Vítězové soutěže REVIT OPEN 2008

Slavnostní vyhlášení druhého ročníku soutěže REVIT OPEN za rok 2008 spojené se slavnostní vernisáží proběhlo 5. března 2009 na půdě Fakulty stavební a Fakulty architektury ČVUT v Praze. Společnost Autodesk zde společně s Kabinetem modelového projektování Fakulty architektury ČVUT (MOLAB) seznámila účastníky s výsledky této studentské architektonické soutěže. Tématem byl návrh energeticky soběstačného a ekologického objektu pro meteorologickou stanici v CHKO Králický Sněžník a na pomyslném vrcholu stupňů vítězů stanuli studenti z Fakulty architektury (FA ČVUT v Praze) - Martin Prokš a Marek Přikryl, kteří zvítězili se svým návrhem specializované vědecké stanice s nepřetržitým celoročním provozem.

zleva doprava: 1. místo - Martin Prokš a Marek Přikryl – Fakulta architektury (FA ČVUT v Praze),
2. místo - Kateřina Dvořáková – Fakulta architektury (VUT v Brně),
3. místo - Zdeněk Chmel a Jan Kokeš - Fakulta architektury (VUT v Brně)

V rámci soutěže byla hodnocena následující hlediska:

• architektonické hledisko a schopnost objektu plnit požadovaný účel (45 %),
• technické, konstrukční a materiálové řešení, tepelné ztráty (výpočet), energetický systém (grafické schéma), zdravotechnika (zdroj vody a likvidace), ekologie provozu (30 %),
• softwarové řešení (15 %),
• bonus za preciznost zpracování v softwaru Revit (10 %).

V každé soutěži je důležitá porota. Ta letošní zasedla a hodnotila přihlášené práce v následujícím složení. Jejím předsedou byl Ing. Patrik Minks z Autodesku, architektonické řešení hodnotili Ing. arch. Hana Seho a Ing. arch. Josef Mádr, oba z FA ČVUT, technické řešení doc. Ing. František Kulhánek, CSc. a Ing. Michal Kabrhel, Ph.D., oba z FSv ČVUT, a softwarové řešení doc. Dr. Ir. Henri Hubertus Achten, FA ČVUT, a Ing. arch. Vladimír Balda, TU Liberec.

Verdiktem poroty se vítězným návrhem stal dům věžového aerodynamického tvaru, který by měl velmi dobře odolávat zatížení větrem a sněhem. Jeho celé nejvyšší patro věže slouží jako pracoviště meteorologů, ze kterého je 360° výhled do okolní krajiny. Porota ocenila stavebně technické řešení. Nosnou dřevěnou konstrukci zde doplňuje sendvičový plášť, který pokrývají titanzinkové šablony. Elektrickou energii z větší části dodává malá větrná elektrárna, hlavním zdrojem tepla je tepelné zemní čerpadlo, doplněné solárními kolektory. Úsporně a s vyjasněnou koncepcí je řešen zdravotechnický systém budovy.

1. cena Vítězové soutěže obdrželi cenu ve formě softwarových licencí.

Objekt je nepodsklepený, se čtyřmi nadzemními podlažími. V prvním podlaží je garáž, technická místnost, sklady a údržbářská dílna. Ve druhém podlaží je vstup přes závětří a zádveří a jednoduchá ložnice. Ve třetím je kuchyňka a kancelář vedoucího stanice. Poslední patro, jak už bylo zmíněno, je pracoviště s 360° výhledem okny a s balkonem.

„Návrh meteorologické věže nabízí zajímavou architekturu podepřenou kvalitním stavebně technickým řešením. Na objektu je třeba ocenit jeho jednoduché a energeticky optimalizované tvarové řešení, které do jisté míry reaguje na tvarosloví vojenského opevnění z 30 let, nacházející se v této příhraniční krajině.“
Dana Matějovská, vedoucí MOLABu FA ČVUT

1. cena

Druhé místo této anonymní ideové studentské soutěže obsadila studentka Kateřina Dvořáková z Fakulty architektury VUT v Brně. Podle jejích slov vychází tvar a dispozice domu z myšlenek předválečného opevnění, ale reaguje na nové možnosti, čímž se stává lehčím a vzdušnějším místem nabízejícím kromě dobrého výhledu i příjemné pracovní prostředí domáckého charakteru. Prý se objekt už nemusí schovávat pod nánosem zeminy. Nevím, ale to skrytí mi připadá více spjaté s přírodou.

2. cena Kateřina Dvořáková – Fakulta architektury (VUT v Brně)

2. cena

Třetí místo obsadila dvojice Jan Kokeš a Zdeněk Chmel, rovněž z FA VUT v Brně. Objekt jejich meteorologické stanice je tvořen dvoupodlažní podnoží zapuštěnou do terénu, ve které jsou technické místnosti, sklady a garáž. Ve druhém částečně zapuštěném podlaží jsou dva pokoje s příslušenstvím a denní místnost s kuchyňkou a sociálním zařízením. V nadzemní části připomínající ozdobně oloupaný pomeranč je kancelář vedoucího stanice a pozorovací stanoviště s přímým výstupem na ochoz.

3. cena

U všech návrhů se objevila řešení energetické soběstačnosti, výroba elektrické energie fotovoltaickými články nebo větrnými elektrárnami, vytápění a ohřev tepelnými čerpadly nebo solárními panely. Velké množství dalších informací a online katalog prací naleznete na www.revitopen.cz.

Autoři nejlepších návrhů po zásluze získali ceny ve formě softwarů Autodesku, notebooku a digitálních fotoaparátů. Zvláštní cenu MOLABu, Kabinetu modelového projektování FA ČVUT, získali Tomáš Lindovský, Martin Stára a Kamil Štajgl z FA ČVUT za použití netradičních přístupů a neobvyklého řešení.

zvláštní cena

Ohlasy z Autodesku

Ohlasy z redakce CADu

Asi nejzajímavěji na nás zapůsobil projekt Jana Kokeše a Zdeňka Chmela, který získal od poroty 3. místo. Ve vizualizaci je výborně zasazený do přírody a nijak z ní neční. Na druhou stranu ale nevíme, jak by takováto stavba vypadala v zimě, při vyšší pokrývce sněhu.
Z hlediska plánovaného využití pro nás byl jedničkou projekt Tomáše Lindovského, Martina Stáry a Kamila Štajgla, který ocenil MOLAB. Jako jediný totiž neopomněl zaznamenat skutečnost, že pro plánované použití bude potřeba telekomunikační technika s příjmovými a vysílacími anténami. Ty na vizualizacích ostatních projektů nenajdete a docela by nás zajímalo, jak by se jejich nutné použití projevilo na vzhledu vyprojektovaných budov. Kde vezmou bez antény signál z internetu lidé sedící u počítačů v nejvyšším patře vítězného projektu?