové přístupy řešení.
Povědomí o těchto pokrokových oblastech, přímo ovlivňujících technické obory, je obecně mezi veřejností velmi nízká. Ukázkou mohou být desítky dotazů budoucích studentů na nutnost kreslit výkresy na pauzovací papír. Obdobné přístupy jsou na technických školách často považovány za strašáka, který demotivuje budoucí studenty ještě před jejich nástupem do školy.
Důvody můžeme hledat v překotném nástupu nových technických řešení realizovaných pomocí ICT, v poměrně pochopitelném komerčním utajení realizovaných projektů, ale také a především ve špatném chápání současných trendů vědy a techniky a významu nutných změn tradiční výuky ve školství.

Ing. Petr Fořt (*1968)

autor více než desítky učebnic a několika stovek odborných článků s tématikou průmyslového navrhování pomocí digitálních technologií a správy ICT. Dlouholetý pedagog, popularizátor nasazení průmyslových informačních systémů a jejich efektivní administrace. Správce ICT a externí poradce působící v oblasti integrace PLM technologií v průmyslové praxi. Garant a autor strategie oborového vzdělávání projektu SIPVZ a tvůrce národního grantového projektu věnovaného výuce ICT ve strojírenství. Držitel oborových certifikací společností Autodesk, Microsoft a SMC Networks. Školitel modulů Z, P0, P-Grafika, oborový garant modulu P-CAD. Držitel ocenění eLearning Awards a ocenění společnosti 3COM za projekty v oblasti správy informačních systémů a průmyslového navrhování. Autor projektu DesignTech.cz.

Vše bylo nastartováno, ale...

V oblasti nasazení pokrokových technologií v našem školství lze mluvit o systematické podpoře až s nástupem projektu SIPVZ počátkem nového tisíciletí. Do té doby byly často počítače považovány pouze za zábavu pro pokrokově myslící vyučující. Tento projekt byl organizačně přímo završen Ministerstvem školství, tělovýchovy a mládeže. Ukázal nutnost nasazení informačních technologií ve školství se systematickou metodicko-informační podporou. Byla realizováno kompletní proškolení všech vyučujících jak v obecných, tak v odborných aplikacích výpočetní techniky. Navíc existoval tak společný styčný bod dodavatelů software a školství s možností optimalizace licenčních podmínek a tím i cenové politiky.
Součástí této více jak pětileté aktivity byly grantové projekty rozvíjející konkrétní požadavky a aktivity škol. Nejedna škola získala prostředky pro nákup technologií a školení vyučujících. Aktivita byla považována za velmi zdařilou jak ze strany dodavatelů software, tak i ze strany komerčního sektoru.
Nejistota kolem voleb projekt SIPVZ zlikvidovala. Nenašly se „medvídkové“ peníze na podporu jinak velmi ambiciózní aktivitu. Svým způsobem to byla pětiletá a zatím jediná světlá chvilka v našem školství pro cílené a systematické nasazení informačních technologií. Prakticky je situace v současné době na pozici bodu mrazu. Místo toho, abychom využili vybudovaného a tuto oblast dále rozvíjeli ku prospěchu všech, zejí stránky informací o projektu SIPVZ prázdnotou. Při takovémto přístupu MŠMT budou opravdu nemalé investice do této oblasti pouze výkřikem do tmy s nedozírnými následky pro vzdělanost a konkurenceschopnost našeho průmyslu v budoucích letech.

Tak dopadl projekt SIPVZ v letošním roce
Tak dopadl projekt SIPVZ v letošním roce

Nízký důraz na moderní přístupy a práci v týmu

Historicky lze spatřovat celou řadu aspektů rozvoje nasazení ICT a jejich aplikací do výuky na školách. Přibližně v roce 1990 se objevily první osobní počítače ve školách. ICT byly dlouhou dobu považovány pouze za alternativu „pro nadšence“ a změnu vyjadřovacích prostředků. Oblast techniky a technologií prošla za posledních deset let zcela zásadní rekonstrukcí „digitální realizace“. Změnila se od základů metodika produkce technických projektů, která si dnes neklade za cíl pouze dílčí řešení projektu pomocí ICT, ale vytváří kompletní model produkce výrobku od prvotního návrhu, přes výpočty a analýzy, až pro jeho realizaci a podklady například v oblasti public relations a marketingu.
Koncepce „klasické“ výuky technika je v řadě oblastí opravdu „archaická“. Typickou ukázkou může být kontrast striktní výuky mongeova promítání proti prakticky nulovému povědomí studentů o existenci stěžejních postupů digitálního navrhování pro technickou praxi. Výpočetní technika je často považována za odtrženou oblast „od reálného světa“.
Další problematickou oblastí je malý důraz na projektovou výuku podpořenou systematickým nasazením digitálních technologií včetně realizace těchto projektů na úrovni širších týmů. S tímto aspektem úzce souvisí využití nových možností spojených s dosažitelností odborných informací. Na těchto základech stojí například technická výuka v USA, která je často považována v našem vzdělávání za vzor. Koncepce, přístupy, metodika a strategie vzdělávání těmto směrům často odpovídají minimálně.

Zájem mládeže o FuturePark na Invexu byl minimální
Zájem mládeže o FuturePark na Invexu byl minimální

Obdobná situace je samozřejmě také ve výuce přírodních věd. Vysoký podíl teoretické problematiky bez ukázek praktického dopadu je častým důvodem nepopularity matematiky, fyziky a dalších jinak velmi zajímavých věd, které jsou pro úspěšné technické vzdělávání jedním se základů.

Zvýrazněme spolupráci škol s praxí

Vazby průmyslu na školy a spolupráce s komerčním sektorem je často interní na úrovni praxe absolventů. Schází popularizace této spolupráce a zviditelnění konkrétních aktivit vůči laické veřejnosti. Vznikají tak zkreslující informace o perspektivě uplatnění techniků v regionech, které je samozřejmě posilováno zkušenostmi z minulých let.

Otevřený publikační portál, za jehož projektem stojí autor článku
Otevřený publikační portál, za jehož projektem stojí autor článku

V této oblasti mohou více udělat nejen školy, ale především organizace sdružující průmysl a řídící organizace na úrovni krajů. Prohloubení spolupráce škol s praxí, zvýraznění těchto vazeb a úrovně regionálního průmyslu je prospěšná prakticky ve všech směrech.

Co je možné pro zlepšení udělat?

Pozitivem ve vývoji vzdělávání mohou být právě nové trendy které dávají možnost vytvořit výuku daleko otevřenějším novým přístupům a metodám. Rámcové vzdělávací plány, pokud jsou správně uchopeny, mohou vést k modernizaci strategií a postupů ve vzdělávání. Setrvávat na zastaralých oblastech výuky může mít pro školu výhledově katastrofální následky.