Partneři Projektu CAD
Praktické využití GIS: lesy a krajina pod dozorem |
Autor článku: Stanislav Kužel | |
Tyto bezpilotní prostředky, anglicky zvané Unmanned Aerial Vehicle (UAV), se staly jakýmsi hitem letošní, v pořadí už třetí konference Praktické využití GIS v lesnictví a zemědělství, která se pod patronací spol. Geodis Brno, Mendlovy univerzity v Brně a nadace Partnerství konala ve dnech 21. až 22. února na Novotného lávce v Praze. A časopis CAD byl při tom. ![]() „Mezi přednášejícími jsou i kolegové ze Slovenska, konkrétně z Lesnického výzkumného ústavu ve Zvolenu, se kterými dlouhodobě spolupracujeme," zdůraznil Martin Klimánek a dodal: GIS je velmi široký pojem pro práci s vizualizací prostorové informace. Proto byla konference zaměřena především na praktické využití GIS v krajině, kde lesy, vodní a zemědělské plochy tvoří její nedílnou součást. Už první den zaznělo několik příspěvků věnovaných erozi, konkrétně pak ohrožení krajiny vodní erozí, včetně využití GIS prostředků k identifikaci ohrožení kulturních památek před povodněmi a vodní erozí, či zanášení vodních útvarů splaveninami při povodních a podobně. ![]() Vlastníky půdy jistě zaujaly přednášky věnované metodice dálkového průzkumu (leteckého i družicového snímkování zemského povrchu) např. pro identifikaci variability pozemků při lokálně cíleném hospodaření na půdě či využití ruční submilimetrové satelitní aparatury v zemědělství. „Zatím používáme upravené velkoformátové kamery, snímkujeme ve viditelném nebo blízkém infračerveném světle," říká Vladimír Plšek ze společnosti Geodis. Geografická data jsou velmi podrobná. Jde jednak o data výškopisná, ze kterých jsou odborníci schopni udělat digitální model terénu, včetně výšky porostu. Dále mají ze snímků k dispozici data spektrální, která umožňují získat údaje o zdravotním stavu porostu. Např. blízké infračervené světlo velmi dobře vypovídá o tom, zda les začíná schnout – kombinací těchto dat se mohu dostat k parametrům porostu jak kvantitativním, tak kvalitativním. Pak už záleží na rozlišení, zda se pracuje s jednotkou jeden pixel nebo 5 pixelů na cm2. Barevné odstíny mohou navíc pomoci odlišit nejen stupeň zamoření lesa, ale i jednotlivého stromu. „Zpracování dat z UAV je velmi podobné zpracování fotometrických dat z klasických leteckých snímků, ale mnohem více automatizované a mobilní," konstatuje Vladimír Plšek. „Operátor může na místě snímkování pomocí speciálního softwaru vygenerovat hotovou ortomapu, model povrchu a případně další data, což je velmi důležité např. pro zemědělce, kteří potřebují pro aplikaci hnojení nebo postřiků údaje aplikovatelné během několika hodin, maximálně den, dva, aby to snímkování ještě odpovídalo stavu té plodiny. Geodis už vlastní i některé bezpilotní prostředky – i tzv. kvadrokoptéru a oktokoptéru, jakési vrtulníky kategorie UAV (přeznívané DRON). Ve firmě jsou poměrně novinkou, odborníci je používají teprve od loňska. Podle Vladimíra Plška jde o jakousi pionýrskou práci.
Značná část příspěvků 3. konference Praktické využití GIS v lesnictví a zemědělství byla samozřejmě zaměřena na lesní hospodářství – na práci s prostorovými daty při zkoumání stupně ohrožení lesních porostů – větrem, sněhem, námrazou, škůdci, jako je kůrovec, atd. Bohužel, jak jsme se dozvěděli, nejde zatím o průběžně sledované lesní porosty, pouze o jednotlivé projekty, realizované často ve spolupráci s akademickou sférou. Zatím tedy nelze hovořit o režimu tzv. kontinuálního sledování. Lze ale očekávat, že se to postupně běžnou praxí v lesnictví stane, podobně jako laserové scanování. Opatrně, ale přece obliba zejména monitoringu biotického poškození v lesnictví stoupá. Konference potvrdila jednu zásadní věc – že totiž geografické informační systémy dávno vyrostly z plenek, opustily akademickou půdu a dostaly se k těm, které zajímá v prvé řadě jejich ekonomický přínos. Dnes mají poměrně slušně zaručeno, že když už do metodiky GIS vloží značné finance, že se jim to vrátí.
Mohlo by vás zajímat:
|