Partneři Projektu CAD
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | |
7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 |
14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 |
28 | 29 | 30 | 31 |
- 05.07. AutoCAD 2013 - základní kurz
- 07.07. AutoCAD a AutoCAD LT – základní kurz
- 10.07. Trimble SketchUp – základní kurz
- 10.07. workshop Strukturální mechanika v programu COMSOL Multiphysics
- 14.07. AutoCAD – kurz pro středně pokročilé
- 16.07. Trimble SketchUp – workshop dynamické komponenty
- 16.07. Trimble SketchUp – workshop práce s terénem
- 21.07. AutoCAD – kurz pro pokročilé
- 23.07. Autodesk Inventor – základní kurz
- 28.07. Trimble SketchUp – základní kurz
Aktuality
- Platforma Analogue 2 pro spolupráci s Apple Vision Pro
- FANUC aktualizoval software pro simulaci robotů
- Mobilní aplikace pro vzdálené ovládání 3D tiskárny
- BAC přechází na Siemens Xcelerator při vývoji superauta Mono
- Cena Josepha Fouriera za létání dronů v budovách
- Spolehlivá kontrola kvality bez vysokých nákladů
- Nový web TECHNODAT: Digitalizace s technickou přesností, která má smysl
- SCANLAB a interaktivní náhled do vývoje produktů
Využití tvorby modelů a simulací v Autodesk Inventoru a Autodesk Simulation CFD |
Autor článku: Petr Fořt, David Poul | |
Neděle, 25 Květen 2014 14:30 | |
Studentskou práci vytvořil David Poul, student čtvrtého ročníku střední školy, oboru Technické lyceum na VOŠ a SPŠ ve Žďáře nad Sázavou. Primárním úkolem bylo aplikovat některé z postupů PLM technologií na rozsáhlejší sestavě a vyzkoušet možnosti řešení i méně tradičních úloh z praxe. Základním cílem práce bylo navíc demonstrovat možnosti nasazení méně známých aplikací od společnosti Autodesk na komplexnějším samostatném vývojovém úkolu řešeném v rámci projektové výuky. K dispozici pro řešení problematiky bylo několik vstupních podmínek a určitá představa o nasazení produktů Autodesku.
Práce je ukázkou pěkného spojení nejmodernějších postupů 3D navrhování a tvorby digitálních prototypů s oblastí stále častěji využívaných FEM technologií. Studie může být bezesporu pěknou inspirací pro projektovou modernizaci často konzervativního průběhu výuky, která by měla rozvíjet znalosti a především tvůrčí potenciál studentů našich technických škol. Komplexnost úlohy a její provázanost navíc pěkně demonstruje možnosti nasazení aplikací dostupných v Autodesk Academia prostřednictvím mezinárodního komunitního portálu. Z hlediska pracnosti se jedná o závěrečnou ročníkovou práci na střední škole s rozsahem přibližně 10 hodin pro úvodní studii a 3D modelování sestavy s několika hodinami věnovanými zjednodušení a analýzám proudění.
David si zvolil pro svou práci ne příliš snadný úkol. Pokusil se o studii mechanizace křídla letadla, které je vybaveno několika samostatnými mechanickými prvky pro řízení a modifikaci vztlaku. Několikrát v průběhu řešení zavítal i na nedaleké letiště, kde si prostudoval skutečné létající stroje tak, aby mohl vytvořit jejich digitální model.
Primární sestava mechanizace křídla letadla byla následně vytvořena s ohledem na úroveň znalostí v jednoduché podobě s jedním průběžným profilem. Díky tomu bylo možné v poměrně krátkém čase dosáhnout solidní rozpracovanosti sestavy a především mechanizace křídla jako takového. Vlastní pohybové prvky křídla byly rozděleny na funkční celky. Ty jsou tvořeny konstrukčně statickou částí nosné plochy, křidélkem, vztlakovou klapkou a čelním slotem. Postupně byly v Autodesk Inventoru vyřešeny komponenty mechanismu pohybu a prověřeny kolizní stavy v oblasti krajních výchylek. Pozornost byla při konstrukci věnována také tradičním postupům výroby letadel. V tomto případě bylo křídlo provedeno jako nýtovaná konstrukce. Spoje byly řešeny z důvodu zjednodušení modelu pouze ilustrativně, obdobně jak je tomu u svařovaných dílů, které nahrazují vlastní svary symbolickou texturou. Velké množství nýtů by samozřejmě zatěžovalo i vlastní systém při výpočtu. Otázkou samozřejmě je, do jaké míry by bylo možné následně aplikovat například pevnostní FEM výpočty.
Geometrie křídla byla následně pro potřeby výpočtů a analýz proudění zjednodušena parametricky modifikovatelným plošným modelem. Tento model ohraničuje geometrii křídla pouze v podstatných vnějších partiích profilů a pozice vztlakové klapky a křidélka. Provedením se jedná v Autodesk Inventoru o jednoduchou náhradu geometrie sestavy ekvivalentním objemovým nebo plošným modelem, který je vůči vlastní simulaci z hlediska objemu dat šetrnější. Bylo by zbytečné obětovat drahocenný výkon počítače na něco jiného, než je vlastní výpočet proudnic.
Závěrem bych se s našimi čtenáři podělil o pár postřehů z uvedené studie. Aplikace nových postupů a technologií tvorby digitálních prototypů z pohledu realizace výrazně posiluje v prvotní fázi řešení především návrh konceptu. Lze velmi rychle a efektivně odladit vše potřebné na úrovni zjednodušených, ilustrativních geometrií a pohybových simulací. Ve fázi komplexnější konstrukce je již vše dáno praktickými zkušenostmi a možnostmi využívaného softwaru, které jsou ve strojírenství silně podpořeny postupy funkčního designu a generováním. Obecně lze navíc konstatovat, že vlastní cesta od myšlenky k finální dokumentaci je díky aplikaci 3D návrhu průhlednější a atraktivnější i pro začínající uživatele.
K opatrnosti ve výuce bych osobně nabádal v oblasti prvotního představení postupů vázaných na FEM nástroje. Cílené využití těchto nástrojů bez zcela zásadních a dlouhodobých zkušeností bych považoval za jisté hazardování vzhledem k velkému množství okrajových podmínek. Ty mohou u jedné simulace dát i zcela rozdílné výsledky, které by mohly mít u finálního výrobku kritické následky. I z tohoto důvodu bych volil vzhledem k mladým uživatelům vždy opatrnější představení FEM postupů žákům a studentům technických škol s výrazným důrazem na různé typy singularit a problematických bodů výpočtů. FEM nelze používat jen jako pouhou kalkulačku na výsledky, kterým lze vždy věřit. Vůči FEM výpočtům je opravdu nutné mít neustále jistou míru respektu a výpočet vždy konzultovat s několika separátními řešeními.
Mohlo by vás zajímat:
|