SIEMENS
Google překladač: English Deutsch

Exkluzivní partner sekce

GEPRO
Dassault - SolidWorks
RON Software 2
Control

GOPAS - CAD kurzy

Více kurzů

StreamTech.tv

streamtech tv-logo

Konference GIS Esri již po pětadvacáté

Autor článku: Bohumír Kotora   

Tags: Arcdata | ArcGIS | CAD | ESRI | GeoHub | GIS

cad gis ilustracniSoučasný svět čelí různorodým problémům, od změny klimatu až po sociální konflikty. Geoinformatici tvrdě pracují na tom, aby porozuměli vztahům ve svých datech. Hledáním a nalézáním na první pohled skrytých souvztažností dospívají k lepšímu porozumění okolního světa. Při své činnosti maximálně využívají geografické informační systémy (GIS).

Začátkem listopadu Pražské kongresové centrum opět hostilo všechny příznivce produktů Esri, Envi či geoinformatiků jako takových. Letošní jubilejní ročník okořenila osobní účast Jacka Dangermonda, zakladatele a CEO firmy Esri, který po 14 letech zavítal do Prahy. „Je mi ctí zahájit již 25. konferenci a po roce vás přivítat na našem tradičním setkání,“ uvedl akci Petr Seidl, ředitel ArcData Praha.


„Za celou dobu konání se konference stala významnou platformou pro informování o technologických novinkách i k výměně zkušeností,“ zhodnotil úvodem jubilejní akci ředitel ArcData.

Před rokem 1989 studovaný počítačový grafik toužil po specializované konferenci o GIS. Dočkal se až po sametové revoluci. Začal na bázi sympozií o absolvovaném oboru. Postupně ale zjišťoval rozdílné uplatnění CAD systémů od GIS, chleba se začal lámat…

„Za celou dobu konání se konference stala významnou platformou pro informování o technologických novinkách a aktuálních projektech ve veřejném i privátním sektoru, k výměně zkušeností, sdílení nápadů i získávání nových kontaktů. Také letos je z čeho vybírat, máme registrováno téměř 930 účastníků,“ navnadil šéf firmy přítomné.


Velký zájem o jubilejní konferenci dokumentoval plný sál. „Také letos je z čeho vybírat, máme registrováno téměř 930 účastníků,“ navnadil šéf firmy přítomné.

Poručíme větru, dešti?

Jednotící linku hlavní sekce udalo téma: změna klimatu a její aktuální i předpokládané dopady na náš svět. „Tím, že lidstvo vypouští obrovské množství skleníkových plynů do atmosféry, aktuálně zhruba 50 Giga tun ročně, a dělá to nějakých sto, dvě stě let v masívním měřítku, nutíme atmosféru, aby se ohřívala,“ řekl Radim Tolasz, klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu v odborném dialogu s Taťánou Míkovou, „rosničkou“ z České televize o meteorologii a klimatu.


Na akci vystoupili přední oboroví odborníci. O změně klimatu vedli zajímavý dialog Taťána Míková z České televize a Radim Tolasz z ČHMÚ.


Problematice podzemních vod se věnoval Zdeněk Venera, ředitel České geologické služby.

Změna klimatu je dnes každodenní realitou. Přecpaná koupaliště, rekordní prodeje klimatizačních jednotek, nejteplejší prázdniny, ale i ničivé povodně, teplotní minima, vrtkavost sněhových pokrývek. „Je to dáno tím, že se zvyšuje extremita klimatu, chod denních teplot je více rozkolísaný. Měli bychom se zamyslet nad tím, jak je možné, že před 50, 100 lety naše krajina byla schopná zadržet stejné množství vody, jaké dnes nezvládá,“ osvětluje Tolasz.

O změně klimatu vypovídá i nebývalé sucho z posledních dvou let. Jeho jarní podoba ovšem není jediným problémem spojeným se sezónou, kdy se rozhoduje o vegetaci celého roku. Navozuje otázky vedoucí k debatám o zásobách podzemní vody, stejně jako o udržitelném zemědělství.


Petr Seidl: „Spolu s kolegy jsme letos navštívili Šumavský národní park. Jednak jsme si prohlédli, jak využívají GIS nástroje, jednak nahlédli do přírody. Obojí nás nadchlo.“


Ze soutěžního klání vyšel vítězně poster s názvem „Digitální plán: Metropolitní plán jako informační systém“.

Kolik je v České republice podzemních vod? Na takový dotaz se snažil odpovědět Zdeněk Venera, ředitel České geologické služby. K ruce měl výsledky projektu „Rebilance zásob podzemních vod ČR“ s aktuálními údaji o využitelných zásobách podzemních vod, bez nichž nelze vést strategické úvahy o tom, jak nakládat s tímto životně důležitým zdrojem. „Byly modelovány tři základní varianty. První odpovídající průměrům za roky 2001 až 2010, pak maximální povolené odběry a jako třetí varianta snížených odběrů proti průměru zhruba o 15 %.“ Získané výstupy z projektu potvrdily, že zásoby podzemní vody u nás jsou distribuovány výrazně nerovnoměrně. „Udržitelné využívání podzemních vod vyžaduje jejich maximální ochranu a šetrnost v koordinaci při jejich využívání.“

Snad nejvíce závislé na klimatu je pro člověka pěstování polních plodin a domestikace zvířat. O hrozbách a příležitostech pro české zemědělství v souvislosti se změnou klimatu hovořil Zdeněk Žalud, profesor Mendelovy univerzity v Brně. „Téma, které nás opravdu trápí, tvoří období velkého sucha, jimiž v poslední době Česko prochází.“ V budoucnu jsou před zemědělci dva velké úkoly: zabezpečit dostatek potravin pro rostoucí populaci a vyrovnat se s dopady ze změny klimatu. „Základem adaptačních opatření musí být exaktní popis jejich dopadů,“ míní Žalud.

Podle Radima Tolasze se změna klimatu projevuje rychlým střídáním extrémů. „Měli bychom se s ní umět poprat. Za prvé je třeba financí do vědy a výzkumu, musíme znát, co se děje a co se bude dít. Souběžně jde o peníze do technologií. Formují vědu v praxi. Investic je nutno i do vzdělávání, do škol, aby co nejvíce lidí vstřebalo podstatu věci.“

GIS formují hlavně uživatelé

Technologicky směřujeme k tomu, že GIS bude k dispozici kdekoliv, kdykoliv a na čemkoliv. V tomto ohledu mají nezastupitelnou úlohu geodata a služby s tím spojené. GIS třeba dokáže modelovat budoucí situace. Toho využívají pracovníci, kteří nejen plánují silniční či distribuční sítě, ale i jak budou vypadat naše města.


Před Kongresovým centrem se dalo nahlédnout do Mobilní soupravy hydrometeorologického zabezpečení BLESK a dozvědět se více, jak GIS používají vojenští meteorologové.

Nahlédneme-li do sekce GIS v dopravě, nelze přejít Tomáše Řezníka z Masarykovy univerzity a jeho Atlas přístupnosti centra Brna pro osoby s omezenou schopností pohybu. Projekt, který od roku 2009 doznal již 3. aktualizace, mapuje přes 3000 veřejně přístupných budov. Uvedená problematika se zaměřuje také na rodiče s kočárky řešící podobné stavy.

V sekci utility zaujala Pražská plynárenská, vlastně její dceřinka Informační služby – energetika. Od loňska tam využívají nový GIS, kdy se v prostředí webového prohlížeče lehký klient ukazuje jako silný pomocník při koncepci, návrhu a výstavbě distribuční sítě.


V útrobách Kongresového paláce doprovodný program nabídl různé soutěže, tematické expozice či výstavu posterů a velkých map.

Prezentace GeoHub – nová éra GIS města Brna zase ukázala, jak jej lze inovativně využít v dnešní snaze o Smart Cities. Jde o centrální rozcestník mapových aplikací a jednotné místo na poskytování geodat. Funkčností se stane základem k řešení významných městských projektů. „V současnosti je projekt v ostrém provozu, tvoříme v něm náš polohopis, který on-line aktualizujeme,“ řekla Dana Glosová, vedoucí oddělení GIS na Magistrátu města Brna.

GIS jako klíčový systém ve veřejné správě a eGovernmentu bude sloužit všem. Velkým strůjcem geodat je třeba Český zeměměřičský a katastrální úřad, který vytváří základní mapu a také už zhotovil digitální model reliéfu ČR, spolu s ministerstvem zemědělství a vojáky.

Tam, kde centrální sféra nevytváří dostatečně kvalitní geodata, nastupuje mnohdy privátní kruh, i nadnárodní společnosti. Esri například celosvětově zpřístupňuje svým uživatelům množství rastrových dat, základní mapy, různé tematické vrstvy, a to díky svému živému atlasu, postavenému na výměně a sdílení tematických dat.

Populární začínají být i Open Data, informace přístupné ve zdrojovém tvaru bez jakýchkoliv omezení. Dají se využít k dalším komerčním účelům, analýzám, webovým aplikacím. Jaké služby jsou s geodaty spojeny, o tom rozhodují hlavně geoportály. A tady nejde jen o Prahu, ale i krajské úřady, téměř všechny, které takto provozují svoji digitální mapu veřejné správy, zpřístupňují analytické podklady a mnohdy komunikují s obcemi s rozšířenou působností.

Hodně se v poslední době mluví o Jihlavě. Město postupně zavádí funkce GIS do celého úřadu. Collector for ArcGIS se stal standardem při práci v terénu. Nabízí řadu možností, jak s daty pracovat v on-line i off-line režimu. „Musím vyzdvihnout hlavně naše uživatele. Bez nich by technologie ležela na serverech, nevyužívala se,“ doznal Jaroslav Škromák, jenž se o GIS města stará.

Digitalizace, fenomén doby

Zkratku IoT (Internet of Things) zná dnes skoro každý školák. Tím, že máme vše propojené, každou sekundu vzniká enormní objem dat. Spolu s orientací na webový GIS a nárůstem mobilních zařízení formují soudobé trendy. Jsme schopni takové množství dat vůbec zpracovat, využít pro společnost?

Své k vývoji řekl i Jack Dangermond, člověk z nejpovolanějších. V referátu s názvem „GIS – Enabling a Smarter World“ poukázal na roli GIS v současném světě, jejich přesah i vliv na každodenní život miliard lidí v něm. Často se opíral o pojmy jako interoperabilita, Open Data či trend IoT.


O aktuálních otázkách veřejné správy, ochrany zdraví a životního prostředí či správy inženýrských sítí si návštěvníci mohli popovídat na stáncích přítomných společností.


Společnost T-mapy se například podílela na oceněném projektu Digitální mapa Brna.

Z pohledu uvedených novinek z rodiny Esri produktů, včetně praktických rad pro práci s ArcGIS, je zásadní, že do konce roku by měla vyjít nová verze ArcGIS Pro (v1.4) i ArcGIS for Desktop (v10.5). Tendencí pak bude stále užší propojenost webové a desktopové platformy v kombinaci s distribuovanými daty, s nimiž nástroje ArcGIS dokážou pracovat v reálném čase.

Pokud jde o uživatele implementující nejnovější technologie ArcGIS, systém byl v poslední době obohacen o zpracování rastrových dat. Dané skutečnosti využívají organizace v oblastech životního prostředí, lesnictví a zemědělství. Od desktopových aplikací přes server, mobilní aplikace, kartografické funkce až po Story Maps, čili k prezentaci národních parků. V těchto odvětvích se nově začínají prosazovat drony a data, která vytvoří, lze zpracovat pomocí profesních aplikací.


Cílem vystavených posterů bylo představení zajímavých tipů pro práci se softwarem ArcGIS.

„ArcGIS slouží rovněž v bezpečnostních složkách. Vytvořená data využívají policie, městská policie či záchranná služba,“ shledává šéf ArcData. Právě ve zdravotnictví se tato platforma výrazně zabydluje. „Je to dáno i pozitivní aktivitou koordinačního střediska pro rezortní zdravotnické informační systémy, zodpovědného za budování geoportálu ministerstva zdravotnictví,“ doplňuje.

Letošní konferenci doprovázela – mimo jiné – poměrně velká výstava posterů, znázorňující cíle udržitelnosti tohoto světa. Ze soutěžního klání vítězně vyšel poster s názvem „Digitální plán: Metropolitní plán jako informační systém“.

Pojem „digitální plán“ značí, že se od počátku navrhuje tak, aby věcně a obsahově navazoval na související vstupní informační systémy. Hlavní změnou je koncepce informační, návazně i datová, vedoucí ke srozumitelnější práci s aktuálním plánem daných míst dle potřeb jednotlivých uživatelů. „Zcela zásadní roli přitom hraje maximální využívání technologických možností GIS při návrhu i prezentaci plánu,“ líčí Jiří Čtyroký, Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy.

Důležitou roli hraje vzdělávání

GIS je do budoucna brán jako nástroj se stále rostoucím potenciálem. Abychom tyto technologie mohli maximálně využít, je třeba investovat do výuky geoinformačních nástrojů a metod už v co nejranějším věku. „Ve Spojených státech začínáme zjišťovat, že zahrnutí GIS do výuky na základních a středních školách má obrovský dopad. Představují nové způsoby objevování světa, ale také cestu pro uplatnění mladých lidí ve společnosti,“ explikuje Jack Dangermond.


Velkým tahákem byla přítomnost Jacka Dangermonda. V referátu „GIS – Enabling a Smarter World“ poukázal na roli GIS v dnešním světě, jejich přesah i vliv na každodenní život miliard lidí v něm.

Jeho slova stvrdila Sylva Vorlová z ArcData blokem informací o rostoucí podpoře vzdělávání ze strany Esri. Firma zavedla portál Esri training, MOOC kurzy, kanadská mutace stránek poskytuje celou řadu webinářů, český zástupce připravuje sekci vzdělávání a výzkum.

Ani Češi nezůstali pozadu: praxí přispěli zástupci UP Olomouc, TU Liberec, UK Praha a MU Brno. „Pro náš obor je významná součinnost s univerzitami a vůbec se školami, potažmo s výzkumem. Z tohoto důvodu se snažíme zlepšovat možnosti našeho školení, provázat vystudovaný obor a představit GIS jako nástroj. Osvěta je nesmírně důležitá,“ uzavírá Petr Seidl.

Foto: archív autora


Mohlo by vás zajímat:
 

Přidat komentář

Bezpečnostní kód
Obnovit