Google překladač: English Deutsch

Zavádění metody BIM v České republice pohledem experta ze současné praxe

Autor článku: Tisková zpráva   

Tags: BIM | di5 architekti inženýři | Stavebnictví

bim ilustracniV současné době probíhá po celém světě proces digitalizace ve stavebnictví, tzv. Stavebnictví 4.0. Tento trend byl nastartován i v České republice, a to novelou zákona o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb. a také usnesením vlády z 25. září 2017, kdy byla schválena „Koncepce zavádění metody BIM v České republice“. BIM reprezentuje základní stavební kámen pro úspěch digitalizace ve stavebnictví. Představuje globální jazyk, respektive univerzální formát pro vzájemné sdílení dat a spolupráci. Je jedním z hlavních nástrojů, jak dosáhnout zefektivnění celého odvětví a zároveň vyšší konkurenceschopnosti českých společností na mezinárodním trhu.

Zavedením BIM v ČR lze dosáhnout úspor 45 mld. Kč ročně

Schválením koncepce dala vláda jasný signál, že podporuje aktivní využívání BIM technologie v českém stavebnictví. Materiál mj. obsahuje plán postupného zavádění BIMu v letech 2018–2027 včetně doporučených opatření. Klíčovým termínem je rok 2022, odkdy je plánováno uložení povinnosti použití BIM pro nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce financované z veřejných rozpočtů.

Hnacím motorem pro zavádění metody BIM v České republice budou právě veřejné zakázky. „Stát zadává zhruba 40 % ročního objemu investic, který se v ČR pohybuje kolem 450 miliard Kč. Z toho vyplývá, že pokud má někdo stanovovat standardy a zlepšovat konkurenceschopnost celého odvětví, je to právě stát,“ komentuje Petr Matyáš, partner ve společnosti di5 architekti inženýři, a dodává: „Neefektivita ve stavebnictví se pohybuje kolem 57 %. Způsobují ji zejména chyby při stavbě, ať už se jedná o nevhodné plánování lidských a materiálních zdrojů či velké množství předělávek kvůli špatné koordinaci jednotlivých stavebních kroků. Jestliže se díky BIMu podaří zvýšit efektivitu o pouhých 10 % – ne 20 či 30 %, což je potenciál, o kterém se v jeho souvislosti hovoří – potom se jedná o 45 miliard Kč ročně v investicích. A zvýšení efektivity o deset procentních bodů není nic nedosažitelného.“

Pilotní projekty – cenný zdroj zkušeností

Pilotní projekty jsou první klíčovou aktivitou při zavádění metody BIM do praxe. Stále více evropských zemí a organizací veřejného sektoru zavádí programy na podporu širšího využívání BIM na národní i regionální úrovni. Mezi evropské státy, které metodu aktivně využívají, patří Norsko, Finsko, Dánsko, Nizozemsko, Velká Británie, Francie, Španělsko či sousední Německo. Česká republika se díky tomu může inspirovat okolními státy, ale lokální zkušenost pro další práci s BIMem je nezbytná.

bim 1

„Stěžejní bude, kolik se do roku 2021 stihne realizovat a vyhodnotit pilotních projektů. Cenné zkušenosti s používáním BIMu lze přitom čerpat již nyní, a to například z výstavby nového sídla Nejvyššího kontrolního úřadu v Holešovicích, dvou moderních výzkumných center Univerzity Karlovy na Albertově, rekonstrukce Státní opery v Praze či šesti až sedmi projektů Státního fondu dopravní infrastruktury. Podobných staveb bude ale určitě více,“ říká Petr Matyáš.

bim 2

Pozadu nezůstává ani soukromý sektor. Společnost Skanska, se kterou di5 architekti inženýři spolupracovali na rezidenčním projektu Terasy Strašnice, patří díky své mateřské společnosti ve Skandinávii k průkopníkům využívání technologie BIM u nás. Příklad Skansky jasně potvrzuje, že množství kolizí a předělávek na stavbě je díky práci s BIMem výrazně nižší. O nižším počtu různých předělávek, omylů, chyb či špatně zkoordinovaných částí projektu hovoří také čísla ze zahraničí. Třeba ve Velké Británii se pohybujeme kolem 40 %. A z pohledu úspor v čase jde až o 20 %. „V podstatě všichni velcí investoři, kteří za námi jako architekty nyní přicházejí, chtějí, abychom jejich projekty odevzdali v BIMu. Ať už se jedná o společnosti jako Penta Investments, Skanska či Metrostav Development,“ dodává Petr Matyáš.

BIM přispěje k zefektivnění povolovacích procesů

Optimalizace povolovacích procesů je jedním ze zásadních přínosů BIMu. Pokud chceme zlepšit produktivitu a konkurenceschopnost českého stavebnictví, není podle Petra Matyáše možné, aby 80 % času trvalo povolování stavby a pouze 20 % samotná výstavba. Technologie BIM vnese do standardního pojetí projektování staveb třetí prostorový rozměr. Díky tomu bude dokumentace transparentnější pro veřejnost a usnadní se tím komunikace a prezentace záměrů při veřejných projednáních.

„Jsem přesvědčen, že bychom v budoucnosti mohli z pohledu veřejnoprávního projednání končit povolením stavby v podobě územního rozhodnutí. A pokud u některých staveb budeme přece jen potřebovat nějakou další formu povolení nebo ověření dodržení všech podmínek územního rozhodnutí, bude se jednat o odborné ověření – ať už stavebním inspektorem, nebo v rámci veřejnoprávní smlouvy s úřadem,“ komentuje Petr Matyáš.

Zkušenost ze světa ukazuje, že státy, které využívají dokumentaci v BIMu, mají procesy značně zautomatizované. Buď celé stavební řízení řeší tak, že projektant odevzdává přímo BIM model, který je nejprve kontrolovaný automatem/robotem z pohledu dodržení zákonných norem a až poté případně člověkem. Anebo předtím, než odevzdá dokumentaci do standardního procesu, tak je nějakým automatem zkontrolována a odevzdává se již s protokolem o automatické kontrole – tudíž jsou dodrženy všechny předpisy a zákonné normy. S úřadem se případně řeší až části, které byly z pohledu automatu vykázány jako problematické či chybné. Ovšem zde existuje možnost vše vysvětlit. Ne všechna řešení musí být univerzální, aby se norma nedala splnit nějakým jiným způsobem, než který předpokládá automat.

První krok směrem k digitalizaci celého odvětví

„Důležité je uvědomit si, že BIM a digitalizace spočívá v komplexní změně struktury oboru. Neustále budou potřeba lidé, kteří si rozumějí s digitálními technologiemi, protože tento obor se bude postupně měnit. Podobně jako odvětví průmyslu. Před časem jsme si také nedokázali představit, že v rámci autodopravy vzniknou nové aplikace, jako například Uber, se kterými si dnes legislativně nevíme rady. Nebo ubytovací možnosti Airbnb, které začnou významně konkurovat tradičním hotelům. Ani jsme netušili, že banky se změní natolik, že do nich již nebudeme muset chodit a vše budeme řešit elektronicky. To vše přinesla digitalizace – a stavebnictví čeká úplně totéž. Zásadní je tento trend nezaspat. A vládní koncepce pro zavádění BIM v České republice udělala jasný krok správným směrem,“ doplňuje na závěr Petr Matyáš.

www.bim-point.com
www.di5.cz

Architektonický ateliér di5 architekti inženýři, s. r. o., vznikl v roce 1997. Tvoří ho architekti a inženýři, kteří úzce spolupracují v průběhu všech fází nového projektu. Společně se zabývají přípravou koncepce a návrhem projektu i následným řízením stavby a dohledem nad stavebními pracemi. Realizují projekty z oblastí rodinné a bytové zástavby, administrativních komplexů i občanské vybavenosti a využívají k projektování BIM technologie. Nejvýznamnějšími realizacemi jsou například budova hlavní správy společnosti ČEZ, rezidenční projekty Vivus Uhříněves a Terasy Strašnice nebo dostavba v areálu Philip Morris.

Bim.Point je cloudový on-line nástroj pro práci s BIM modelem staveb vyvinutý společností di5.Tech (dceřiná společnost di5 architekti inženýři). Funguje nejen jako prohlížeč 3D modelu, ale také efektivně pracuje se všemi informacemi o projektu. Umožňuje data intuitivně číst, vyhledávat, třídit, exportovat a nabízí možnost vést evidenci informací a dokumentů připojených k jednotlivým stavebním prvkům. Tento nástroj pracuje s mezinárodně podporovaným datovým formátem IFC pro výměnu dat ve stavebnictví. Byl vyvinut pomocí open source technologií a je zcela nezávislý na softwaru, ve kterém byla data projektu vytvořena./i>


Mohlo by vás zajímat: