Google překladač: English Deutsch

StreamTech.tv

streamtech tv-logo

Sipral používá na fasády SolidWorks

Tags: Reportáž | SolidWorks | Uživatelé

sipral01Společnost Sipral je ryze česká společnost zabývající se projekcí, výrobou a montáží prosklených obvodových plášťů a vnitřních konstrukcí budov, protipožárních konstrukcí, atypických konstrukcí ze skla a lehkých kovů, vnějších tepelně izolačních obkladů, přístupových systémů pro údržbu fasád a systémů stínění. Za dobu své existence již realizovala téměř 300 významných staveb doma i v zahraničí. Mezi nimi najdeme například zábavní centrum Černý Most, budovu bývalého Motokovu (dnes Empiria Bulding), a budovy Radia (dnes City Toweru) v Praze, Check Point Charlie v Berlíně, Centre archéologique européen v Mount Beuvray nebo kancelářskou budovu na New York Street č. 1 v Manchesteru. Asi nejvíce známou se firma stala po úspěšném zdolání zakázky výroby a instalace interiérové dekorativní mříže s celkovou plochou 1600 m2 pro obchod Louis Vuitton v pařížském obchodním domě na Champs-Élysées v roce 2005. Ale první reference sahají do začátku 90. let. Společnost byla založena v prosinci 1991 a původně se věnovala úzkému zaměření na speciální lepení a těsnění s využitím silikonových tmelů. Postupně však přešla na dodávky prosklených konstrukcí se systémy protlačovaných hliníkových profilů, aby se nakonec dostala ke kompletním dodávkám obvodových plášťů budov.

Projekční kancelář

První projektant byl do firmy přijat na začátku roku 1993, stejně jako první pracovníci do výroby. V roce 1994 se přešlo na projektování na počítačích v programu ACAD 10. Firma prochází vývojem, rozšiřuje se, provádí výzkum, zkoušky a certifikace nových technologií. V roce 2000 provádí první počítačovou dynamickou simulaci dvojité fasády. Vývoj pokračuje a první modulová fasáda se testuje v mezinárodní zkušebně Taywood v Londýně. V současnosti má firma celkem 36 projektantů s poměrně nízkým věkovým průměrem, zhruba polovinu tvoří absolventi vysokých škol v oboru stavebním nebo strojním. Zbytek jsou středoškoláci se stejným zaměřením.

Přechod z 2D na 3D projektování

Protože Sipral řeší tvarově složité stavební konstrukce, byl vystaven požadavku na projekci detailních trojrozměrných návrhů. V době před zhruba deseti lety, při realizaci projektu Zlatý Anděl s obloukovou fasádou a obloukovými skly, každým jiným, byl použit nejprve Mechanical Desktop, což byla první vlaštovka jakéhosi 3D počítačového CAD programu. Později v projekci využili nabídky a přibrali k používanému 2D programu AutoCAD Mechanical ještě Inventor. Díky tomu byli schopni naplňovat požadavky architektonických i stavebně-technických záměrů svých zákazníků. V roce 2004 přišla zakázka do Paříže na složitější a pozlacenou (!) mříž do obchodu Louis Vuitton, kde byl použit Inventor k vymodelování ploch, dílů a celých sestav. S postupným vývojem modulových fasád si zástupci firmy uvědomili potřebu uceleného koncepčního řešení 3D projektování, splňujícího všechny požadavky střediska projekce. A také to, že jen 3D CAD produkty dokážou zabezpečit maximální korektnost prováděcí dokumentace i efektivitu samotné projekční práce.

sipral02

V roce 2006 Sipral vypsal výběrové řízení na dodávku a implementaci 3D softwaru. Mezi testovanými produkty byly programy SolidEdge, SolidWorks, Inventoru, a Catia. Důležitým aspektem bylo i přímé propojení na obráběcí centra a možnost integrace do procesních postupů Sipralu.

Z vyhlášeného výběrového řízení na 3D CAD systém vyšel vítězně SolidWorks, a to zejména díky jednomu z prodejců produktů DS SolidWorks u nás, firmě SolidVision, která dokázala nabídnout kompletní zastřešení implementace včetně doprogramování nadstavby dle zadání. Přišla s optimálním a cenově zajímavým řešením, sestávajícím z osvědčené kombinace SolidWorksu s aplikací SolidCAM. Zvítězila i proto, že většina nabízených řešení byla zaměřena na obrábění kusů, nebo forem. „My obrábíme tím způsobem, že z profilu délky například 6m je ve finále vyrobeno sedm různých dílů, ale tyč se pro stroj programuje jako celistvý díl. Takže stroj musí nějakým způsobem poskládat dané díly za sebe. Stroj má mechanické upínky, které se dynamicky posouvají v průběhu obrábění tak, aby tyč např. nevibrovala, atd.," říká Lukáš Romanczin, obchodní manažer společnosti SIPRAL. „Prvním úkolem pro SolidCAM tedy bylo, jak naprogramovat, aby simulace tyto věci zvládala."

Problémy, školení, vyšší produktivita

Projektování v systému SolidWorks bylo zahájeno v prosinci 2005. V březnu 2006 došlo k plošnému nasazení SolidWorks a předchozí produktivita v projekci o polovinu klesla. S podporou autorizovaného dodavatele proběhla v prvním roce série školení pro efektivní zaučení konstruktérů s ohledem na konkrétní principy práce ve společnosti. Během asi šesti měsíců od plného nasazení byl zaznamenán obrat a postupné zvyšování produktivity. Dnes jsou konstruktéři asi na 1/3 času, který byl dřív potřeba pro projektování ve 2D. Protože značná část výuky 3D systému souvisí se samotnou tvorbou lehkých obvodových plášťů, začala v následujících letech převažovat školení interní. V současné době firma využívá školení pro seznámení se s novými funkcemi nastupujících verzí.

Nyní v Sipralu pracují na SolidWorks verze 2009, protože s využívanými nástavbami je složitější upgradovat rok co rok. Jde jednak o programování postprocesorů, aby si rozuměly v rámci SolidCAMu, u SolidWorks musí být i nástavba nějakým způsobem integrovaná s novými funkcemi nové verze.

Další software v projekci

SolidWorks není jediným produktem používaným v současnosti v Sipralu. Pro 2D kreslení zůstal AutoCAD Mechanical 2010, pro 3D návrh se momentálně vedle SolidWorks využívá i Digital Project od Gehry Technologies, stojící na základech Catie. Pro statické výpočty je využíván MSC.Nastran a Feat 2000.

Zajímavý je software Flixo Professional 5 pro tepelně technické výpočty a analýzy. Flixo načítá AutoCADové výkresy, ke kterým se následně přiřazují materiálové charakteristiky, okrajové podmínky apod. Dokáže tak velmi rychle generovat tepelné výpočty, které jsou při návrhu velmi důležité.

Akustické výpočty jsou zadávány externistům, výrobní podklady jsou zpracovávány v softwarech MAP a Optimik. Softwary optimalizované pro použití v Sipralu nesou názvy DEX a SIPRALiS.

Vzhledem k útlumu stavební výroby u nás i ve světě se společnost Sipral soustředí zejména na zefektivnění prací ve 3D prostředí. Jednou z významných aktivit v tomto směru je propojení 3D CAD systému s firemní informační platformou SAP implementovanou v roce 2004 pro automatizovanou tvorbu objednávkových kusovníků, délkovou optimalizaci a práci se zbytkovým materiálem.

sipral03

Vlastní výroba

Sipral vybudoval v roce 2007 vlastní výrobně logistický areál Jirny, kam putuje výrobní dokumentace v elektronické i papírové podobě. Co se týče NC výroby, je SolidCAM propojen na obráběcí centra, včetně postprocesorů. Z hlediska obrábění používá Sipral stroje od tří různých výrobců. Dvě obráběcí 5osá centra jsou Handtmann (NT 800 AS), tvořící špičku v obrábění tyčového materiálu. Umožňuje pracovat s přesností 0,05 mm, což je hodnota dostačující i potřebám leteckého průmyslu. Obráběcí centrum v sobě integruje několik pracovišť, je schopné frézovat, vrtat, řezat závity i zkracovat, to znamená obrábět profil ze šesti stran. To vše na ploše jen několika málo čtverečních metrů, bez složité manipulace s materiálem a bez nebezpečí jeho poškození nebo ztrát. Další zvláštností oproti obdobným systémům je stacionární umístění obráběcí hlavy, vůči níž je opracovávaný materiál posunován. Připravená výrobní dokumentace jednotlivých stavebních prvků, které mohou dosahovat až osmi metrů délky, je „přeložena" pomocí speciálního softwaru PROGSOFT II firmy BVO do podoby CNC programů. Program navíc po zadání celé zakázky sám spočítá optimální rozložení jednotlivých prvků do délky zpracovávaného profilu a sníží tak odpad materiálu na minimum. Obráběný profil je poté upnut pomocí až 13 párů svěráků, jejichž poloha se přestavuje dle nároků na obrábění i v průběhu obráběcího procesu. Počítačové a programové vybavení umožňuje stroj rychle přestavit pro jinou zakázku. Nezávislé počítačové pracoviště umožňuje současně vyrábět i připravovat nové zakázky a výrobu naprogramovat i na několik dní dopředu.

Alternativou k Handtmannu je Elumatec (SBZ 130 od roku 2002, SVZ 122 od roku 2004), který má filosofii trochu jinou – profily jsou před obráběním nařezány na dvoukotoučových pilách. Počítačem řízený stroj umožňuje vrtání, hrubování, zahlubování a frézování ze tří rovin a dvou čelních hran. Je konstruován zvláště pro obrábění hliníkových profilů, zvládá však i obrábění nerezových a ocelových dílců, pracovat lze s profily v délce až 9 metrů. Sipral investoval do podpory programování tohoto centra nákupem speciálního softwaru AluCAD od firmy Elusoft-Camäleon, který umožňuje datové propojení s dalšími stroji. Umožňuje také datové vstupy z konstruktérských programů pro rámové a fasádní konstrukce a následné vytvoření programů CNC pro obrábění. Pomocí Elusoftu může obsluha předem nasimulovat jednotlivé obráběcí kroky a předejít tak případným kolizím a zmetkovosti při výrobě. Velkým kladem užívaného softwaru je tvorba krátkých obráběcích programů (tzv. maker), které obsluha může využít při dalším obrábění.

Ve výrobních prostorách je také japonský stroj Brother TC-32B-QT, který je primárně určen pro automobilový průmysl na obrábění hliníkových bloků nebo kusů. Byl nakoupen v roce 2004 pro zpracování francouzské zakázky pro Louise Vuittona. Rychlost tohoto stroje je úměrná jeho určení pro automobilový průmysl. Toho bylo mimo jiné využito právě u výše zmíněné zakázky, kdy bylo zapotřebí obrobit pres 140 tisíc dílů. Káždý jeden díl byl obráběn 1 minutu 40 vteřin a i přesto trvala výroba 6 měsíců.

K nedílné součásti strojového vybavení Sipralu patří dále svislá formátovací pila firmy STRIEBIG, typ STANDARD II – ALUCOBOND a dále Isomat 4, tzv. isomatka. To je stroj ke spojování hliníkových poloprofilů s izolačními můstky a k úpravě profilů fasádních a střešních konstrukcí. Ve výčtu zařízení už asi chybí jen dvoukotoučová nářezová pila DG 224 pocházející z výrobního závodu firmy Elumatec, využívaná pro řezání hliníku a plastů.

Aktuální práce v Sipralu

Také v Sipralu pocítili vliv krize a následné recese. Obrat v roce 2009 klesl o více než polovinu. Firma propustila asi 30 % pracovníků z původních 220. I přes tyto obtíže se firmě daří získávat nové projekty. Jedním z nejvýznamnějších je spolupráce na projektu monumentálního komplexu pro současné umění v Paříži, podle návrhu Franka O. Gehryho. Centrum ponese název Louis Vuitton Foundation for Creation a bude stát v západní části centra Paříže v Bouloňském lesíku. Stavba má být maximálně průhledným objektem, v němž bude vnějšek splývat s vnitřkem. Půjde o soustavu ploch ze skla a oceli, která má připomínat obrovský krystal křemene. Architektonická kancelář a rovněž jeden ze serverů s daty jsou v Los Angeles, realizační tým vč. zástupců architekta a rovněž další server s daty je umístěn na stavbě v Paříži. Jednotliví dodavatelé projektu sídlí v různých částech Evropy. Všichni partneři společně pomocí vzdáleného přístupu tvoří celkový 3D model stavby, který je zpracován do maximálního detailu. Pro tento projekt dnes v Sipralu používají Digital Project. Vše, co se v Sipralu vyprojektuje v SolidWorks se pomocí Digital Projektu převádí do Catie a odesílá pro zapracování do celkového modelu. Paralelně vedle toho existuje francouzský statický model, který se generuje propojením se statickým softwarem Ansys. Do tvorby dokumentace je v tuto chvíli zapojeno asi 21 projektantů ve 3D.

Závěrem nezbývá, než popřát v posledně zmíněném i v dalším konání všem v Sipralu hodně úspěchů a poděkovat Lukáši Romanczinovi a Pavlu Tuhému za čas, který mi věnovali při pořizování podkladů pro tuto reportáž.


Mohlo by vás zajímat:
 

Přidat komentář

Bezpečnostní kód
Obnovit