Stavba mrakodrapu pomocí BIM: Šanghajská věž

Tags: AutoCAD | AXIOM | BIM | Revit | Shanghai Tower

Nad ruš­ným fi­nanč­ním cen­t­rem Šan­gha­je se tyčí lesk­nou­cí se gi­gant. Šan­ghaj­ská věž je úchvat­ný po­hled, ale ještě pů­so­bi­věj­ší je pří­běh o tom, jak byla na­vr­že­na a po­sta­ve­na s vy­u­ži­tím BIM. Pokud jde o špič­ko­vou ar­chi­tek­tu­ru, jen má­lo­kte­rá bu­do­va v Číně se může s Šan­ghaj­skou věží měřit. Se svou im­po­zant­ní výš­kou 632 metrů je třetí nej­vyš­ší bu­do­vou na světě – a to vše díky BIM.

Šan­ghaj­ská věž se svým spi­rá­lo­vi­tým tva­rem je mra­kodra­pem ob­rov­ské výšky, který se na­chá­zí ve čtvr­ti Lu­ji­a­zui v šan­ghaj­ské části Pu­dong a je nej­vyš­ší bu­do­vou v Číně. Pokud za­po­čí­tá­me pět pod­zem­ních pod­la­ží a 128 nad­zem­ních pod­la­ží, je tech­nic­ky vzato nej­vyš­ší bu­do­vou na světě, ač­ko­li tento titul ofi­ci­ál­ně drží Burj Kha­li­fa.

Bu­do­vu na­vrh­la ame­ric­ká ar­chi­tek­to­nic­ká firma Gen­sler a její stav­ba byla za­há­je­na v roce 2008. Věž byla do­kon­če­na v roce 2015 a pro ve­řej­nost byla ote­vře­na v roce 2016.

V pří­pa­dě Shan­ghai Tower byly k vy­tvo­ře­ní velmi de­tail­ní­ho BIM mo­de­lu po­u­ži­ty pro­gra­my Revit i Au­to­CAD. Model ob­sa­ho­val všech­ny in­for­ma­ce ne­zbyt­né pro stav­bu věže, včet­ně je­jích kon­strukč­ních, me­cha­nic­kých a elek­tric­kých sys­té­mů. Vý­sled­kem je mi­s­trov­ské dílo in­že­nýr­ství a důkaz síly BIM.

Aktualizace 2024: Architektura versus ekonomika

V ob­las­ti na­vr­ho­vá­ní zna­me­ná heslo „forma nad funk­cí“ de­sign, který po­ten­ci­ál­ně upřed­nostňuje vzhled před po­u­ži­tel­nos­tí, což často zna­me­ná roz­su­dek smrti pro bu­do­vu, je­jímž pri­már­ním fi­nanč­ním cílem je za­jis­tit sluš­nou ná­vrat­nost in­ves­tic právě díky této po­u­ži­tel­nos­ti.

Od svého ote­vře­ní v roce 2016 tr­va­lo Šan­ghaj­ské věži více než pět let, než pře­ko­na­la zá­važ­né pro­blémy s ob­sa­ze­nos­tí, při­čemž ztrá­ty údaj­ně do­sáh­ly více než 1,5 mi­li­ar­dy USD. Ano, je to mi­li­ar­da, s vel­kým M.

Ač­ko­li je tato vý­znam­ná bu­do­va vi­zu­ál­ně je­di­neč­ná, mul­ti­funkč­ní, udr­ži­tel­ná a ener­ge­tic­ky úspor­ná a pyšní se cer­ti­fi­ká­tem LEED Gold, ne­do­sta­teč­ná ob­sa­ze­nost by z ní udě­la­la pou­hou krás­nou – a dra­hou – pří­těž.

Po jejím ote­vře­ní v roce 2016 ně­ko­lik pro­blé­mů brá­ni­lo oče­ká­va­né ob­sa­ze­nos­ti. Jed­ním z nich bylo zís­ká­ní od­po­ví­da­jí­cí cer­ti­fi­ka­ce po­žár­ní bez­peč­nos­ti, což mohlo sou­vi­set spíše s míst­ní po­li­ti­kou než se sku­teč­ným ná­vrhem bu­do­vy. Jakmi­le však byl tento pro­blém ko­neč­ně vy­ře­šen, ob­sa­ze­nost stále ne­vzrost­la tak, jak se dou­fa­lo. Druhý hlav­ní pro­blém totiž sou­vi­sel vý­hrad­ně s de­sig­nem.

Při po­hle­du na pů­do­rys – který má kvůli kon­struk­ci bu­do­vy troj­ú­hel­ní­ko­vý tvar – si lze všim­nout dvo­ji­té­ho skle­ně­né­ho pláš­tě, kru­ho­vé­ho vnitř­ní­ho pů­do­ry­su a cen­t­rál­ní­ho tech­nic­ké­ho jádra (v němž se na­chá­ze­jí vý­ta­hy, scho­diš­tě, to­a­le­ty, roz­vo­dy elektři­ny a po­dob­ně). Když bylo vše ho­to­vo, po­ten­ci­ál­ní ná­jem­ní­ci měli pocit, že za užit­nou plo­chu platí vý­raz­ně nad­měr­nou cenu.

Ně­ko­lik let horní část bu­do­vy, ur­če­ná pro hotel a ex­klu­ziv­ní kan­ce­lář­ské pro­sto­ry, chát­ra­la – a to za ne­ma­lé ná­kla­dy – měsíc za mě­sí­cem, rok za rokem. Jak se fi­nanč­ní ztrá­ty zvy­šo­va­ly, za­ča­ly se šířit zvěs­ti, že Šan­ghaj­ská věž je pro­pa­dák.

Mar­shall Stra­ba­la, hlav­ní ar­chi­tekt Šan­ghaj­ské věže ze spo­leč­nos­ti Gen­s­ler, ka­te­go­ric­ky pro­hlá­sil: „Řekl bych, že ten, kdo to řekl, neví, o čem mluví.“

Ač­ko­li troj­ú­hel­ní­ko­vý vněj­ší tvar a ku­la­tá zá­klad­na sice ome­zu­jí užit­nou plo­chu kan­ce­lá­ří, jedná se o de­sign, který je ne­zbyt­ný pro ně­kte­ré je­di­neč­né ino­va­ce bu­do­vy – z nichž mají pro­spěch její uži­va­te­lé.

Vez­mě­me si na­pří­klad ter­mo­dy­na­mi­ku. Vrst­va vzdu­chu za­chy­ce­ná mezi vněj­ší fa­sádou a vnitř­ní­mi skle­ně­ný­mi stě­na­mi do­slo­va ob­klo­pu­je bu­do­vu jako te­pel­ná deka. V zimě, kdy se ven­kov­ní tep­lo­ty po­hy­bu­jí kolem 7 °C, může být vnitř­ní tep­lo­ta až 14 °C, aniž by bylo nutné za­pí­nat to­pe­ní. Zkrou­ce­ný tvar bu­do­vy také sni­žu­je za­tí­že­ní vě­trem o 24 %, což je v ob­las­ti ná­chyl­né k taj­fu­nům po­měr­ně dů­le­ži­té.

Na­ko­nec se v po­lo­vi­ně roku 2021 ote­vřel J Hotel a bu­ti­ko­vé kan­ce­lář­ské pro­sto­ry v hor­ních pa­t­rech a v prů­bě­hu ná­sle­du­jí­cích tří let ob­sa­ze­nost po­stup­ně rost­la – ač­ko­li se nám ne­po­da­ři­lo najít žádné zprá­vy po­tvr­zu­jí­cí míru ob­sa­ze­nos­ti k roku 2024.

Někdy nám po­hled do mi­nu­los­ti po­skyt­ne po­u­če­ní pro bu­douc­nost. Naším ko­neč­ným zá­vě­rem je, že ač­ko­li je forma žá­dou­cí a oslo­vu­je duši z hle­dis­ka es­te­ti­ky, jako je svět­lo, ele­gan­ce, krása a udr­ži­tel­nost, je to na­ko­nec funkč­nost pro­sto­ru, jeho prak­tič­nost, která určí, s jakým nad­še­ním jej lidé budou vy­u­ží­vat. A proč bychom jinak sta­vě­li bu­do­vy, kdy­bychom je ne­mě­li vy­u­ží­vat?

Úspora času díky Revitu nebo AutoCADu

Šan­ghaj­ská věž je bez­po­chy­by vy­ni­ka­jí­cím pří­kla­dem toho, jak tech­no­lo­gie BIM re­vo­luč­ním způ­so­bem mění sta­veb­ní prů­my­sl díky své schop­nos­ti ze­fek­tiv­nit pro­ces pro­jek­to­vá­ní a vý­stav­by.

V sou­la­du s fi­rem­ní fi­lo­zo­fií Axi­o­mu, podle níž jsou ar­chi­tek­ti, in­že­ný­ři a de­sig­né­ři hnací silou při vy­tvá­ře­ní lepší bu­douc­nos­ti na Zemi, vy­ví­jí Axiom ná­stro­je pro Revit a Au­to­CAD, které po­má­ha­jí ze­fek­tiv­nit pra­cov­ní po­stu­py. Tyto ná­stro­je, které vy­u­ží­va­jí před­ní ar­chi­tek­ti a in­že­ný­ři po celém světě k do­sa­že­ní vý­raz­né úspo­ry času, do­ká­žou zkrá­tit či zcela eli­mi­no­vat čas strá­ve­ný opa­ku­jí­cí­mi se úkoly, zvý­šit pro­duk­ti­vi­tu a sní­žit míru frustra­ce.

Axiom na­bí­zí řadu plu­gi­nů pro Revit a Au­to­CAD, které po­mo­hou zkrá­tit dobu zpra­co­vá­ní a zvý­šit přes­nost, a sta­nou se tak klí­čo­vou sou­čás­tí ná­vr­ho­vé­ho pro­ce­su.