Exkluzivní partner sekce
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | ||||
4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 |
- 04.04. workshop Strukturální mechanika v programu COMSOL Multiphysics
- 05.04. AutoCAD 2013 - základní kurz
- 10.04. Metrologické školení » Měření tvrdosti kovových materiálů
- 10.04. Webinář: Tvorba 3D návrhu v multiCAD prostředí platformy 3DEXPERIENCE
- 15.05. Metrologické školení » Drsnost povrchu
- 23.05. Metrologické školení » Metrologie v praxi I
- 30.05. NEXT 3D: Inovace díky 3D tisku (konference)
Aktuality
- Postupující revoluce ve fotopolymerním 3D tisku
- Na HANNOVER MESSE 2024 se vstupenkou zdarma
- Agacad uvádí doplněk Smart Browser pro Revit
- Siemens a NVIDIA rozšířily spolupráci v oblasti generativní umělé inteligence
- NEXT 3D odhaluje skutečné možnosti aditivní výroby v praxi
- Polygon – nové trendy: Testování vozidel na uzavřených tratích
- PlanRadar SiteView s AI zachytí skutečnou realitu
- Pozvánka na jubilejní 30. ročník veletrhu AMPER
CAD na www.SystemOnLine.cz
Potenciál družicového radaru |
Autor článku: Milan Lazecký | |
Pondělí, 12 Listopad 2012 00:00 | |
Dálkový průzkum Země plní v dnešní době roli nezaměnitelného pomocníka především v oborech rozhodujících spíše pro vývoj globálních problémů, jako je hodnocení vlivu odlesňování a zdrojů znečištění na globální kvalitu ovzduší či oteplování Země a s tím související úbytek ledovců; pomocí speciálních snímačů umístěných na družicích je možno sledovat meteorologické jevy nebo například zaznamenat změny v gravitačním poli Země. Lokálně dnes již nacházejí družicové snímky uplatnění obdobné snímání leteckému – vyhodnocuje se charakteristika oblastí pro územní plány, je možno sledovat kvalitu lesního pokryvu, stupeň znečištění vody anebo si jen nalézt vlastní dům na družicové „fotografii" na internetových mapových serverech. Odborníkům dnes však již nestačí klasické snímání odrazu viditelného slunečního záření od zemského povrchu. Dokonce jim je málo sledovat odraz jiného, například infračerveného záření. Revoluci v dálkovém průzkumu Země vědci způsobili vypuštěním vlastního zářiče do vesmírného prostoru, zářiče a přijímače rádiových vln délky několika centimetrů – družicového radaru. Proč radar?Radar jako takový je aktivní zařízení, které vysílá, přijímá a vyhodnocuje rádiové záření. V oblasti dálkového průzkumu Země má radar na palubě družice hned několik zajímavých výhod oproti pasívním snímačům světelného odrazu. V první řadě radar pracuje ve frekvenčním pásmu, které není ovlivňováno průchodem atmosférou nebo je ovlivňováno jen minimálně. Elektromagnetické vlny se odrážejí od objektů srovnatelné délky – i přes hustou oblačnost či prudký déšť je tak možné pořídit čistý obraz zemského povrchu, v některých případech i pod povrchem (dlouhé vlny mohou procházet například částečně skrz pouštní písek, nebo alespoň přes hustý vegetační pokryv). Amplitudový obraz dálnice v Ostravě-Svinov z družice TerraSAR-X Vývoj družicového radaruOd prvních pokusů o sledování Země zobrazovacím radarem umístěným na družici uběhlo již 50 let. Technologické možnosti za tu dobu vyspěly z původního altimetrického snímání v kolmém pohledu o rozlišení okolo 50 km až po dnešní SAR systémy umožňující rozlišení lepší než 1 m. Praktické využitíZa posledních 20 let bylo z radarových družic obíhajících kolem Země shromážděno velké množství dat systematicky pořízených z radarů o různých frekvencích, rozlišení, úhlech pohledu, polarizačních rovinách... Taková sbírka dat má široké spektrum využití pro sledování postupu různých změn na Zemi v čase. Zemětřesení v íránském Bam, 2003, zachycené pomocí radarové interferometrie Různé objekty či například různá vegetace reaguje rozdílně na změnu polarizace – je tak možné identifikovat například různé typy plodin. Využití polarizační SAR našel pro sledování regenerace lesů, kdy mladé stromky silně odrážejí v polarizaci HV (vysílání horizontálně, příjem vertikálně polarizované vlny). Sledován je i vývoj globálního odlesnění, kdy toto často není možné provést optikou nad tropickými lesy věčně zakrytými oblačností. Vyhlídky do budoucnaZa posledních několik let se potenciál družicového radaru rozhodly zužitkovat vědecké instituce Kanady (družice Radarsat-2 se speciální konstrukcí pro sledování arktického ledovce), Itálie (konstelace 4 družic Cosmo-SkyMed umožňujících snímání vybraného území v Evropě až 4x za den), Japonska (radar delších vln na Alos/Alos-2 prochází hustou vegetací a je citlivý na půdní vlhkost), Německa (krátkovlnný radar na TerraSAR-X dosahuje rozlišení lepšího než 1 m a sleduje deformace objektů v citlivosti desetiny milimetru), dále pak Ruska, Korey, Číny, Argentiny, Indie i Španělska. Některé z vyjmenovaných zemí již svůj SAR systém do oběhu vypustily, jiné tento krok plánují v nejbližších letech.
Mohlo by vás zajímat:
|