Samotný CAD už dávno nestačí

Tags: BIM | CAD

V dnešní době je v projekční praxi stavebních objektů elektronická dokumentace běžným standardem. Největší část elektronické dokumentace tvoří grafická dokumentace. Nejužívanějším formátem je bezesporu DWG. K jeho vytvoření se využívá celá škála programů. Tyto programy pracují buď přímo ve formátu DWG nebo jej dodatečně vytvoří konverzí (zde však může docházet k disproporcím a ne vždy získáme ideální koncový produkt). Vývoj softwarových nástrojů však změnil dost zásadně možnosti při vytváření grafické dokumentace stavebních objektů.

V současné době jsou k dispozici nástroje, které podporují  tvorbu projektové dokumentace jako odvozené definice samotného modelu stavby. Jde o tvorbu modelu stavebního objektu, který zůstává aktuální po celou dobu výstavby a je využitelný i ve fázi využívání objektu. Jedná se o tzv. BIM (Building Information Modelling) - technologie informačního modelu budovy pro architektonické a projekční CAD aplikace (např. Autodesk Revit), který řeší tvorbu a využití koordinovaných, vnitřně konzistentních a počitatelných informací o stavebním projektu pro architekty, projektanty, statiky, stavitele i vlastníky budovy. Toto řešení je však pro svou náročnost zatím určeno spíše pro větší projekty.

Komplexní dokumenty

Dominující forma dokumentace stavebních objektů je převážně 2D. Projekty jsou přitom vytvářeny již jen sporadicky v „čistém“ grafickém editoru (např. AutoCAD, BricsCAD, aj.). Většinou se využívají nadstavbové programy podle profesního zaměření projektové části stavební konstrukce nebo TZB profese. Tyto nástroje zvyšují efektivitu práce a v různé míře dávají dokumentaci objektovou orientaci. Tím máme na mysli, že CAD dokumenty nejsou jen množinou čar, křivek a textů, ale obsahují složené entity, které popisují objekt mnohem obecněji. Např. zařizovací předmět obsahuje definici zobrazení v půdorysu, v řezu, ale i informace o výrobci, popisu, technické parametry, ekonomické údaje, životnost a podobně. Toho je dosaženo proto, že projektant vkládá objekt pomocí knihoven nadstavby a propojení na výrobkové specifikace.

Takové komplexní dokumenty jsou nejen dokonalejší, ale dávají širší možnosti po celé období využívání objektu od projektu přes provoz a údržbu až po jeho případnou likvidaci. Správa stavebních objektů je dnes zahrnuta pod pojmem Facility Management. Nejedná se pouze o údržbu samotnou, ale i o ekonomiku provozu, sledování medií, energie, jejich promítnutí do nájmů aj. Značná náročnost pro zahájení správy objektu spočívá ve vytvoření datové základny – detailního popisu objektu, tzv. pasportizace. Může jít o poměrně pracnou a tím i nákladnou činnost. Přitom se opisuje a přeměřuje mnohé, co je v CAD dokumentaci již obsaženo. Stačí se domluvit včas s projekční složkou a dodržovat určitá pravidla pro CAD dokumenty.

Přenos CAD dat do databáze FM

Co lze z CAD dokumentů do databáze Facility Management (FM) získat:

• Budova: popis celé budovy, název, lokalita, počet podlaží, obestavěný prostor, parcely, aj.
• Podlaží: rozměry, názvy, stav, využití, aj.
• Prostory: místnosti, pracoviště, aj.
• Vybavení stavební – dveře, okna, otvory, stavební konstrukce, střechy, aj.
• Vybavení TZB – elektrorozvody, osvětlení, otopný systém, zdravotechnika, vzduchotechnika, aj.

Obr 1. Ukázka typů CAD-objektů, které mohou být automaticky převedeny do databáze FM programem pit-FM.

Převod do databáze nelze provést z jakéhokoliv CAD výkresu. Musí být splněny určité předpoklady:

• Převodní program, který je většinou součástí systému FM, musí obsahovat algoritmy k rozpoznání jednotlivých objektů – podlaží, plochy, objekty.
• CAD dokument musí být uložen se známým nastavením hladin, objektů, atributů a dalších propojení (EED).
• Definice převodního vztahu mezi CAD dokumentem a databází FM musí být řešena parametricky, aby systém bylo možné použít pro různé zdrojové CAD dokumenty.
• CAD dokumenty je nutno před propojením s databází FM překontrolovat a případně použít transformační příkazy, které pro program FM jednoznačně určí typy objektů a názvy hodnot.

Při propojení CAD dokumentů s databází FM se automaticky založí základní data pasportizace objektu. U vyspělejšího systému FM se vytváří inteligentní propojení databáze FM a CAD. FM manažer tak může využívat informace k různým účelům, např.:

• vyhledávání objektů, které mají být opraveny
• zadání kriterií výběru ploch dle potřebných hledisek a jejich vyznačení (vybarvení) v CAD dokumentu
• přenos dat z databáze do výkresu s jejich současnou vizualizací – např. volné a obsazené plochy, plochy dle velikosti ploch, dle využití, hospodářských středisek atd.
• řada dalších užitečných procesů

Obr 2. Ukázka obsahu databáze FM vytvořené z CAD dokumentu

Z CAD výkresů je vygenerována úplná dispozice objektů vč. rozměrů, názvů, umístnění prostorů podlaží atd. Načtení TZB vybavení prostorů je možné tehdy, pokud je CAD dokumentace vytvořena objekty s definovanými vlastnostmi – např. otopná tělesa, rozvody, zařizovací předměty, osvětlení, klimatizační jednotky atd.

Obr 3. Ukázka vygenerovaných osvětlovacích těles

Další výraznou vlastností takto vytvořené databáze FM je obousměrné propojení. Při hledání polohy objektu je možné využít propojení ke grafické lokalizaci. Kliknutím na ikonu CAD se načte příslušný CAD dokument a objekt se označí. Využití propojení se uplatní i při plánování využití prostor objektu, optimalizaci obsazení místností, vyhledávání vhodné místnosti jak v datech tak v grafickém zobrazení apod.

Obr 4. Vyhledání ploch různých velikostí se zvoleným vybarvením dle zadání v databázi FM

Volte inteligentní formát

Nelze na tomto místě vypočítávat všechny možnosti a výhody, které pro uživatele stavebního objektu tento postup přináší. Je však evidentní, k jak velkým ztrátám dochází, pokud není CAD dokument předán uživateli v „inteligentním“ formátu. Co je k tomu nutno zajistit? Hned na počátku při zadávání podmínek pro výběrové řízení dodavatele projektové dokumentace je potřeba si vyžádat předání formátu DWG včetně předem dané vnitřní struktury – názvy hladin, definice ploch a místností, používání bloků s atributy pro vybavení TZB, a další. Dokumentaci tak bude možné používat i po celé období životnosti objektu, při jeho údržbě, opravách nebo rekonstrukci, stěhování atd. Našim cílem při psaní tohoto článku bylo upozornit současné i budoucí uživatele projekčních SW či příjemců zpracované dokumentace na další možnosti využití CAD a věříme, že toto téma podrobněji zpracujeme v některém z dalších příspěvků.