Soutěž - reproduktory Trust
Google překladač: English Deutsch

Exkluzivní partner sekce

GEPRO
Bentley
Tiskárna Brno (CCB)
Gopas - ManDay.it

GOPAS - CAD kurzy

Více kurzů

StreamTech.tv

streamtech tv-logo

Geodis na stavbě

Tags: Geodis | GIS | Liniové stavby

geodis-01silnice I/42 Brno, VMO Dobrovského B

Na základě výběrového řízení a následně podepsané smlouvy s ŘSD začal Geodis na stavbě VMO Dobrovského vykonávat funkci geodeta objednatele. Na počátku stavby převzal, doplnil a přeměřil vytyčovací síť stavby. Tato, společně s postupně předávanými částmi obvodu staveniště, byla prvním kontaktem se zhotovitelem a jeho geodety. Zatím co obvod stavby byl jednorázovou záležitostí, doplňování a přeměřování vytyčovací sítě stavby je naší činností i nadále.

Na kontrolních dnech, koordinačních poradách, RAMO (Rada monitoringu) a dvou- či vícestranných jednáních Geodis začal koordinovat činnost všech geodetických subjektů působících na této stavbě. Byl spolutvůrcem kontrolních mechanismů a kontrolních měření. Výsledkem byly protokoly o správném vytyčení jednotlivých částí stavebních objektů.

 

Jednou z prvních oblastí působení Geodisu byla účast na výrobních výborech a hlavně na závěrečných výrobních výborech k vyhotovování realizační dokumentace stavby. Zde kontroloval, zda projekty obsahují dostatečné množství informací pro správné prostorové umístění jednotlivých stavebních objektů včetně povolených tolerancí. Činnost končila razítkem a podpisem na platné projektové dokumentaci. Tato dokumentace v elektronické podobě slouží po celou dobu stavby pro kontrolu dílčích částí stavebních objektů, přes přejímací řízení až po kontrolu geodetické části dokumentace skutečného provedení.

Pracovníci Geodisu přebírají v elektronické podobě protokoly o správném prostorovém umístění jednotlivých částí všech stavebních objektů, požadují řešení neshodných protokolů a archivují výsledky těchto řešení. Přebírají a vlastním měřením kontrolují výsledky projektem předepsaných kontrolních měření zhotovitele u mostních objektů, galerií a opěrných zdí.

Odlišná je situace u výstavby tunelu a technologického centra. Zde má objednatel smlouvu se sdružením monitoringu, které mu zajišťuje měření v tunelu i mimo něj za účelem kontroly stavbou dotčeného území. Součástí této smlouvy jsou i kontrolní měření vytyčovací sítě v tunelu, kontrola při ražbě i kontrola při vyhotovování sekundárního ostění. V určitém čase zde bylo i několik geodetických skupin ze čtyř různých firem. Přímé měření fy Geodis v tunelu bylo minimální, hlavní náplní byla koordinace a kontrola předávaných výsledků měřických prací.

Při přejímacích řízeních má Geodis na starosti geodetickou dokumentaci skutečného provedení stavebního objektu. Tyto dokumentace kontroluje, archivuje pro budoucího správce jak v papírové, tak i v digitální podobě. Veškerou dokumentaci připravuje na zapracování do souborné dokumentace stavby. Připravuje podmínky na vyhotovení rozsáhlé dokumentace tunelů, technologického centra, galerií a přilehlých mostů a podchodů ve 3D. Začíná koordinovat a kontrolovat vyhotovování geometrických plánů na břemena a již nyní pracuje na tvorbě geometrických plánů na konci stavby.

geodis-02

Zajímavosti:

  • Geodetickou činnost na této stavbě zajišťuje kolem 14 geodetických firem.
  • Vytyčovací síť realizovaná podle projektu měla původně 142 bodů. Dnes zbylo 47 bodů. Zničeny byly 3 body s těžkou stabilizací – nucené centrace, 3 body s hloubkovou stabilizací – mikropiloty a 39 kamenů s hřebovou značkou.
  • Prorážka při ražbě tunelu byla v polohové i výškové odchylce pod 10 mm.
  • Poklesová kotlina a sedání nadzemních objektů byly nejvíce obávaným fenoménem tohoto tunelu. Maximální naměřený pokles v ose tunelu, činil 101 mm v místě s nadložím 5–6 m. Ve zbývajících délkách tunelů se maximální hodnoty poklesů pohybovaly mezi 70 až 95 mm.
  • Výjimečným měřením by se dalo nazvat doprovodné měření pro zajištění vertikálních pohybů domů při kompenzačních injektážích. Více jak rok 9 motorizovaných elektrooptických totálních stanic nepřetržitě v hodinových intervalech monitorovalo pohyb 300 bodů umístěných na venkovních zdech a komínech 27 domů.

Popis a dopravní význam stavby

Dopravní řešení

Velký městský okruh v trase ulic Žabovřeská–Dobrovského je součástí Základního komunikačního systému města Brna, silniční sítě I. třídy ČR (I/42) i doposud mezinárodní silniční sítě (E461). Stavba doplňuje radiálně okružní komunikační systém města s účelově odstupňovanou funkcí, uzavře vnější III. městský okruh a tím odlehčí samostatné části II. městského okruhu v trase Provazníkova–Kotlářská–Úvoz. Úsek VMO Dobrovského je součástí tzv. severozápadního segmentu, reprezentovaného trasou od Pražské radiály, přes MÚK Hlinky, VMO Žabovřeská, VMO Dobrovského a navazující MÚK Svitavská radiála a VMO Lesná

Umístění a popis stavby

Stavba se dotýká rozsáhlého území v městských částech Žabovřesky a Královo Pole. Řešený úsek VMO vede hustě zastavěným územím s obytnou a občanskou zástavbou. Proto je trasa v délce cca 1,2 km vedena dvěma jednosměrnými tunelovými rourami. Nesou označení Královopolský tunel I a II.

Tunel I má celkovou délku 1237 m, z toho 1019 m tvoří ražená část. Hloubené části budované v zapažených stavebních jámách mají délku 168 m v Žabovřeskách a 50 m v Králově Poli.

Tunel II má délku celkem 1258 m, z toho ražená část je 1060 m. Hloubené části budované stejnou technologií jako u tunelu I v zapažených jamách mají délku 149 m v Žabovřeskách a 49 m v Králově Poli.

Tunel I je trasován v ose Žabovřeské a Dobrovského ulice a tunel II paralelně asi 60 metrů jižněji v prodloužené ose Pešinovy ulice. Portál tunelů je na žabovřeském předpolí umístěn mezi most přes VMO na Korejské a MÚK na Hradecké ulici. Královopolský portál je umístěn mezi Poděbradovou a Košinovou ulicí.

geodis-03

Profil tunelů – základní technické údaje

  • Základní šířka jízdních pruhů v tunelu - 3,50 m
  • Světlá podjezdná výška - 4,50 m
  • Světlá šířka mezi obrubníky - 8,50 m
  • Plocha dopravního prostoru - 57,95 m2
  • Prostor pro odsávání znečištěného vzduchu - 12,0 m2

V prostoru Dobrovského a Slovinské ulice je umístěno technologické centrum tunelů s velínem, rozvodnou a vyústěním vzduchotechniky.

Stavba zahrnuje mimoúrovňové křižovatky VMO Žabovřeská–Hradecká a Hradecká–Královopolská v Žabovřeskách a část větví MÚK Dobrovského – Svitavská radiála přímo souvisejících s předpolím tunelů v Králově Poli.

MÚK Žabovřeská–Hradecká je třípatrová. Ve spodní úrovni je hlavní trasa VMO zaústěna do tunelů. V meziúrovni je velká okružní křižovatka, do které jsou zapojeny ulice Hradecká, Dobrovského a rampy z VMO Žabovřeská. Tato křižovatka plní všesměrnou funkci pro místní dopravu. Horní úroveň tvoří most Hradecká, který společně se samostatnými větvemi převádí tranzitující dopravu. Tento most přemosťuje rondel na ulici Hradecké a podzemní tunelové roury a vytváří tak třetí patro mimoúrovňové křižovatky. Při návrhu mostu Hradecká muselo být proto zohledněno založení mostu v oblasti, ve které se v důsledku následné ražby tunelů projeví poklesové kotliny. Nový most Hradecká se nachází v místě původního mostu.

MÚK Hradecká–Královopolská je navržena ve dvou úrovních. Ve spodní úrovni, 3 metry pod původním terénem, je zachována světelně řízená křižovatka pro místní dopravu s úrovňovými přechody pro pěší. V horní úrovni na dvou mostech, 3 metry nad původním terénem, je převedena doprava projíždějící územím ve směru na Svitavy.

Most na Korejské ulici je půdorysně řešen ve tvaru písmene T. Ve směru Korejské ulice je navržen jako čtyřpolový, krajní pole slouží jako vjezd do navazujících galerií, střední pole vytváří křižovatku se sjízdnou rampou na VMO na ul. Žabovřeské, umožňující vjezd a výjezd od tunelu.

Významným prvkem, který eliminuje násilné rozdělení sídliště Žabovřesky komunikací VMO na dvě části, jsou lávky pro pěší. Dvě nové lávky pro pěší jsou navrženy v úseku překrytí VMO galeriemi, třetí lávka je v pokračování chodníku podél zástavby Hradecké ulice přes Dobrovského ulici, kde dosud chyběla pěší vazba k podchodu v ústí ulice Tererovy.

Data o stavbě

Název stavby: Silnice I/42 Brno, VMO Dobrovského B
Hlavní trasa (I/42):
délka 1900 m
Tunely: dva tunely o celkové délce 2500 m
Mostní objekty:
celkem 13, z toho 3 na silnici I/42, 1 nad silnicí I/42, 3 lávky pro pěší, 4 podzemní přemostění Ponávky a 2 galerie. Celková délka mostů je 511 m.
Mimoúrovňové křižovatky:
celkem 3
Přeložky a úpravy ostatních komunikací:
celková délka 2730 m
Objednatel:
Ředitelství silnic a dálnic ČR a Statutární město Brno
Projektant:
Inženýrské sdružení VMO Dobrovského – AMBERG Engineering Brno, a. s., PK OSSENDORF, s. r. o., DOSING Dopravoprojekt Brno Group, spol. s r. o.
Zhotovitel:
Sdružení VMO Dobrovského – OHL ŽS, a. s., METROSTAV, a. s., SUBTERRA, a. s.
Cena stavby dle smlouvy bez daně:
5 702 867 591 Kč
Termín výstavby:
Přestože průzkumné štoly byly vyraženy v letech 2001–2003 a stavba VMO Dobrovského byla zahájena v červnu roku 2006, s vlastní ražbou tunelu mohli zhotovitelé díky soudním sporům o platnost stavebních povolení začít až teprve v lednu roku 2008. Předpokládané uvedení stavby do provozu bylo plánováno na srpen roku 2012. V současné době (13. 4. 2011) se na tunelech pracuje.


Mohlo by vás zajímat:
 

Přidat komentář

Bezpečnostní kód
Obnovit