Partneři Projektu CAD
Svět SolidWorks 2012 těsně před vypuknutím |
Autor článku: Karel Heinige | |
Neděle ovšem opět nebyla pro všechny jen dnem odpočinku. Nepočítám zaměstnace DS SolidWorks, kteří zde mnohdy tráví už týden před zahájením konference, ani partnery, kteří právě v neděli finišují s dokončením svých výstavních stánků a doladěním vystavovaných produktů. Jde mi především o frekventanty zkoušek na CSWP a CSWA certifikace, kteří se dopoledne i odpoledne moří znalostními testy. Většina pak bude slavnostně představena v průběhu konference, jejíž oficiální program začíná v pondělí 13. února. Svůj nedělní odpolední program mají také přítomní prodejci produktu SolidWorks a novináři, hlavně ti, kteří jsou pozvaní poprvé, mají možnost poznat, co se dá dělat se SolidWorks 2012. Téměř ve stejnou dobu mám naplánované schůzky s některými lidmi v pavilonu partnerů. Na rozdíl od minulých let se tam dostávám přes hlídací Cerbery úplně bez nesnází, protože jsem se dohodl s prvním ze zástupců partnerů, aby si mě vyzvedl před vstupem do pavilonu. Všude panuje ruch ne neznámý těm, kteří někdy zažili poslední hodiny před otevřením domácích veletrhů. Vždyť v 17.30 se pavilon otevírá oficiálně pro všechny účastníky konference, čímž se tato akce stává jakýmsi neoficiálním zahájením, spojeným s nabídkou dobrého místního jídla i pití. A rovněž příležitostí pro vystavovatele poprvé představit své novinky, pocvičit se ve slovním projevu, a pro účastníky nejen se dozvědět různé zajímavosti, ale také se zůčastnit různých soutěží a tombol. Po absolvování necelé hodiny uvítací ceremonie na mne dosedá velká únava, vždyť doma všichni zrovna spíte a já tento rytmus přerušil před necelými dvěma dny. Musím se tedy doplazit do hotelu a ožívám zase o půlnoci místního času, kdy doma odbíjí devátá ranní. Nutno přiznat, že k mé únavě přispěl polední výlet na tichomořskou pláž Coronado, který jsem si prostě nemohl nechat letos ujít. Nejenže jsem si končetiny ocáchal mořskou vodou na pláži s velejemným pískem, ale hlavně jsem se mohl podívat na místo, kde se v roce 1958 natáčel část mého velmi oblíbeného filmu Někdo to rád horké s Marilyn Monroe, Jackem Lemmonem a Tony Curtisem. Tento viktoriánský hotel sice asi doznal mírných úprav a jeho okolí se nejspíš změnilo hodně, ale pořád je to místo, které stojí za vidění. Jinak na pobřeží byly vyvěšeny červené vlajky a nápisy No swim. Šířku zátoky jsem překonal pomocí lodního taxi brázdícího zdejší vody každou hodinu, ale na pláž jsem šel asi 2 nebo 3 kilometry pěšky. Kolem bungalovů s množstvím zeleně, dozrávajícími citróny, květy strelícií a dalšími, které ani neznám. Omlouvám se, paní profesorko. V pondělí ráno už nás čeká oficiální zahájení a ve volné chvíli si zase najdu chvíli, abych pokračoval v reportáži.
Fotogalerie jsou ke zhlédnutí zde
Mohlo by vás zajímat:
|