POINT.X (2018-19)
CAD - online trafika
Google překladač: English Deutsch

Exkluzivní partner sekce

Siemens
Dytron
Siemens - CAM webinar
SolidWorks

GOPAS - CAD kurzy

Více kurzů

StreamTech.tv

streamtech tv-logo

Industrial Technology Systems slaví 25 let působení v ČR

Autor článku: Karel Heinige   

Tags: CAD | CAE | CAM | ITS | PLM | Siemens

its250U příležitosti 25. výročí společnosti ITS na trhu v České republice jsme požádali o rozhovor jejího jednatele Tihomira Erdeljace. Industrial Technology Systems u nás začínala jako jedna z prvních šířit navrhování podporované počítačem a Tihomir Erdeljac, původem Jugoslávec, byl u toho od samého začátku.

Cegra - Graphisoft ARCHICAD 22

Kdy jste se osobně poprvé setkal s CAD technologiemi, kde a o jaké šlo?

Studoval jsem informatiku na Elektrotechnické fakultě v Záhřebu a jeden z předmětů byl počítačová grafika. Ihned mne to zaujalo, i když jsem netušil, že celý můj profesionální život bude svázán s CAD-CAM-CAE. Opravdový zlom nastal, když jsem v roce 1980 začal pracovat u jediného výrobce parních turbín v bývalé Jugoslávii – Jugoturbina Karlovac, dnes ABB. Stavěla se zde obrovská továrna na výrobu velkých turbín a bylo rozhodnuto, že bude kompletně založena na CNC strojích. Tým na výběr strojů činili většinou strojaři a v tu dobu – nebylo to jako dnes, že strojaři se vyznají v počítačích – bylo kreslicí prkno zákonem. Proto strojaři požadovali do týmu někoho, kdo bude rozumět „těm počítačům", a to byla pro mne velká výzva. Jako diplomovaný elektrotechnik jsem musel pochopit veškeré problémy, které mají strojní inženýři. Ihned mi došlo, že to nebude jednoduché. Strojařina je založena na striktním dodržování postupů a procedur, na druhou stranu informatika je založena na přinášení každodenních inovací. Tenkrát to dopadlo dobře. Nakoupili jsme a úspěšně implementovali CAD-CAM software CDM300 norské společnosti Kongsberg, který představoval v tu dobu špičku v oblasti 5osého CNC obrábění. Podařilo se nám úspěšně zabezpečit podporu výroby turbínových součástí. Veškeré CNC stroje jsme napojili do DNC sítě a on-line kontrolovali. Ještě jsme do toho zapojili i 3D měřicí stroj a zabezpečili jak kontrolu geometricky komplexních turbínových lopatek, tak i měření fyzických lopatek, generaci 3D CAD modelů a následnou výrobu lopatek. Dnes to vypadá jako docela standardní postup, ale v té době to byla revoluce – zkrátili jsme čas potřebný na přípravu výroby nové lopatky z 30 dní na pouhé 3 dny. Pro Jugoturbinu to byl obrovský byznys, protože jsme mohli rychle vyrobit novou lopatku na základě jen fyzického náhradního dílu bez originálního výkresu lopatky, který vám výrobce turbíny nikdy nedodá.

Když to viděli strojaři výpočtáři, přišli i oni za mnou a zeptali se, zdali snad neexistuje něco na „těch počítačích", co by kromě výroby na CNC strojích mohlo pomoci i jim, aby rychle připravili velké vstupní soubory s popisem konečných prvků. Oni v té době ručně skládali MKP prvky – já jim říkal cihly – aby vytvořili MKP síť konečných prvků. Odpověď nebyla tak jednoduchá, jak se dnes zdá. V tu dobu nejpopulárnější CAD-CAM softwary byly založeny na plošných modelářích, což znamenalo, že jste měli jen plochu, kterou jste obráběli, ale skutečný objem, který potřebovali výpočtáři, tam vůbec nebyl matematicky prezentován. Hledal jsem a našel jsem – v tu dobu právě skupina nadšenců z fakulty v Cincinatti v USA založila společnost SDRC – Structural Dynamic Research Corporation a vyšla na trh s úplně novým konceptem softwaru, který nereprezentuje jen povrch, který tvoří těleso, ale reprezentuje celý objem tělesa. Dnes si bez toho, čemu říkáme Solid Model, vůbec neumíme představit CAD systém. SDRC ještě udělalo algoritmus, jak ten Solid Model rozbít na konečné prvky pro MKP výpočet, a vznikl tak první opravdový komerční software, který mohl plně podporovat konstrukci ve strojírenství. Pojmenovali ho I-deas, poté byl přejmenován na I-deas Master Series a dnes je součástí softwaru NX, společnosti Siemens PLM Software.

Jak jste se dostal k nám do České republiky?

Úspěch dosažený v implementaci CAD-CAMu ve společnosti Jugoturbina a tušení toho, před jakými změnami se nachází strojírenský průmysl, mi dalo odvahu podílet se na založení soukromé společnosti, která bude implementovat softwarová řešení pro zvýšení produktivity ve strojírenském průmyslu. Ani jsem netušil, jaký bude hlad po tom, inovovat způsob práce, speciálně ve vedení společností, které pochopily, že beze změn se neudrží na trhu. Následovaly úspěšné implementace v bývalé Jugoslávii – pomohli jsme Elanu zkonstruovat jednu z nejlepších lyží, Gorenje začalo používat software I-deas pro konstrukci a simulaci svých praček, jugoslávská armáda aplikovala I-deas při vývoji letounů Galeb a Orao, moderních stíhaček, které jsou stále součástí výzbroje mnohých armád. Software I-deas se stal nejvíce používaným softwarem ve strojírenských podnicích v bývalé Jugoslávii.

its04

Rok 1989 měl, kromě ostatních změn, velký význam pro bývalé státy východního bloku i v technologickém smyslu. Dříve zakázané technologie se staly volnými k použití pro komerční účely. Společnost SDRC mi nabídla možnost udělat to samé, co jsme udělali v Jugoslávii, i v ostatních státech východního bloku. Především mysleli Polsko, Československo a Maďarsko. Zmapoval jsem si situaci ve všech třech státech a volba byla jednoznačná – začneme v Československu. Viděl jsem Československo jako stát, který z těch tří vyvíjí nejvíce vlastních výrobků. To odpovídalo tomu, co bylo vždy mým cílem – dodat řešení, které řeší veškerou problematiku podniku týkající se jeho výrobků, od prvotního nápadu až po realizaci výrobku, jeho dodávku a následný servis u zákazníka. Cílem Industrial Technology Systems nikdy nebylo prodat co nejvíce softwaru, ale implementovat co nejvíce úspěšných řešení, proto jsme po rozdělení Československa zůstali jen v České republice a vytvořili tady vysoce kvalitní tým, který taková řešení umí úspěšně implementovat.

Odpověď na další otázku už asi našim čtenářům bude dopředu jasná, ale stejně se zeptám. Proč dnes prodáváte produkty od Siemens PLM Softwaru?

Jak jsem již řekl, cílem Industrial Technology Systems bylo vždy dodat celkové řešení, a proto jsme dříve, když naším hlavním produktem byl I-deas, museli doplňovat řešení I-deas i jinými produkty a integrovat je do uceleného řešení, abychom splnili požadavky zákazníků. Osobně jsem velkým nepřítelem segmentovaných řešení, která řeší super způsobem jen nějakou specifickou problematiku a je na zákazníkovi, aby to integroval do uceleného řešení. Zpravidla to nefunguje, nebo pokud funguje, je to jen dočasně, a to za velkých nákladů a velkého úsilí. Moderní firma funguje jen jako celek, podobně jako lidské tělo. K čemu jsou vám super ledviny, pokud vám selže srdce nebo mozek? Když Siemens v roce 2007 nakoupil UGS, stala se velká věc – umožnilo to propojení virtuálního světa, kde UGS představovalo špičku a dodávalo řešení pro vývoj, konstrukci, přípravu a podporu výroby, a světa reálného, kde je Siemens přední dodavatel řešení pro automatizaci výroby. Kromě toho Siemens má obrovskou investiční sílu a investuje velice rychle, jak do vývoje nových řešení, tak do akvizice existujících segmentovaných řešení a jejich integrace do uceleného a bez problémů aplikovatelného řešení. Dnes nám Siemens nabízí prakticky všechno, co naši zákaznicí potřebují, a jen zřídka musíme integrovat i nějaké třetí řešení mimo Siemens.

PLM slyšíme už mnoho let skloňovat ve všech pádech. Co pojem PLM znamená pro vás?

Pro nás se nic nezměnilo. Od samého založení Industrial Technology Systems v roce 1987 jsme vždy před implementací systému mluvili se zástupci všech oddělení, od obchodu, přes vývoj, konstrukci, technologii, výrobu, až po servis. Veškerá tato oddělení se nějakým způsobem podílí na vzniku a používání výrobku a je absolutně nesprávné zavádět řešení v jednom oddělení a neanalyzovat, jaké dopady to bude mít na jiná oddělení. Jestli nám to „super řešení", co zavedeme v jednom oddělení, náhodou nezpomalí a nezkomplikuje celkový proces, kterým ten výrobek prochází v různých časových intervalech. Někdo to konečně popsal jako PLM řešení, a to je dobře, protože dnes už nemáme problém ve firmách vysvětlit, proč chceme mluvit i s jinými odděleními, když oni potřebují řešit jen například kvalitní obrábění ozubeného kola. Velice často se nám stane, že spolu se zákazníkem zjistíme, že řešení se dá udělat levnějším a jednodušším způsobem někde jinde a jinak, než si zákazník původně myslel.

Clean AirClean Air

its03

Za 25 let působení v ČR už asi musíte mít pěknou řádku zákazníků. Kteří to jsou a v jakých oborech působí?

Ano, máme přes 200 firem, které používají naše řešení. Kvůli know-how, které máme, jsme především vázáni na strojírenský průmysl. I když jsme dodavateli do mnoha velkých firem, jako jsou Vítkovice, Tatra, Ostroj, Škoda Plzeň a mnohé další, máme i spoustu malých a středních firem, které používají naše řešení. Tady chci ale zdůraznit, že absolutně nesouhlasím s tím, jak se přední dodavatelé PLM řešení dnes snaží propagovat, že mají jedno, „levné" řešení pro malé a střední podniky, a druhé „drahé" pro velké podniky. To je nesmysl, každý podnik, bez ohledu na to, zdali je malý nebo velký, má svůj specifický výrobek a potřebuje takový softwarový produkt, který mu zajistí, aby efektivně vyvinul, vyrobil a dodal svůj výrobek svému zákazníkovi. Na velikosti tady opravdu nezáleží.

Jaké předpokládáte trendy vývoje v CAD a PLM oblasti v příštích letech? V poslední době se velmi diskutuje o cloudu a aplikacích v něm běžících. Co si o tomto vývoji myslíte a jak to vidí vaši zákazníci?

Chodil jsem do gymnázia ve městě Karlovac, kam chodil do gymnázia i Nikola Tesla, který nám umožnil, abychom dnes používali elektrickou energii ve formě, kterou známe. Tam jsem se poprvé potkal s teorií Nikoly Tesly o systému distribuce volné energie – dnes bychom řekli energie z cloudu. Tato energie by mohla být čerpána kýmkoli na světě, pokud by dotyčný měl správné elektrické zařízení, přesně vyladěné na frekvenci přenášené energie. Bohužel Nikola Tesla zemřel a na rozdíl od ostatních projektů tento nedokončil, takže ještě dnes musíme tahat všude dráty, abychom jimi přenášeli elektrickou energii. Co se nepovedlo v energetice, povedlo se v informatice. Dnes se k datům z cloudu můžeme dostat kdekoliv a kdykoliv, a to bez jakýchkoliv drátů. Já osobně to vidím jako něco, bez čeho se podniky neobejdou, a budu s úsměvem vzpomínat na to, že měly nějaké podnikové servery, které musely udržovat v provozu a nakupovat aplikace na tyto servery. Budou používat tolik síly počítačů, kolik potřebují v tom okamžiku pro řešení. Nebudou nakupovat žádné aplikace pro sebe, ale budou používat právě tu aplikaci, kterou potřebují. Nebudou muset mít svůj vlastní tým informatiků, který se jim bude o všechno starat, ale o všechno budou mít postaráno, jen na konci měsíce dostanou fakturu na to, kolik skutečně služeb, softwarové a hardwarové síly použily.

Zákazníci to ale zatím takto nevidí, ještě se stále bojí, že přijdou o svá data, neznají, co se stane, když síť nebude fungovat. Samozřejmě ještě tomu systému nevěří a nechtějí se do toho pouštět. Je to logické. Moje babička taky nevěřila bankám a držela veškeré peníze někde pod polštářem a můj syn se diví, když já ještě pořád tahám bankovky z peněženky a používám kartu jen občas tam, kde nepřijímají hotovost.

Jaká je budoucnost ITS?

Já bych řekl stejná, jaká je dosavadní historie. Vždy sledovat, co nového se objevuje ve světě IT technologií, a pomáhat implementovat celková řešení založená na špičkových technologiích u zákazníků, kteří jsou odhodláni zefektivnit způsob své existence v čase stupňujícím se konkurenčním prostředí. Máme štěstí v tom, že je stále více firem, které vědí, že pokud se dnes rozhodnou, že nic měnit nebudou, s velkou pravděpodobností za pět let na trhu už nebudou. Pro ITS to platí také.

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho dalších úspěšných let.


Mohlo by vás zajímat:
 

Přidat komentář

Bezpečnostní kód
Obnovit