Správce, kterému nic neunikne

Tags: Facility management | GIS

Náklady na správu a údržbu budov jsou jedním z významných výdajů každé organizace. Optimalizace provozních nákladů, vhodné rozmístění jednotlivých pracovišť a využití dostupných zdrojů tak může přinést významné úspory a dokonce i zvýšit efektivitu práce zaměstnanců.

3D prostředí technologického pasportu s viditelnými objekty klimatizace,
elektrických zásuvek a zásuvek pro počítačovou síť

GIS umožňuje nahlížet na vztahy jednotlivých objektů s ostatními částmi budovy či organizace komplexně. Nezáleží při tom na charakteru těchto objektů; správu lze provádět v jakémkoliv měřítku, od budov po jednotlivé součástky informačních sítí (kabely a přípojky).

Jako příklad nám může posloužit komplexní systém pro facility management Masarykovy univerzity v Brně, který se zabývá správou budov včetně jejich technologického vybavení. Je založen na geografickém informačním systému ArcGIS společnosti Esri a na datovém formátu Esri geodatabase (tradičně počeštěném na „geodatabáze"). Jednotlivé složky tohoto systému si nyní představíme blíže.

Stavební pasport – informace o místnostech

Stavební pasport Masarykovy univerzity

Ve dvou stovkách budov Masarykovy univerzity (MU) se ukrývá přes 17 000 místností. Digitální stavební pasport slouží pro pořizování, aktualizaci, správu a prezentaci dat o každé z nich. Grafickou část stavebního pasportu tvoří výkresová stavební dokumentace uložená ve formě vektorových dat v geodatabázi , což umožňuje efektivně udržovat a spravovat výkresovou dokumentaci a pracovat s grafickou reprezentací budov a místností jako s geografickými daty. Navíc jsou v atributové části stavebního pasportu udržována i popisná data budov a místností a informace potřebné pro tvorbu 3D modelů budov.

Data stavebního pasportu jsou zpřístupněna prostřednictvím mapových služeb a intranetových aplikací, což umožňuje jejich využití v řadě jiných informačních systémů. V systému pro facility management MU tedy tvoří Stavební pasport základní, referenční databázi.

IS BAPS – podrobnosti o zařízení

Zadávání nových a pravidelná aktualizace stávajících dat je nezbytným úkolem pro správnou funkci systému. Jelikož jsou podklady předávány obvykle ve formátu DWG a XLS, byla vypracována metodika a nástroje pro import a export stavebních výkresů do geodatabáze stavebního pasportu. Další nutnou součástí systému je metodika kompetencí a povinností jednotlivých subjektů univerzity pro funkční hlášení změn a požadavků na aktualizaci.

Vizualizace měřených hodnot prostřednictvím 3D modelů budov

Technologický pasport Masarykovy univerzity

Na stavební pasport je velmi úzce navázán digitální technologický pasport, který slouží pro podporu správy a údržby technologií budov. Postupně vznikající geodatabáze technologického pasportu obsahuje data o technologiích vytápění, chlazení a výměny vzduchu, o rozvodech energií a médií, o datových, hlasových a technologických sítích, o přístupových a zabezpečovacích systémech a ostatních technologiích v budovách nově vznikajícího Univerzitního kampusu Bohunice. V budoucnu bude pasport rozšiřován i o data technologií dalších budov MU.

Grafická data reprezentují půdorysy zařízení a propojovacích prvků technologií. Evidovány jsou i relativní výšky, takže je možné s využitím dat stavebního pasportu MU vytvářet 3D modely technologií v budovách. Atributová data pak popisují vlastnosti prvků technologií a vazby mezi nimi.

Také technologický pasport je publikován prostřednictvím mapových služeb i intranetových aplikací a využívá zpracovanou metodiku pro import a export výkresů.

Prostředí Informačního systému Brněnské akademické počítačové sítě

Informační systém Brněnské akademické počítačové sítě – IS BAPS

Další částí je informační systém pro podporu evidence prvků datové, hlasové a technologické sítě na Masarykově univerzitě. Systém umožňuje evidovat vlastnosti, polohu a tvar jednotlivých elementů sítě a vazby mezi těmito elementy, a to jak fyzické (skutečné zapojení prvků sítě až po úroveň vláken kabelů a pinů konektorů), tak i logické (trasy a subtrasy, pomocí kterých je realizován provoz v síti). Databáze systému obsahuje informace o cca 255 000 konektorech, 57 000 kabelech, 28 000 portech, 13 000 patch panelech a 6000 zařízeních kromě PC.

Uživatelské rozhraní IS BAPS je založeno na stromu elementů sítě, specializovaných formulářích a mapovém okně. Bezpečnostní model systému umožňuje definovat práva pro skupiny uživatelů a jednotlivé uživatele na úrovni typů, skupin či konkrétních prvků sítě. Pro podporu editace slouží specializované nástroje, formuláře a vzory. Součástí systému je podpora výkazů o prvcích evidovaných systémů i o akcích, které nad nimi uživatelé provádějí.

IS BAPS využívá data Stavebního pasportu MU jako podkladových vrstev mapového okna a se systémem technologického pasportu MU je IS BAPS propojen pomocí technologického kódu.

Přístup do technologického pasportu prostřednictvím webové aplikace

3D výstupy

Zajímavou formou vizualizace FM dat jsou 3D modely. Díky evidenci relativních výšek u půdorysů objektů je možné vytvářet prostorové modely budov včetně jejich evidovaného vybavení. Pro zobrazení slouží nástroje softwaru ArcGIS pro práci v 3D, je také možný export modelů do formátu KML a zpracování v jiných prostředích. Vedle využití 3D modelů pro vizualizaci budov a návrhy interiéru slouží i jako podkladová data pro vizualizaci dat systému pro sledování a řízení technologií budov Univerzitního kampusu Bohunice, který monitoruje např. spotřebu tepla a elektrické energie.

Hlídač a posel zároveň

ArcGIS disponuje potřebnými nástroji pro systémy facility managementu. Geodatabáze nabízí spolehlivé datové úložiště pro prostorová data s bohatými možnostmi správy, verzování a replikací. 2D a 3D mapové kompozice a animace zpřístupňují přehlednou a názornou formou data o provozu budov a technologií. Konverzní nástroje pak umožňují zpracování různorodých dat od dodavatelů dokumentace i z on-line zdrojů a následný export do mnoha formátů. Publikaci a distribuci zajišťuje ArcGIS Server. Existuje také množství API pro tvorbu snadno obsluhovatelných webových aplikací s uživatelskou funkčností (např. API pro Microsoft Silverlight, Adobe Flex a další).

RNDr. Petr Glos, Ústav výpočetní techniky Masarykovy univerzity
Ing. Jan Souček, ARCDATA PRAHA, s. r. o.