Google překladač:

Informační řešení výrobních firem (ITeuro)

Partneři Projektu CAD

Kalendář akcí

<< Říjen 2025 >>
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
		1	2	3	4	5
6	7	8	9	10	11	12
13	14	15	16	17	18	19
20	21	22	23	24	25	26
27	28	29	30	31

Přidat novou akci do kalendáře

Nejbližší akce

Další akce v kalendáři

Podzimní business snídaně s Promise Group

Aktuální články

Partneři webu

CAD programy 4M
Plánování a řízení výroby
Správa majetku a řízení údržby

StreamTech.tv

Navigační systém Galileo ve slepé uličce

Pondělí, 14 Květen 2007 20:16

Když koncem roku 2005 byl vypuštěn na oběžnou dráhu první z předpokládaných třiceti satelitů navigačního systému Galileo vše bylo na dobré cestě. A původní termín uvedení celého systému do provozu, rok 2008, se zdál být splnitelný. Problémy se ovšem ukázaly už u druhého satelitu, který se měl dostat do vesmíru na podzim loňského roku, jeho start však byl pro technické problémy odložen.
Systém Galileo počítá s celkem třiceti satelity, zatím ovšem existuje smlouva na vyrobení dalších dvou satelitů a o výrobě zbylých 26 se má teprve jednat. Začátek jejich vypouštění na oběžné dráhy se už nyní posunul z roku 2008 na rok 2011 a může se stát, že k tomu vůbec nedojde. Důvod je jasný – finance. Zatímco konkurenční GPS má plně v moci, včetně financování, americká armáda, u Galilea se počítá s finančními zdroji získanými jednak od Evropské unie a dále od soukromých subjektů. Evropská unie poskytla 1,5 miliardy EUR na rozběh a prvotní fázi projektu, zbylé dvě miliardy mělo dodat konsorcium evropských telekomunikačních a leteckých společností, mezi kterými najdeme společnosti AENA, Alcatel-Lucent, EADS, Finmeccanica, Hispasat, Inmarsat, TeleOp a Thales. Toto konsorcium už ale také signalizovalo, že od svého angažování v této alternativě amerického globálního pozičního systému (GPS) odstupuje. Argumentuje tím, že by muselo nést většinu finančních rizik projektu, přitom bez jakýchkoliv jasných záruk návratnosti vlastní investice. V otázce návratnosti totiž bylo původně počítáno s tím, že kromě bezplatné služby, podobné jako u GPS, bude konsorcium poskytovat placenou variantu služby. Ta měla mít podstatně zlepšenou přesnost (pod 1 m) a dostupnost v hůře pokrytých lokalitách, dále pak zvýšenou odolnost proti rušení a rychlost lokalizace do 10 sekund. Toto zpoplatnění mělo konsorciu přinášet zisk.
S vývojem přijímačů a aplikací pro GPS se však pomalu přichází na to, že stávající systém GPS je dostatečný a eliminují se jeho nevýhody. Také překotný rozvoj trhu s navigacemi GPS a jejich nízké ceny dnes pomalu vykopávají systému Galileo hrob. Obavy jsou i z pirátství, kdy cracknutý algoritmus přesnější lokalizace by mohl celou placenou část systému Galileo zcela potopit.
Proto také mluvčí komisaře pro dopravu EU J. Barrota, Michele Cerconeová, dala 7. května najevo, že podle názoru jejího resortu nebude současný scénář Galilea fungovat. A o hluboké a vážné krizi Galilea se zmínil i německý ministr dopravy Wolfgang Tiefensee a označil situaci za slepou uličku.
Firmy v konsorciu se nehrnou do možnosti vynaložit 2 miliardy EUR na projekt s pochybnou návratností a většinu doby tráví diskusemi o rozdělení vzájemných zodpovědností. Navenek tak působí značně roztříštěně.
Přitom 16. května se má o možnostech budoucího vývoje jednat a diskutovat ve sboru evropských komisařů. Čekají se dlouhé diskuse, zda chybějící dvě miliardy stojí za to, aby byla Evropa v oblasti satelitní navigace samostatná. Funkčnost GPS totiž může být kdykoliv nad vybraným územím omezená anebo vypnutá a takový scénář by mohl mít pro evropskou ekonomiku i vědu vážné následky.
V případě, že se konsorcium nedohodne a nepohne vývojem událostí dopředu, nehodlá komise na projekt Galileo zanevřít úplně. Bude zvažovat financování celého systému z peněz daňových poplatníků, kteří měli původně zaplatit jen třetinu z odhadovaných celkových nákladů ve výši 3,6 miliónu EUR.
Možné ovšem je, že se projekt úplně zruší a žádný evropský navigační systém nebude.