Partneři Projektu CAD
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | |||
5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 |
12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 |
26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 |
- 05.05. AutoCAD a AutoCAD LT – základní kurz
- 05.05. AutoCAD 2013 - základní kurz
- 07.05. Webinář Optimalizace PCB z pohledu tepelného managementu v programu Ansys Icepak...
- 12.05. Autodesk Inventor – kurz pro středně pokročilé (modelování součástí a plochy)...
- 13.05. AutoCAD – kurz pro středně pokročilé
- 14.05. Tolerance Management Fórum
- 15.05. AutoCAD – kurz pro pokročilé
- 15.05. ATCx Simulate at the Speed of Design
- 15.05. workshop Strukturální mechanika v programu COMSOL Multiphysics
- 22.05. Metrologické školení » Měření tvrdosti kovových materiálů
Aktuality
- VariCAD a VariCAD Viewer v nové verzi 2025-2.01
- Automobilový průmysl na prahu velké změny: Jste připraveni na éru 3DEXPERIENCE?
- Dassault Systèmes a Airbus rozšiřují strategické partnerství
- Jak se nejrychleji dostat k potřebnému náhradnímu dílu
- 3DEXPERIENCE CONFERENCE 2025
- Právě vychází VOLTA a modeFRONTIER 2025R2
- Jak může MODSIM optimalizovat proces návrhu
- Manifest uvádí Parallax Volumetric AM Evaluation Kit
CAD na www.SystemOnLine.cz
Záchrana kamenných monumentů Angkor |
Čtvrtek, 12 Leden 2012 15:31 | |
Současný stavVětšina památek v Angkoru byla postavena z přesně opracovaných kamenných bloků, které byly vyskládané nasucho bez použití spojovacích prostředků. Působením nejrůznějších vnějších vlivů docházelo po staletí k postupnému narušování kamenných konstrukcí, které vedlo k částečnému nebo úplnému rozpadu zdiva. V současné době drtivá většina ze stovek chrámových staveb v oblasti Angkoru je zcela nebo z velké části zhroucena, původní tvar si zachovávají jen některé z nich. Mezi nejznámější a turisticky nejnavštěvovanější patří palác Angkor Vat. Hlavní příčinou zhoršování technického stavu kamenných staveb v Angkoru jsou náročné klimatické podmínky. Vzhledem k poloze angkorského areálu poblíž rovníku zde dochází ke značným teplotním rozdílům mezi dnem a nocí i mezi osluněnými a zakrytými částmi konstrukce, které způsobují dilatační pohyby jednotlivých kamenných bloků. Dalšími nepříznivými faktory jsou měkké podloží staveb s vysokou hladinou podzemní vody, vysoká hmotnost staveb, nevhodná použitá technika výstavby (nepříliš kvalitní vazba zdiva), divoké prorůstání vegetace a čilý turistický ruch. Negativní dopady měly i nevhodně zvolené pokusy o sanaci narušených staveb.Působením všech těchto vlivů dochází k postupnému rozšiřování spár mezi kamennými bloky, jejich vypadáváním, což vede k rozpadu zdiva, ztrátě stability a následnému zhroucení staveb. Český výzkumArcheologický park Angkor patří mezi nejprestižnější archeologicko-stavební pracoviště na světě. V současné době je výzkum v Angkoru umožněn pouze odborníkům z 9 zemí. Český výzkumný tým zde působí již od roku 2004 a je složený z pracovníků různých profesí. Podílejí se na něm Akademie věd ČR, Stavební fakulta ČVUT v Praze a Výzkumné centrum Řež. V roce 2010 byl zahájen pětiletý výzkumný projekt „Thermal imaging and structural analysis of sandstone monuments in Angkor". Hlavním cílem projektu je monitoring teplotních změn v konstrukci a analýza jejich vlivu na zhoršující se stav kamenných monumentů v Angkoru. Na základě zjištěných informací bude možné připravit návrh efektivních a přitom šetrných postupů pro jejich záchranu. V rámci výzkumného projektu byla provedena řada měření v Angkoru – zjišťovala se teplota a vlhkost vzduchu na povrchu a uvnitř konstrukcí a přetvoření vybraných kamenných prvků a spár mezi nimi. Provedená měření prokázala, že kamenné stavby jsou skutečně vystaveny extrémním změnám teploty. Rozdíl maxima a minima teplot na intenzívně osluněných plochách vnějšího povrchu během ročního cyklu přesahuje 60 °C. Značné teplotní rozdíly jsou i mezi dnem a nocí, teplota na vnitřním povrchu byla často o cca 40 °C nižší než na povrchu vnějším. Právě tyto cyklické změny způsobují nerovnoměrné namáhání a velké dilatační pohyby uvnitř konstrukce kamenných struktur. Počítačová analýzaSoučástí výzkumného projektu byly numerické simulace chování kamenných konstrukcí zatížených vnějšími účinky a jejich porovnání s hodnotami naměřenými in-situ. Pro tyto účely byl vybrán program RFEM od firmy Ing. Software Dlubal. RFEM je uživatelsky jednoduchý program pro statické výpočty, který se používá především ve stavebnictví pro návrh ocelových, železobetonových nebo dřevěných konstrukcí. Pro výzkumný projekt záchrany kamenných monumentů v Angkoru poskytla firma Ing. Software Dlubal potřebné softwarové vybavení a odbornou pomoc při vytváření výpočtových modelů a jejich analýze. V rámci projektu byly v programu RFEM vytvořeny a analyzovány 3D modely vybraných reprezentativních výseků kamenných konstrukcí - samostatná stěna, čtyřúhelníková pyramida, zastřešená sloupová galerie a různé tvary věží. Vzhledem k charakteru konstrukce byly jednotlivé kamenné bloky vymodelovány s použitím objemových prvků, přičemž vzájemné působení jednotlivých kvádrů se simulovalo pomocí tzv. kontaktních prvků. V RFEMu se u kontaktních prvků může definovat účinnost ve směru kolmo a rovnoběžně s kontaktními plochami. Vzhledem k tomu, že kamenné bloky byly v Angkoru kladeny na sebe bez použití jakéhokoli pojiva, byl ve výpočtovém modelu u kontaktních prvků vyloučen přenos tahového namáhání ve směru kolmo na kontaktní plochy. Aby se jednotlivé bloky mohly po sobě posouvat, byl u kontaktních prvků nastaven přenos smykového namáhání s uvažováním tření. Odpovídající součinitel tření mezi kamennými kvádry byl zjištěn praktickými zkouškami přímo na místě, a to pro různé typy použitého kamene. Rovněž byly odebrány vzorky kamene, aby bylo možné laboratorně stanovit jejich materiálové charakteristiky (modul pružnosti, pevnost v tahu a tlaku, součinitele teplotní roztažnosti apod.). V programu RFEM byl provedený výpočet metodou konečných prvků za použití lineární statické analýzy. Vzhledem k tomu, že výpočet rozsáhlejších modelů složených z objemových prvků většinou znamená vyšší nároky na výpočetní výkon, byly v dosavadní fázi projektu provedeny výpočty na vybraných menších typických částech konstrukce. Aby se ověřila správnost zvoleného postupu, začalo se nejprve od malých modelů složených z několika kvádrů. Na základě získaných zkušeností se potom vytvořila řada výpočetních modelů obsahujících desítky a stovky kamenných kvádrů. Pro každý typický konstrukční typ (stěna, sloupová chodba, věž apod.) se provedlo několik variantních výpočtů s rozdílným způsobem vazby zdiva, s různými typy podloží a zatížení teplotou. V programu RFEM byly pro každý model spočteny deformace, vnitřní síly a napětí v konstrukci. Po jejich podrobném vyhodnocení bylo možné konstatovat, že výsledky numerických simulací se poměrně přesně shodovaly s měřeními provedenými na stavbách v Angkoru. ZávěrDosud provedená fáze výzkumu prokázala, že teplotní zatížení angkorských chrámů dosahuje významných hodnot a má značný vliv na jejich stále se zhoršující technický stav. V dalších fázích výzkumu se bude pozornost zaměřovat především na zpřesnění vlivu teplotních změn na chování kamenných monumentů v Angkoru, aby bylo možné navrhnout optimální postupy na jejich zachování pro příští generace. Souběžně s měřeními v Angkoru budou pokračovat také numerické simulace v programu RFEM, který se v dosavadním výzkumu osvědčil. Český výzkumný tým v AngkoruŘeditel projektu: Dr. Karel Kranda, Akademie věd ČR, Ústav jaderné fyziky
Mohlo by vás zajímat:
|