V Hřensku pomáhají hasičům tři typy průmyslových dronů |
Autor článku: DJI TELINK | |
Některé dovedou rychle vytvářet dokonalé mapy, zatím jiné zvládnou fotorealistické 3D modely terénu. Všechny stroje jsou nicméně schopné díky termovizi najít ložisko požáru a dokonce i to, které není běžně vidět, protože je skryté pod povrchem a šíří se kořenovým systémem. Informace o přesné poloze dokáže bezpilotní stroj takřka okamžitě předat na velitelské stanoviště. Nejmenší dron DJI Mavic 2 Enterprise Advanced s hmotností kolem jednoho kilogramu můžeme nazvat jako průzkumný. Jeho vlastností jsou jeho kompaktní rozměry i hmotnost. Dron váží pouhý jeden kilogram a i přesto nabídne kvalitní optickou kameru a termokameru. Když operátor najde ložisko požáru, pořídí kolmý snímek a ten společně s GPS souřadnicemi jednoduše odešle veliteli zásahu. Větší dron Matrice 30T (novinka, která se začala prodávat během posledních dnů) s hmotností přibližně 4 kg má více snímacích senzorů. Špičkovou výbavu tvoří kamera s optickým zoomem a laserový dálkoměr. Dron je schopný operovat na větší vzdálenosti od požáru. Specifikem létání nad lesními požáry je totiž kouř a vysoká teplota, což dron operátorům ztěžuje práci. Když operátor najde nějaký objekt zájmu, může to být osoba, ale také ložisko požáru, zamíří na něj kamerou – laserovým paprskem na objekt a GPS souřadnice jednoduše pošle veliteli zásahu. Jedná se o absolutní novinku konstruovanou pro úkoly tohoto typu. Hasičský sbor ji ještě ve své výbavě nemá, předváděcí kus od pondělí záchranářům bezplatně zapůjčila firma DJI Telink. Největší drony, Matrice řady 200 a 300 jsou určeny především pro rozsáhlejší mapování terénu. Je to jediný řada dronů, u kterého lze jednotlivé snímače měnit. V době dohašování požáru najdou největší uplatnění více senzorové kamery. Mezi nejdokonalejší patří kamera H20N, která má zoom nejen optický, ale přiblížení funguje i při snímání termovizí. Navíc optická kamera „vidí“ i v noci. Po dohašení požáru se tak s největší pravděpodobností bude používat speciální fotogrammetrická kamera P1, nebo laserový 3D skener L1. Oba snímače slouží především k tomu, aby bylo možné získat realistický 3D model terénu a naprosto přesnou představu o tom, jak to v nepřístupných oblastech vypadá. Aktuálně se správci Národního parku seznamují s technologickými možnostmi i s možnými výstupy. Na práci dronů přímo navazuje zpracování dat a jejich předání uživatelům, například na mobilní telefon.
Mohlo by vás zajímat:
|