CAD - online trafika
Google překladač: English Deutsch

Exkluzivní partner sekce

NICOM
Bentley
SIEMENS - SolidEdge

GOPAS - CAD kurzy

Více kurzů

StreamTech.tv

streamtech tv-logo

Kam kráčíš? Průmysl – vzdělávání

Tags: Strojírenství

prumysl-01Tradice strojírenského průmyslu v Čechách a na Slovensku má dlouhé společné kořeny a neméně dlouhou, a dovolím si říct, i slavnou tradici. Za těmito úspěchy stály dlouholeté zkušenosti v oblasti vzdělávání odborníků pro strojírenský průmysl na všech stupních škol. Z dnešního úhlu pohledu můžeme, navzdory mnohým tehdejším problémům (například nedostatek špičkové techniky, zahraničních učebnic apod.) považovat předešlou úroveň učňovského, středního průmyslového i vysokoškolského vzdělávání za velmi dobrou. Někdo může namítat, že se jednalo o plánované hospodářství, ale nedávná hospodářská krize poukázala mimo jiné na nutnost, pokud již ne plánování, tak alespoň předvídání, na jehož základě je pak možné učinit základní strategická opatření.

Na počátku 90. let byla situace v oblasti strojírenského průmyslu a vzdělávání komplikovaná. Přispěla k tomu změna politického zřízení, transformace průmyslu (hlavně konverze zbrojařského průmyslu) a změna ekonomiky z centrálně řízené na tržní. Na jedné straně se nám sice otevřely světové trhy, ale na druhé straně se rozšířila konkurence. Projevila se víceméně známá skutečnost, že ne všechny výrobky byly konkurenceschopné. Určitě se nedá házet všechno do jednoho pytle, protože mnoho výrobků a špičkových exportních průmyslových technologií jsme vyváželi i předtím, ale běžné výrobky strojírenského a spotřebního průmyslu začaly mít problémy s odbytem. V rámci změny politicko-ekonomického systému vznikla potřeba privatizace a restrukturalizace výroby. To, že ne všechno probíhalo korektně a podle zákona, rezonuje ve společnosti dodnes.

Proč byla na úvod zmíněna všechna tato fakta. Toto období vyplavilo na povrch i trendy, které ovlivnily společnost, průmysl a také samotné naznačené vzdělávání. Období transformace průmyslu, změny politicko-ekonomického systému a privatizace otevřely lidem nové možnosti podnikání a zasáhly nejen oblast vzdělávání, ale i zdravotnictví, umění, potravinářský průmysl nevyjímaje. V podstatě každou sféru společnosti.

Ze zaměstnanců se stali majitelé firem, soukromníci, resp. živnostníci. Někdo zprivatizoval velkou fabriku, někdo si založil malou živnost. Mnohé fabriky vytlačily učňovské školství na okraj zájmové sféry. Převládala tvrzení, že oni si vychovají odborníky sami. Lidé, kteří dlouhá léta vychovávali technické kádry, zajišťující chod provozů a továren, najednou nebyli potřební. Podobně tomu bylo i ve středním průmyslovém vzdělávání, mnohé odborné dílny osiřely a počet studentů technického zaměření klesal. Vysoké školství technického směru prožívalo stejné problémy. Doplňování nebo zvyšování kvalifikace formou večerního studia na středních školách nebo formou dálkového studia na vysokých školách se v 90. letech považovalo za ztrátu času. Mnoho mladých lidí odcházelo mimo svůj obor jako levná pracovní síla do zahraničí s vizí získat kapitál na rozjezd podnikání doma. Žalostnou se stala realita rozdílné akcelerace platového ohodnocení v průmyslu a školství, a tak školství opustilo mnoho odborníků. Preferovat se začaly ekonomické vědy, právo, medicína, bankovnictví a podnikání v těchto sférách.

prumysl-02

Navzdory všem uvedeným faktům, klesajícímu zájmu o strojírenství a přípravu kádrů pro něj změna politicko-ekonomického systému přinesla i mnoho pozitiv. Padla různá embarga na dovoz zboží a technologií. Do školních laboratoří a učeben přišly nové personální počítače a UNIXové pracovní stanice. Nastala doba počítačových sítí a internetu. Ze začátku to byly e-mailové služby a vzápětí se začalo „surfovat" na webu. S novými možnostmi hardwarového vybavení začala éra šíření a „instalace" uživatelských programů. Většinou se hromadně šířily různé nelegální verze programů, což v počátcích výrobci řešili tzv. hardwarovými klíči. Někdy jich v paralelním portu počítače bylo zasunutých i pět. Faktem ale zůstává to, že průkopníci počítačové gramotnosti se začali seskupovat hlavně ve sféře vysokého technického školství. Tato fakta měla za následek, že někteří mladí lidé dali přednost práci s moderním vybavením před možností migrace do jiné sféry průmyslu.

Přesto školstvím proběhla fáze přizpůsobení se požadavkům trhu. Příčiny byly dvě. První byl pokles zájmu o absolventy se zaměřením na strojírenství. Druhou zase požadavek zvýšit kvalitu produktů, snížit zátěž životního prostředí způsobené ať už samotnou výrobou nebo používáním produktů. Začaly se zvyšovat i požadavky na bezpečnost. V rámci snahy zachovat zaměstnanost a vyhovět potřebám praxe se začalo s transformací učebních osnov a studijních programů. Střední průmyslové školy začaly transformovat své učební osnovy na základy podnikání a ekonomii, staly se z nich „technické obchodní akademie". Ve vysokém školství, které bylo doposud orientované na konstrukční a technologické směry, se také začaly dít změny. Začaly vznikat obory orientované na ekonomiku, environmentalistiku, ekologii, bezpečnost a kvalitu. Nová problematika a úzká specializace měla za následek i to, že ze studijních programů vypadly i předměty, které dělaly „strojařinu" „strojařinou". Na straně druhé se zachránila pracovní místa pedagogů a vyhovělo se aktuálním požadavkům praxe.

V tomto období ve světovém měřítku probíhalo i přerozdělování trhů transformovaných ekonomik. Na tyto trhy jako na nová odbytiště se dostalo hodně pro západ již zbytečného, ale pro nás ještě atraktivního zboží, mnohdy mnohem nižší kvality, v jaké jsme si ho uměli vyrobit sami. Horší však byly privatizace „rodinného stříbra státu" zahraničními firmami s cílem zbavit se konkurence legálním způsobem. Tato doba mnohdy budila dojem beznaděje a tradice strojírenské výroby jako by zapadala prachem. Mnohé fabriky zůstaly prázdné, provozy se začaly rozpadat a některé slavné značky ze dne na den zanikly.

Začátek přelomu tisíciletí nám jakoby vlévá naději na lepší časy. Začátek přístupových jednání o vstupu za platné členy Evropské unie nám dával příležitost přispět svým dílem do nových vztahů v Evropě. Přístupová jednání odhalila mnoho slabin, ale i mnoho pozitivních faktů. Perspektiva vstupu nám nabídla i otevření pracovních trhů. Ne všech najednou, ale postupně. Mladí lidé pochopili, že je potřeba zvýšit svou jazykovou vybavenost. Různé výměnné studijní programy pomohly našim studentům i učitelům strávit čas v rámci studia nebo své profese na zahraničních univerzitách. V lidech se posílilo sebevědomí, že padly mnohé bariéry a že jsou schopni participovat na mezinárodních projektech.

Zřejmě i tato fakta přispěla k návratu mnoha lidí domů. Mnozí přišli na to, že ne všechno je u nás tak špatné, a hlavně na to, že i u nás je spousta dobrých odborníků. Pominula euforie a na věci se začali lidé dívat reálněji. Mnozí zklamaní tvrdými zákony trhu se utvrdili v tom, že na podnikání v jakékoli formě je třeba mít příslušné vzdělání. Bylo to vidět i na zvyšujícím se zájmu o studium v denní i dálkové formě. Zájem o technické obory studia začal stoupat.

Příliv nových zahraničních technologií potřeboval i příliv nového personálu. Technologie potřebovaly provozní údržbu a kvalifikovanou obsluhu. Pomalu se začal projevovat zájem i o kvalifikované absolventy středních škol a středního řídícího personálu.

Vstupem naší země do Evropské unie se otevírají nové možnosti participace na evropských projektech. Mnohé rozvojové i výzkumné projekty zlepšily vybavenost vzdělávacích institucí a umožnily mnohým našim odborníkům podílet se na špičkovém výzkumu. Hodně takto získaných znalostí a zkušeností našlo uplatnění i v pedagogickém procesu.

prumysl-03Expanze produkce automobilového průmyslu do zemí východního bloku zvýšila poptávku po dělnických profesích, ale i po vysokoškolsky vzdělaných kádrech. Začíná vznikat vakuum kvalifikovaných dělnických kádrů a znovu se otevírá otázka obrození učňovského školství. Strojírenská praxe má zájem o skutečné odborníky v oblasti konstrukce a technologií ve strojírenství. Zájem je o lidi s všeobecným rozhledem, s dobrým základem exaktních věd, jako je matematika, fyzika a mechanika. Plně robotizované výrobní linky a pružné montážní systémy hledají odborníky z oblasti robotiky. Stále větší podíl elektroniky v automobilech dává šanci mechatronikům. Řízení výrobních procesů s průmyslovými roboty otevírá dveře programátorům těchto linek. Flexibilita výroby, mezioperační doprava a dodávka komponent v reálném čase potřebují odborníky z odvětví logistiky. Konstrukce hledá odborníky, kteří jsou dobře vybaveni vědomostmi z konstrukce automobilů a konstrukce mechanismů. Klade se důraz na počítačovou gramotnost těchto odborníků. Vývoj, konstrukce a technologie potřebují CA.. gramotné odborníky se znalostí jednoho nebo dvou cizích jazyků. Výroba si žádá technology se schopností navrhovat výrobní nástroje a přípravky, programátory CNC obráběcích center. Sledování kvality výroby klade stále větší nároky na kvalitáře. Různé komponenty, např. výlisky a svařence, se kontrolují průběžně, resp. před spuštěním a odstavením linky. Měřidla a přípravky také potřebují kontrolu a údržbu, což je práce pro metrology.

Z uvedeného vyplývá otázka: „Dokáže naše vícenásobně transformované školství splnit požadavky praxe?" Poptávka po absolventech našich strojních fakult v zahraničí, ale i v domácích subdodavatelských firmách nebo zahraničních firmách usazených na území našich republik nám dává naději, že spoustu dobrých věcí a nápadů se nám podařilo zachovat a rozvinout na úroveň doby. Škola, která umí dát kladnou odpověď na otázku v úvodu tohoto odstavce, může být na sebe hrdá. Garantuje práci svým zaměstnancům a uplatnění svým absolventům, zároveň naplňuje poptávku trhu práce.

Problém začíná být s hledáním odborníků a s jejich udržením ve firmě. Mnohé podniky si začínají stabilizovat studenty již během studia. Vytvářejí se podmínky pro letní stáže studentů přímo ve firmách. Studenti mají možnost ověřit si své znalosti v praxi a získávají motivaci do dalšího studia. Vědí, na co se v studiu orientovat, které z vědomostí si praxe nejvíce žádá. Vážným zájemcům jsou poskytovány různá podpůrná a motivační stipendia. Diplomové práce se zadávají znovu praxí, kde si zadavatel může otestovat, jak si budoucí absolvent poradí s řešením problémů. Mnohé úkoly se rozvíjejí do řešení disertačních prací. Zaměstnavatelé preferují absolventy s úplným vysokoškolským vzděláním.

Na závěr ještě postřeh. Abychom mohli dále rozvíjet znovuobjevené kvality našeho školství, bylo by dobré, aby se investice státu do vzdělání vrátila zpět. Nejlepší by bylo, kdyby naši absolventi mohli vytvářet hodnoty doma, v zemi, která jim poskytla vzdělání. Tento stav se dá docílit pouze získáním a poskytnutím kvalifikované a adekvátně ohodnocené práce. V opačném případě absolventi nacházejí uplatnění v zahraničí. Je pravda, že mnozí z nich časem přinesou kontakty a zakázky i na domácí trh. Důležité jsou samozřejmě také získané životní a profesní zkušenosti. Dále by mohlo být užitečné dostat blíže ke studentům systematické informace a znalosti o stavu průmyslových investičních celků v blízkém okolí a s tím spojené možnosti uplatnění se v nich. Zvýraznila by se tím i spolupráce mezi školami a průmyslovou praxí.

(Článek je subjektivním pohledem autora na vývoj spolupráce průmyslu a vzdělávání.)


Mohlo by vás zajímat:
 

Přidat komentář

Bezpečnostní kód
Obnovit