Partneři Projektu CAD
Škoda Sport – další digitalizovaný skvost od MCAE |
Autor článku: MCAE Systems | |
Automobil má karoserii, která nese stopy po bohaté historii v podobě téměř 80 absolvovaných závodů a také mnoha závodních úspěchů. Aktuálně má na svém boku číslo 44, stejné jako v roce 1950, kdy se postavil na startovní čáru čtyřiadvacetihodinového závodu Le Mans, kde dosáhl průměrné rychlosti 126 km/h, ale závod kvůli poruše motoru nedokončil. 3D digitalizace Škoda Sport pro archivaci datPomocí profesionálních 3D technologií od MCAE Systems se tento významný historický vůz tzv. digitálně archivoval. Data tak lze v budoucnu využít např. pro renovaci dílů nebo pro výrobu modelu vozu. Reverzní inženýrstvíCAD specialisté v MCAE Systems poté dostali velké množství „rozpadlých“ dat ve formě naskenované polygonální sítě (STL), kterou museli zacelit a odstranit defekty. Bylo třeba vytvořit plochy, které pak objemově sestaví celý objekt. Reverzní inženýrství prováděli v CAD/CAM softwaru Tebis, a to s využitím modulu BREP, který obsahuje řadu speciálních funkcí pro rychlou a spolehlivou úpravu CAD ploch, vytvářených na základě polygonálních dat. Po této úpravě vzniklo uzavřené objemové těleso s optimalizovanou topologií a zredukovaným objemem dat. Data si poté převzali specialisté na 3D tisk. 3D tisk modeluPo úpravě 3D dat v softwaru Magics mohl být sportovní vůz vytištěn. 3D tisk probíhal na profesionální 3D tiskárně Stratasys J735, která je dnes již upgradována na model vyšší řady Stratasys J835. Tiskárna umožňuje multimateriálový a plně barevný 3D tisk, proto je na zmenšeném modelu vozu vidět kombinace několika materiálů Vero, a to od plnobarevných až po transparentní. Samotný tisk modelu trval 23 hodin při výšce vrstvy 27 μm. S renovací historicky cenných veteránů i současných sportovních vozů se v MCAE Systems nesetkali poprvé. Před několika lety kompletně převedli do 3D vůz Aero 50 Dynamik. Těchto vozů bylo v letech 1939–1941 vyrobeno pouze 8 až 9 kusů, na celém světě se dodnes dochovaly pouze dva. Jeden se našel v 60. letech 20. století v Arizonské poušti, vrak druhého vozu získalo v roce 2005 Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě. To také uskutečnilo jeho náročnou rekonstrukci včetně digitální archivace. Z naskenovaných dat také vytvořili dva modely ve zmenšeném měřítku, jeden klasickou metodou třískového obrábění (5osé obráběcí centrum DMU 65 monoBLOCK) a druhý aditivní FDM metodou 3D tisku na výrobním systému Fortus 900mc (dnes Stratasys F900).
Mohlo by vás zajímat:
|