Oznámení vítězů Ceny Wernera von Siemense

Tags: Ceny | Mla­dí věd­ci | Pe­da­go­gové | Siemens | Stu­den­ti | Werner von Siemens

Český Si­e­mens udě­lil Ceny Wer­ne­ra von Si­e­men­se za rok 2023 nej­lep­ším stu­den­tům, mla­dým věd­cům a pe­da­go­gům. Ví­těz­né práce z ob­las­tí tech­nic­kých a pří­ro­do­věd­ných oborů vy­bra­ly od­bor­né po­ro­ty v ka­te­go­ri­ích: nej­lep­ší vý­sle­dek zá­klad­ní­ho vý­zku­mu, nej­lep­ší di­plo­mo­vá práce, nej­lep­ší di­ser­tač­ní práce a nej­lep­ší pe­da­go­gic­ký pra­cov­ník. Spolu se stu­den­ty zís­ká­va­jí od­mě­nu i ve­dou­cí a ško­li­te­lé je­jich prací.

Oce­ně­ní byla udě­le­na za vy­ni­ka­jí­cí kva­li­tu žen­ské vě­dec­ké práce, za pře­ko­ná­ní pře­ká­žek ve stu­diu a za ab­sol­vent­ské práce na téma Prů­my­sl 4.0 a Chyt­rá in­frastruk­tu­ra a ener­ge­ti­ka.

Od­bor­né po­ro­ty vy­bí­ra­ly z 496 při­hlá­šek, 20 oce­ně­ných si roz­dě­li­lo jeden mi­li­on korun. Z cel­ko­vé­ho počtu při­hlá­še­ných tvo­ři­ly 29 % ženy, mezi oce­ně­ný­mi pak před­sta­vu­jí 25 %. První příč­ku v počtu oce­ně­ní zís­ka­lo České vy­so­ké učení tech­nic­ké v Praze (6 oce­ně­ných), ná­sle­du­je Aka­de­mie věd ČR (5 oce­ně­ných) a Vy­so­ké učení tech­nic­ké v Brně (3 oce­ně­ní), Uni­ver­zi­ta Pa­lac­ké­ho v Olo­mou­ci a Ma­sa­ry­ko­va uni­ver­zi­ta (po 2 oce­ně­ních), Uni­ver­zi­ta Kar­lo­va a Ji­ho­čes­ká uni­ver­zi­ta v Čes­kých Bu­dě­jo­vi­cích (po 1 oce­ně­ném). Od za­čát­ku po­řá­dá­ní sou­tě­že bylo mezi ví­tě­ze roz­dě­le­no 16,4 mi­li­o­nu Kč.

Cenu za Wer­ne­ra von Si­e­men­se za nej­vý­znam­něj­ší vý­sle­dek zá­klad­ní­ho vý­zku­mu zís­kal tým pod ve­de­ním RNDr. To­má­še Sla­ni­ny, Ph.D. z Ústa­vu or­ga­nic­ké che­mie a bi­o­che­mie AV ČR za práci s ná­zvem (Anti)Aro­ma­ti­ci­ta ex­ci­to­va­ných stavů vy­svět­lu­je proč azu­len po­ru­šu­je Ka­sho­vo pra­vi­dlo. Azu­len pro­vo­ku­je zvě­da­vost che­mi­ků již řadu let a ví­těz­ný tým ve své práci po­psal, proč azu­len po­ru­šu­je tzv. Ka­sho­vo pra­vi­dlo, podle něhož mo­le­ku­ly vy­za­řu­jí svět­lo pouze z nej­niž­ší­ho, prv­ní­ho ex­ci­to­va­né­ho stavu. Azu­len na­o­pak vy­za­řu­je svět­lo pouze z vyš­ší­ho, dru­hé­ho ex­ci­to­va­né­ho stavu. Tuto hy­po­té­zu dále po­tvr­di­la ex­pe­ri­men­tál­ně Lucie Lud­ví­ko­vá po­mo­cí ul­tra­rych­lé tran­si­ent­ní spek­trosko­pie.

V ka­te­go­rii nej­lep­ší di­ser­tač­ní práce zví­tě­zi­la RNDr. Ka­te­ři­na Snop­ko­vá, Ph.D. z Lé­kař­ské fa­kul­ty Ma­sa­ry­ko­vy uni­ver­zi­ty v Brně za práci s ná­zvem Ge­no­mi­ka bak­te­ri­o­ci­no­gen­ních ga­m­ma­pro­te­o­bak­te­rií a ana­lý­za nově po­psa­ných bak­te­ri­o­ci­nů. Každý rok zemře po celém světě na ne­mo­ci sou­vi­se­jí­cí s mul­ti­re­zistent­ní­mi bak­te­ri­e­mi pět mi­li­o­nů pa­ci­en­tů ročně a do roku 2050 se toho číslo prav­dě­po­dob­ně zdvoj­ná­so­bí. Mezi na­děj­né an­ti­mi­k­ro­bi­ál­ní látky patři bak­te­ri­o­ci­ny, na které se za­mě­ři­la i Ka­te­ři­na Snop­ko­vá. Zkou­ma­la in­ter­ak­ce en­vi­ron­men­tál­ních kmenů en­te­ro­bak­te­rií a pseu­do­mo­nád, které po­chá­ze­jí z Antark­ti­dy, cha­rak­te­ri­zo­va­la de­te­ko­va­né bak­te­ri­o­ci­ny na mo­le­ku­lár­ní úrov­ni a sta­no­vi­la je­jich inhi­bič­ní po­ten­ci­ál vůči kli­nic­kým pa­to­ge­nům.

Cenu Wer­ne­ra von Si­e­men­se za nej­lep­ší di­plo­mo­vou práci zís­kal Mgr. Do­mi­nik Va­šin­ka z Pří­ro­do­vě­dec­ké fa­kul­ta Uni­ver­zi­ty Pa­lac­ké­ho v Olo­mou­ci za práci s ná­zvem Apli­ka­ce stro­jo­vé­ho učení v kvan­to­vém mě­ře­ní. Ori­gi­nál­ním pří­spěv­kem Do­mi­ni­ka Va­šin­ky k da­né­mu té­ma­tu je, že před­sta­vil novou tech­ni­ku op­ti­ma­li­za­ce, která vy­u­ží­vá po­kro­či­lých metod stro­jo­vé­ho učení. Za­mě­řil se při tom na kon­krét­ní pro­blém přes­né ma­ni­pu­la­ce se smě­rem kmi­tá­ní svět­la na úrov­ni jed­not­li­vých fo­to­nů.

Jako nej­lep­ší pe­da­go­gic­ký pra­cov­ník ob­dr­žel Cenu Wer­ne­ra von Si­e­men­se za rok 2023 prof. RNDr. Mi­lo­slav Druckmüller, CSc. z Fa­kul­ty stroj­ní­ho in­že­nýr­ství Vy­so­ké­ho učení tech­nic­ké­ho v Brně. Hlav­ní ob­las­tí jeho vě­dec­ké­ho i pe­da­go­gic­ké­ho zájmu jsou nu­me­ric­ké me­to­dy ana­lý­zy ob­ra­zů a sig­ná­lů. Pro jeho způ­sob výuky je ty­pic­ký di­a­log se stu­den­ty a snaha vtáh­nout je během před­náš­ky do ře­še­ní da­né­ho pro­blé­mu. Stu­den­ti jej dlou­ho­do­bě hod­no­tí jako jed­no­ho z nej­lep­ších vy­u­ču­jí­cích na fa­kul­tě i na celé škole. Další spo­le­čen­sky vý­znam­nou čin­nos­tí prof. Druckmüllera jsou po­pu­lár­ně-vě­dec­ké před­náš­ky, kte­rých před­ne­sl stov­ky, a to v Česku i v za­hra­ni­čí.

Oce­ně­ní za vy­ni­ka­jí­cí kva­li­tu žen­ské vě­dec­ké práce a zá­ro­veň Cenu Wer­ne­ra von Si­e­men­se za druhé místo v ka­te­go­rii Nej­lep­ší di­plo­mo­vá práce zís­ka­la Ing. Je­ka­těri­na Ja­ro­slav­ce­va z Fa­kul­ty elek­tro­tech­nic­ké Čes­ké­ho vy­so­ké­ho učení tech­nic­ké­ho v Praze za práci s ná­zvem Nový al­go­rit­mus pro spo­jo­vá­ní 3D ener­ge­tic­kých de­po­zi­tů za­lo­že­ný na gra­fo­vých neu­ro­no­vých sí­tích pro ex­pe­ri­ment CMS na vel­kém hadro­no­vém urych­lo­va­či v CERNu. Práce Je­ka­těri­ny Ja­ro­slav­ce­vy po­jed­ná­vá o apli­ka­ci umělé in­te­li­gen­ce ve vý­zku­mu čás­ti­co­vé fy­zi­ky. Oce­ně­ná stu­dent­ka vy­vi­nu­la model vy­u­ží­va­jí­cí umě­lou in­te­li­gen­ci, který vědci v Ev­rop­ské or­ga­ni­za­ci pro ja­der­ný vý­zkum (CERN) po­u­ží­va­jí k ana­lý­ze čás­ti­co­vých in­ter­ak­cí na vel­kém hadro­no­vém urych­lo­va­či (LHC).

Oce­ně­ní za pře­ko­ná­ní pře­ká­žek při stu­diu udě­lo­va­né v rámci Ceny Wer­ne­ra von Si­e­men­se zís­ka­la Ing. Ve­ro­ni­ka Ka­men­ská Fa­kul­ty elek­tro­tech­ni­ky a ko­mu­ni­kač­ních tech­no­lo­gií Vy­so­ké­ho učení tech­nic­ké­ho v Brně. Ve­ro­ni­ka Ka­men­ská trpí vro­ze­nou, po­stup­ně se zhor­šu­jí­cí zra­ko­vou vadou, která ji ome­zu­je při čtení běž­né­ho textu a práci s mi­k­ro­sko­pic­kou tech­ni­kou, vedle toho se po­tý­ká se spe­ci­fic­ký­mi po­ru­cha­mi učení. V ob­do­bí do­spí­vá­ní se u ní navíc roz­vi­nu­lo psy­chic­ké one­moc­ně­ní, pro­je­vu­jí­cí se de­pre­se­mi a úz­kost­mi. I přes tyto pře­káž­ky úspěš­ně do­kon­či­la in­že­nýr­ské stu­di­um pro­gra­mu Bi­o­me­di­cín­ské in­že­nýr­ství a bi­o­in­for­ma­ti­ka na Fa­kul­tě elek­tro­tech­ni­ky a ko­mu­ni­kač­ních tech­no­lo­gií, kde ob­há­ji­la di­plo­mo­vou práci s ná­zvem Vy­u­ži­tí bez­heslo­vé au­ten­ti­za­ce k iden­ti­fi­ka­ci stu­den­ta ve výuce. V sou­čas­né době po­kra­ču­je ve stu­diu prv­ní­ho roč­ní­ku na­va­zu­jí­cí­ho in­že­nýr­ské­ho stu­dia na Fa­kul­tě pod­ni­ka­tel­ské, sou­čas­ně je stu­dent­kou dok­tor­ské­ho stu­dij­ní­ho pro­gra­mu Si­mu­la­ce v me­di­cí­ně na Lé­kař­ské fa­kul­tě Ma­sa­ry­ko­vy uni­ver­zi­ty. Ve­ro­ni­ka Ka­men­ská je také spo­lu­au­tor­kou apli­ka­ce Ne­pa­ni­kař, která po­má­há lidem bo­ju­jí­cím s úz­kos­tí, de­pre­sí a dal­ší­mi psy­chic­ký­mi pro­blémy.

Cenu Wer­ne­ra von Si­e­men­se za nej­lep­ší ab­sol­vent­skou práci na téma Prů­my­sl 4.0 zís­kal Ing. Erik Der­ner, Ph.D., z Fa­kul­ty elek­tro­tech­nic­ké Čes­ké­ho vy­so­ké­ho učení tech­nic­ké­ho v Praze za di­ser­tač­ní práci s ná­zvem Efek­tiv­ní me­to­dy pro učení mo­de­lů a ří­ze­ní v ro­bo­ti­ce. Cenu za nej­lep­ší ab­sol­vent­skou práci na téma Chyt­rá in­frastruk­tu­ra a ener­ge­ti­ka zís­kal Ing. Marek Koll­mann, z Fa­kul­ty stroj­ní­ho in­že­nýr­ství Vy­so­ké­ho učení tech­nic­ké­ho v Brně za di­plo­mo­vou práci s ná­zvem Plá­no­vá­ní vý­ro­by tepla a elektři­ny v za­ří­ze­ní na ener­ge­tic­ké vy­u­ži­tí od­pa­du s vy­u­ži­tím stro­jo­vé­ho učení.

Po­ro­ty navíc udě­li­ly dvě uzná­ní: čest­né uzná­ní za nej­lep­ší di­plo­mo­vou práci na téma Prů­my­sl 4.0 za ino­va­tiv­ní pří­stup k pro­po­je­ní Prů­mys­lu 4.0 a bi­o­me­di­cí­ny zís­ka­la Ing. Věra Šra­mhause­ro­vá z Fa­kul­ty me­cha­t­ro­ni­ky, in­for­ma­ti­ky a me­zi­o­bo­ro­vých stu­dií Tech­nic­ké uni­ver­zi­ty v Li­ber­ci za práci Pro­to­typ IoT ko­mu­ni­kač­ní­ho za­ří­ze­ní k di­gi­ta­li­za­ci ve zdra­vot­nic­tví. Uzná­ní po­ro­ty za vy­ni­ka­jí­cí kva­li­tu žen­ské vě­dec­ké práce zís­ka­la RNDr. Ka­te­ři­na Snop­ko­vá, Ph.D. z Lé­kař­ské fa­kul­ty Ma­sa­ry­ko­vy uni­ver­zi­ty v Brně.

Přehled oceněných podle kategorií

Předsedové a předsedkyně porot