AI nově řídí i světlo a teplotu v budovách

Umělá in­te­li­gen­ce se v po­sled­ních le­tech pro­sa­zu­je v celé řadě oborů. A vstu­pu­je také do ob­las­ti, která byla dlou­ho do­mé­nou čistě me­cha­nic­kých ře­še­ní – do ří­ze­ní stí­ně­ní v bu­do­vách. Podle stu­die za­mě­ře­né na tzv. smart sha­ding se právě in­te­li­gent­ní ža­lu­zie, ro­le­ty či elek­tro­chro­mic­ká skla stá­va­jí jed­ním z nej­rych­le­ji ros­tou­cích prvků mo­der­ních budov.

Za­tím­co dříve bylo stí­ně­ní zá­vis­lé na ruč­ním ovlá­dá­ní nebo jed­no­du­chých ča­so­va­čích, dnes jej stále čas­tě­ji řídí al­go­ritmy. Ty v re­ál­ném čase vy­hod­no­cu­jí řadu vstup­ních dat – od in­ten­zi­ty slu­neč­ní­ho zá­ře­ní přes ven­kov­ní tep­lo­tu až po denní dobu či ori­en­ta­ci oken – a podle toho au­to­ma­tic­ky upra­vu­jí po­lo­hu ža­lu­zií nebo rolet.

Cílem není jen po­hod­lí, ale pře­de­vším efek­tiv­ní hos­po­da­ře­ní s ener­gií. Právě bu­do­vy totiž patří mezi nej­vět­ší spo­tře­bi­te­le ener­gie, zejmé­na kvůli vy­tá­pě­ní, chla­ze­ní a osvět­le­ní. In­te­li­gent­ní stí­ně­ní do­ká­že tyto po­tře­by vý­raz­ně op­ti­ma­li­zo­vat. V létě na­pří­klad za­brá­ní pře­hří­vá­ní in­te­ri­é­ru a sníží po­tře­bu kli­ma­ti­za­ce, v zimě na­o­pak umož­ní ma­xi­mál­ní vy­u­ži­tí slu­neč­ní­ho tepla. Zá­ro­veň pra­cu­je s při­ro­ze­ným den­ním svět­lem tak, aby ome­zi­lo nut­nost umě­lé­ho osvět­le­ní.

Podle zmí­ně­né stu­die může kom­bi­na­ce těch­to fak­to­rů vést k vý­raz­ným úspo­rám ener­gie, v ně­kte­rých pří­pa­dech až v řádu de­sí­tek pro­cent. Nemé­ně dů­le­ži­tý je ale i dopad na sa­mot­né uži­va­te­le budov. Au­to­ma­tic­ky ří­ze­né stí­ně­ní totiž zvy­šu­je te­pel­ný i vi­zu­ál­ní kom­fort – eli­mi­nu­je osl­ně­ní, sta­bi­li­zu­je vnitř­ní tep­lo­tu a při­způ­so­bu­je pro­stře­dí ak­tu­ál­ním pod­mín­kám bez nut­nos­ti zá­sa­hu člo­vě­ka.

Zá­sad­ní roli zde hraje právě umělá in­te­li­gen­ce, která fun­gu­je jako ja­ký­si „mozek bu­do­vy“. Nejen­že re­a­gu­je na ak­tu­ál­ní si­tu­a­ci, ale do­ká­že také vy­va­žo­vat často pro­ti­chůd­né po­ža­dav­ky – na­pří­klad po­tře­bu do­stat do míst­nos­ti co nej­ví­ce den­ní­ho svět­la, a zá­ro­veň za­brá­nit je­jí­mu pře­hřá­tí. V po­kro­či­lej­ších sys­té­mech se navíc AI učí z cho­vá­ní uži­va­te­lů a po­stup­ně při­způ­so­bu­je na­sta­ve­ní je­jich pre­fe­ren­cím.

Trend in­te­li­gent­ní­ho stí­ně­ní tak za­pa­dá do šir­ší­ho roz­vo­je tzv. smart bu­il­dings, tedy budov, které ak­tiv­ně řídí svou ener­ge­tic­kou ná­roč­nost i vnitř­ní pro­stře­dí. V kon­tex­tu ros­tou­cích cen ener­gií a tlaku na udr­ži­tel­nost jde o ob­last, která bude v ná­sle­du­jí­cích le­tech prav­dě­po­dob­ně dále vý­raz­ně po­si­lo­vat.

Za­tím­co ještě ne­dáv­no byla umělá in­te­li­gen­ce spo­jo­vá­na pře­de­vším s di­gi­tál­ním svě­tem, dnes se stále více pro­pi­su­je i do fy­zic­ké­ho pro­stře­dí kolem nás. A jak uka­zu­je právě ob­last in­te­li­gent­ní­ho stí­ně­ní, může mít velmi kon­krét­ní dopad – na naše účty za ener­gie i kaž­do­den­ní kom­fort.

V praxi už dnes stí­ně­ní ne­fun­gu­je jen jako do­pl­něk oken, ale jako ak­tiv­ní sou­část mo­der­ní bu­do­vy. Pokud je pro­po­je­no s dal­ší­mi tech­no­lo­gi­e­mi, do­ká­že au­to­ma­tic­ky re­a­go­vat na změny po­ča­sí, in­ten­zi­tu slu­neč­ní­ho zá­ře­ní nebo denní režim ob­jek­tu. Vý­sled­kem je sta­bil­něj­ší vnitř­ní pro­stře­dí, vyšší kom­fort uži­va­te­lů a menší po­tře­ba ma­nu­ál­ních zá­sa­hů.

Velký vý­znam má in­te­li­gent­ní stí­ně­ní zejmé­na v ob­do­bí ros­tou­cích cen ener­gií. Správ­ně na­sta­ve­né sys­témy po­má­ha­jí v létě ome­zo­vat pře­hří­vá­ní in­te­ri­é­ru a sni­žo­vat po­tře­bu kli­ma­ti­za­ce, v chlad­něj­ší části roku na­o­pak umož­ňují lépe vy­u­žít při­ro­ze­né slu­neč­ní zisky. Bu­do­vy tak mohou fun­go­vat úspor­ně­ji, aniž by mu­se­ly sle­vit z kom­for­tu.

Do bu­douc­na bude stále dů­le­ži­těj­ší, aby jed­not­li­vé tech­no­lo­gie v bu­do­vách spo­lu­pra­co­va­ly jako jeden celek. Právě pro­po­je­ní stí­ně­ní, osvět­le­ní, vy­tá­pě­ní a chla­ze­ní před­sta­vu­je cestu k efek­tiv­něj­ší­mu pro­vo­zu i kva­lit­něj­ší­mu pro­stře­dí pro práci a byd­le­ní.

Do člán­ku při­spě­li svými ná­zo­ry Marek Pščolka ze specializované platformy Žaluzieee, Lukáš Kaňok, šéf sekce Energo srovnávače Kalkulátor.cz a Ondřej Žatečka ze Screen Innovations.