Karat
CAD - online trafika
Google překladač: English Deutsch

Exkluzivní partner sekce

GEPRO
Dytron
Siemens - CAM webinar
SolidWorks

GOPAS - CAD kurzy

Více kurzů

StreamTech.tv

streamtech tv-logo

Rozhovor s Liborem Štefkem, ředitelem společnosti DIGIS

Autor článku: Karel Heinige   

Tags: Digis | GIS | ISSS | Libor Štefek | Obce | pasporty

DigisNa letošní konferenci ISSS v Hradci Králové jsme na jednom ze stánků narazili, ostatně jako každý rok, na společnost DIGIS, kterou naši čtenáři jistě dobře znají. Nemohl zde samozřejmě chybět ani Libor Štefek, jednatel a ředitel této firmy. Abychom zjistili, čím se DIGIS v současné době zabývá a co chystá pro své zákazníky, požádali jsme ho o krátký rozhovor.

Cegra - Graphisoft ARCHICAD 22

Jaké jsou vaše aktuální aktivity v oblasti GIS?

My v současné době vedeme obce k tomu, aby přecházely z GISu, který mají nainstalovaný lokálně, na webové prostředí. Někteří se tomu brání, protože mají pocit, že když mají GIS na svém počítači, tak tam je to jako doma a nejsou závislí na tom, jestli bude nějaký výpadek internetového spojení, nebo ne. My jsme udělali to, že jsme vytvořili dedikovaný server u providera, kde máme nainstalovaný svůj serverový GISový systém. Obce, které nemohly a nechtěly investovat, aby nemusely užívat svoje železo, mají teď připojení a v jakémkoliv webovém prohlížeči v tom začínají pracovat. To je krok, který jsme připravovali už před dvěma lety, a teď se to dostává do realizační fáze – dedikovaný server máme připravený a první obce připojujeme na toto internetové řešení.

Takže takový cloud?

Není to ještě, myslím, cloud úplně v tom pravém slova smyslu, ale je to něco, kde obec při bezvýznamném poplatku přispívá na to, že my máme dedikovaný server vytvořený, můžeme začínat s nějakými menšími parametry, a když bude potřeba, tak zvýšíme objem – kapacitu disku, pamětí. Poplatek je nyní pod našimi náklady, ale na tento rok je nasmlouváno připojení dalších obcí, takže se to dostane do takového stavu, kdy budeme všichni spokojení.

Můžete ten bezvýznamný poplatek nějak blíže specifikovat?

Myslím, že tento poplatek je rozhodně nižší než dejme tomu desetina nákladů, které by oni investovali, kdyby se rozhodli pořídit si vlastní výpočetní železo.

Libor ŠtefekLibor Štefek

Přesto může dojít k situaci, kdy spojení se serverem vypadne. Je možný nějaký off-line režim?

Když jsme stanovovali parametry připojení, zvažovali jsme pravděpodobnost takové události nebo jakou bezpečnost připojení chceme zajistit. Jestli to bude 90 nebo 99,99 procent, potom náklady rostou exponenciálně. Se všemi zákazníky, kteří o náš systém mají zájem, jsme si vyjasnili, že nejsou atomová elektrárna, že nemusí mít připojení na 99,99 a že pravděpodobnost výpadku spojení je nižší než pravděpodobnost, že jim elektrárna vypne proud. Rozhodně by je to nemělo omezit v práci, protože se využívají profesionální zabezpečené sítě. Zde problém nevidíme my ani zákazník.

Takže není problém ani s bezpečností, například možností odcizení dat?

To řeší a garantuje poskytovatel připojení. Jde o řešení „na klíč".

Můžete nějak konkrétně přiblížit poskytované služby?

Náš zákazník si na svém počítači otevře webový prohlížeč, přihlásí se svou pozicí a svým heslem. GIS pro obce rozlišuje jednotlivé role. V rolích je stanoveno, která data uživatel vidí, která data si může jen prohlížet, která editovat a která mu nejsou přístupná vůbec. Po přihlášení se dostane k funkcím, které mu jsou tou rolí přiřazeny. Není to jen pracovní nástroj, ale je to pracovní norma. Využívá se v průběhu celé pracovní doby.

Pro ty, co tyto GIS systémy neznají nebo nepoužívají: Jaký typ dat zde uživatelé mají k dispozici?

Geografické informační systémy jsou založené na základním referenčním podkladu, kterým je katastr nemovitostí. Jsou to data, která jsou přebírána z ČÚZK, někde jsou aktualizována jednou ročně, někde 2- až 6krát ročně, závisí to na tom, jaká je na daném místě velká stavební aktivita, kolik je tam změn. Tam, kde se staví hodně, jsou požadavky na aktualizaci vyšší. Lze samozřejmě paralelně používat dálkový přístup na ČÚZK, ale naše přidaná hodnota je v tom, že se dají nastavovat filtry, provádět analýzy, apod. Kromě katastru nemovitostí jsou zde další účelová data. Například ortofotomapy z více časových řezů, ale také historické ortofotomapy, které přebíráme ze Zeměměřického úřadu. Uživatel si zde tedy může udělat jakékoliv srovnání skutečnosti se zákresem parcel. Pak jsou zde účelová data podle preferencí uživatele. Většinou to jsou nějaké pasporty, například pasporty místních komunikací, dopravního značení, veřejného osvětlení, odpadových nádob, vodních toků, ale třeba i psů. Novým boomem jsou pasporty hřbitovů, protože si na úřadech postupně uvědomují, že musí řešit hřbitovní agendu podle zákona o pohřebnictví. Je zde stanovena přesnost výměry hrobového místa a na to navázané poplatky občanů.

Vždy nějaká obec přijde s nějakým nápadem, který ostatní předtím neřešili. Když se ukáže, že jde o zajímavou věc, pak ji nabízíme i ostatním. Většinou zákazníci jsou těmi, kteří nám říkají, kudy bychom měli jít, jak máme pokračovat.

Digis02

Jakým způsobem probíhá sběr dat a jak je to propojeno s vaším systémem? Dejme tomu třeba u veřejného osvětlení?

Pasporty vyžadují jednu další funkci a tou je možnost editace. Sběr probíhá tak, že se většinou začíná u nějakých mapových podkladů, které mají svůj historický původ. Do těchto podkladů buď uživatel zakreslí, většinou je to firma, která má na starosti správu, jednotlivá světelná místa, jejich propojení, očíslování ve stávajícím systému. Obvykle je zvykem, že starší podklady vycházejí z toho, že světelné místo je u zastávky, další u hospody, apod. Abychom to mohli dát do GISu, tak tomu musíme dát nějaký systém, navrhnout nějakou strukturu, jednoznačné číslování světelných míst, samozřejmě tomu odpovídající světelné okruhy, jejich propojení, napojení na rozváděč atd. Takže vzniká jakýsi strom veřejného osvětlení. Tyto podklady převedeme do digitální formy, vytiskneme, předáme zpátky zákazníkovi, ten si to doladí a může si k tomu například podle čísel světelných míst vytvořit sledované popisné údaje (nejčastěji tabulkou v Excelu). Zde pak má informace o tom, že to a to světelné místo je osazeno tímto sloupem, nosičem, typem žárovky, datem výměny apod. Je možná grafická interpretace a popisná informace, kterou je možné editovat. Zatím ovšem nepouštíme uživatele do grafické editace, protože přece jen práce s grafikou vyžaduje cenově trochu náročnější systémy, což většinou představuje zbytečný pořizovací náklad. Řešíme to grafickou poznámkovou vrstvou, kde si uživatelé mohou kreslit, a v nějaké domluvené periodě tyto poznámky zapracujeme do ostrých dat. Popisy činností, například o výměně žárovek, jejich typu a životnosti, se od uživatelů dostávají do systému ihned. Dá se tak třeba predikovat množství žárovek nutných k výměně v nastávajícím roce a dopředu naplánovat na tuto výměnu finance. To je jednoduchý příklad ekonomického dopadu používání našeho systému.

Máte pro tyto činnosti i mobilní aplikace, že by pracovníci mohli data do systému zadávat přímo z terénu?

Takovou aplikaci bychom měli mít v rámci systémového balíčku už letos v červnu. Pracujeme na tom. Je zde nutno poznamenat, že úroveň pracovníků na úřadech je velmi rozdílná. Jejich původní profese mohou být velmi vzdálené současným technologiím. U uživatelů, kde povědomost a snaha využívat poslední technologie je, jsme v pilotních projektech mobilní aplikace zavedli. Je to přesně o tom, natáhnout si kus situace do nějakého přenosného zařízení, jít do terénu, zadat tam dané prvky, vyznačit změny, přenést do systému a zpřístupnit tato data ke sdílení s ostatními.

Děkujeme za rozhovor.


Mohlo by vás zajímat:
 

Přidat komentář

Bezpečnostní kód
Obnovit