Dassault - SolidWorks
Siemens
Google překladač: English Deutsch

Exkluzivní partner sekce

GEPRO
NAFEMS - idiada
SIEMENS - PLM automation
BND
RedHat

GOPAS - CAD kurzy

Více kurzů

StreamTech.tv

streamtech tv-logo

Praktické přínosy zavedení GIS pro správce inženýrských sítí

Autor článku: Robin Rašín   

Tags: Inženýrské sítě | JDTM | správa sítí

MDP GEO 01Již několikrát se na stránkách IT Systems vyskytl článek pojednávající o implementaci GIS (geografické informační systémy) do informačních struktur podniků, nechyběly též přehledy nejrůznějších funkčností, které nabízí takto pojatý datový model sítě. Na druhé straně poněkud menší prostor byl vyhrazen pro praktické využití GIS a informací uložených v centrálním datovém skladu při každodenním chodu podniku či firmy. Právě tuto mezeru se pokusí zaplnit následující článek, který navíc přiblíží změny, jež do využití GIS přinesl stále více populárnější cloud computing.

Dytron

GIS samozřejmostí?

Zdálo by se, že právě správce inženýrských sítí nalezneme na čele žebříčku firem využívajících technologie GIS. Takovéto tvrzení platí jen zčásti. Samozřejmě, že celorepublikově působící distributoři, resp. správci sítí mají perfektně fungující GIS systém s řadou doplňkových modulů, které navzájem propojují GIS a další informační systémy firmy. Na druhé straně to není ani rok, co se ve velkém musely naskenovat papírové plány znázorňující horkovodní a parovodní síť ve městě Olomouci. A že takových výkresů nebylo málo! Celkem se totiž v případě Olomouce jednalo o 1900 archů. Jak vidno, GIS se zatím stále ještě nestaly podnikovou samozřejmostí našich distributorů a přitom to jsou právě inženýrské sítě, kde se naplno projeví všechny výhody, jež správně implementovaný GIS nabízí.

Nutnost osvěty a ekonomických analýz

O zavedení GIS často rozhodují představitelé podniku – manažeři, ti sice bravurně rozumí ekonomickým ukazatelům a marketingovým strategiím, zato jejich informovanost o přínosu ze zavedení GIS bývá poněkud slabší, hlavně proto, že tento systém považují za příliš technickou záležitost. Jindy zase pohlíží na prostorové informace jen jako na databázi informací zobrazenou pomocí mapy či plánu. Snad právě proto by se profesionální firmy nabízející tvorbu vhodného datového modelu na bázi GIS neměly prezentovat pouze ukázkami a možnostmi využití jejich softwarového řešení, ale spolu s ním by měly nabízet také detailní analýzu nákladů a benefitů, které přinese zavedení GIS danému podniku v střednědobém horizontu (5–10 let). Je to zejména řeč ekonomických ukazatelů, které porozumí vedení společnosti, když se bude rozhodovat o zdokonalení doposud používaných informačních systémů.

Výhody

Snad největší přínos jakéhokoli GIS systému reprezentuje ukotvení databázových prvků v konkrétním reálném prostoru. Jinými slovy se propojují topologické informace s těmi, které jsou uloženy v centrálním datovém skladu. Pokud nás následně zajímá daný prvek sítě v určité lokalitě, můžeme k němu okamžitě získat kompletní set informací a charakteristik včetně např. fotodokumentace a technických výkresů. Navíc se v GIS navržených pro inženýrské sítě objevuje celá řada pravidel, jež charakterizují daný datový model a jeho vnitřní i vnější vazby. Takovéto možnosti bývají ponejvíce využívány při selektivním zobrazení části sítě např. o určitém napětí či části sítě mající vztah k určité lokalitě nebo mající funkční vztah ke zvolenému uzlovému bodu (výměníková stanice).

Kompletní a přesné informace o síti

Hned v prvním kroku, kdy dochází k propojení databáze charakterizující prvky sítě se zákresem této sítě v podobě vektorové vrstvy, poměrně často vyjde najevo problém neúplnosti a neaktuálnosti informací obsažených v databázi. Díky GIS je možné kritická místa rychle identifikovat a hlavně lokalizovat. Následuje šetření v terénu a doplnění neúplností v datovém skladu. Po ukončení nezbytné aktualizace si může být každá společnost jistá tím, že má k dispozici přesné, kompletní a spolehlivé údaje o všech prvcích tvořících danou síť. Samozřejmě že s tím, jak dochází k jednotlivým opravám, údržbám a modernizacím v rámci provozované sítě, by mělo paralelně docházet k úpravám informací obsažených ve firemní databázi.

MDP GEO 02

Víme, co a kde

Naplno se výhody dokonale funkčního GIS systému projeví např. v případě havárií. Dispečink či jiný uživatel systému může okamžitě lokalizovat místo poruchy, kam vyšle nejblíže dostupnou četu údržbářů. Zároveň jim poskytne veškeré informace o tom, kde se nacházejí ventily či rozpojovací místa, aby mohl být přerušen tok el. energie, vody či páry přes kritické místo. Samozřejmě ihned zjistíme veškeré technické parametry porouchaného prvku, nadto není problém vyrozumět koncové odběratele o přerušení dodávek vody, tepla či elektřiny. Další nesmírně cenné informace pro každého správce sítí skýtá propojení průběhu rozvodů a katastrální mapy, zejména s ohledem na nutnost mít perfektně dovyřešené vlastnické vztahy, především tzv. věcná břemena. Opět lze pomocí GIS aplikace ihned zobrazit dotčené majitele parcel a při opravách či plánování výstavby se ví, s kým má firma vstoupit v jednání.

Řešení na míru

Jak již bylo řečeno, nezřídka se stává, že na zavádění GIS bývá nahlíženo jako na čistě technickou záležitost, která se týká technologů a vedoucích výroby. Není tomu tak. Nejrůznější speciálně navržené moduly umožňují propojení na ostatní informační systémy firmy. Je tedy poměrně snadné zautomatizovat a propojit např. odečty na odběrových místech se systémem fakturace služeb – tento systém už může být součástí firemního CRM (Customer Relationship Management) systému. Propojení CRM a GIS lze využít nejen k fakturaci – např. lokalitám s vysokými odběry je nabídnuta sleva či jsou zákazníci e-mailem vyrozuměni o plánované odstávce apod. Dobře fungující GIS systém je možné také použít k optimalizaci vnitřního chodu společnosti – plány údržby volíme tak, aby zaměstnanci firmy revidovali inženýrskou síť systematicky a v nejefektivnějším sledu. Samozřejmě že každý správce má poněkud odlišné požadavky na další nadstavbové využití GIS. A právě proto většina společností vyvíjejících GIS programy poskytuje pouze jakousi specializovanou softwarovou platformu pro tvorbu datového modelu. K němu se poté tvoří speciálně navržené moduly, které se snaží v maximální možné míře uspokojit potřeby koncového uživatele.

Mít, nebo jen využívat

Velké distribuční společnosti mají zpravidla nakoupené licence GIS softwaru, nadto zaměstnávají tým GIS techniků a programátorů, kteří pro ně vytváří skripty a tvoří nejrůznější extenze a moduly. Jenomže také k menším společnostem se váže potřeba disponovat přehledně zpracovanou technickou evidencí. Existuje mylný dojem, že si ti s nižšími obraty nemohou dovolit velkou investici do drahého GIS softwaru. Ovšem dnes již existuje celá řada možností, jak aktivně využívat GIS pro aktivní správu a údržbu majetku. Nejjednodušší z dostupných řešení je model cloud computingu, který se může prezentovat celou škálou pro firmu užitečných funkcí.

Cloud computing

Stále oblíbenější model využívání počítačových technologií umožňuje koncovým uživatelům přístup k programům a aplikacím prostřednictvím internetu. Snad největší výhodou takovéhoto systému řešení je možnost přístupu k potřebným aplikacím odkudkoli, stačí mít internetové připojení a vhodné technické vybavení (notebook, smartphone, tablet). V případě inženýrských sítí se např. technici mohou po přihlášení do zvolené aplikace podívat na technický výkres trafostanice, u které byla zaznamenána porucha. Pro nás je důležité, že do takto fungujícího systému mohou mít přístup nejen technici, ale de facto všichni pracovníci firmy na všech pobočkách. Rozsah zobrazených dat a informací je poté limitován různě upravenými přístupovými právy.

JTDM

Výše uvedený princip se využívá při tvorbě jednotných technických digitálních map (JTDM) našich krajů. Prozatím musíme bohužel konstatovat, že takovýto projekt úspěšně funguje pouze ve Zlínském kraji a v Praze. V ostatních regionech probíhají jednání o jeho zavedení. Hlavním cílem a posláním JDTM je jednotná správa, aktualizace, tvorba a vzájemné sdílení technických map mezi jejich uživateli (ve Zlínském kraji se do projektu zapojili: Telefónica O2, E.ON, Jihomoravská plynárenská, Slovácké vodárny a kanalizace, Moravská vodárenská, Vodovody a kanalizace Kroměříž, Vodovody a kanalizace Vsetín, Severomoravská plynárenská, ČEZ Distribuce plus města a obce Zlínského kraje). Na uvedeném výčtu je patrné, že tvorbě takovéto mapy předchází dlouhá jednání, při kterých velmi záleží na zprostředkovateli, jeho odbornosti a schopnosti vypíchnout výhody vzniklé JTDM. Vzniklá databáze informací poté umožňuje přístup k informacím o sítích, které se v daném prostoru nacházejí. Toho lze následně využít během projektování staveb i při tvorbě územních plánů. JTDM nestačí pouze vytvořit, je nutné je také udržovat v aktuálním stavu, aby zobrazované informace odpovídaly realitě. Samozřejmě, že údaje dostupné z JTDM širšímu okruhu uživatelů jsou zpravidla pouze základní, přístup k datovému skladu si jednotliví správci chrání.

Moderní technologická řešení zpřístupnila GIS pro všechny, a nedá se tedy říci, že by jeho rozšíření bránila finanční nedostupnost, či nevyškolenost personálu, větší problém představuje spíše neochota managementu jednorázově investovat do technologie, která bude firmě sloužit několik let a dokáže jí přinést i okamžité úspory tím, že odhalí a lokalizuje problematická místa v systému. V střednědobém horizontu poté uspoří správcům sítí nemalé prostředky, a to i díky příkladům uvedeným výše.


Mohlo by vás zajímat:
 

Přidat komentář

Bezpečnostní kód
Obnovit