Jak firmy křísí zájem o technické obory

Tags: Samsung | SolveFor Tomorrow | Studenti | Technické obory | Vzdělávání

Počty stu­den­tů tech­nic­kých oborů jsou v Česku na his­to­ric­kém mi­ni­mu. V roce 2001 tvo­ři­li čtvr­ti­nu všech vy­so­ko­ško­lá­ků, nyní je to jen 12 pro­cent. Zvý­šit zájem mladé ge­ne­ra­ce o tech­nic­ké pro­fe­se se snaží samy firmy už na střed­ních ško­lách – part­ner­stvím se ško­la­mi, na­bíd­ka­mi stáží nebo ini­ci­a­cí vlast­ních roz­vo­jo­vých pro­gra­mů pro te­e­nage­ry. 

Jed­ním z ta­ko­vých pro­gra­mů je Sam­sung Solve for To­morrow. Do jeho le­toš­ní­ho 3. roč­ní­ku se při­hlá­si­lo 181 stře­do­ško­lá­ků. Vy­u­ži­li mož­nos­ti zre­a­li­zo­vat svůj nápad na téma „smart fu­tu­re“ – jak po­mo­cí tech­no­lo­gií zlep­šit život kolem nás. Účast­ní­ky če­ka­jí týdny práce na vlast­ním pro­jek­tu. V jar­ním fi­ná­le před­sta­ví de­sít­ka nej­lep­ších své pro­jek­ty od­bor­né po­ro­tě. Stu­den­ti na za­čát­ku pro­gra­mu de­fi­nu­jí re­ál­né pro­blémy, které je ve spo­leč­nos­ti tíží. A hle­da­jí je­jich ře­še­ní po­mo­cí STEM pří­stu­pu pro­po­ju­jí­cí­ho pří­buz­né ob­las­ti pří­rod­ních věd (Science), tech­no­lo­gií (Tech­no­lo­gy), in­že­nýr­ství (En­gi­nee­ring) a ma­te­ma­ti­ky (Mathe­ma­tic). Během osmi mě­sí­ců v pro­gra­mu se de­tail­ně se­zná­mí s me­to­di­kou De­sign Thin­king, která by při správ­ném užití měla vždy vést k na­pl­ně­ní po­třeb vel­kých sku­pin lidí, zjis­tí jádro pro­blé­mu a zkusí vy­mys­let vhod­né zlep­še­ní si­tu­a­ce v po­do­bě ino­va­tiv­ní­ho pro­duk­tu, služ­by či apli­ka­ce.

Ne­do­sta­tek pra­cov­ní­ků v tzv. ob­las­ti STEM trápí celou Ev­ro­pu a Česko ob­zvlášť. Počet stu­den­tů tech­nic­kých oborů na vy­so­kých ško­lách se pro­pa­dl z 51,5 ti­sí­ce v roce 2001 na ny­něj­ších 37 tisíc, což je nejmé­ně v his­to­rii, a dál klesá. Po­slu­cha­čů pří­rod­ních věd sice díky za­hra­nič­ním stu­den­tům při­bý­vá (nyní 23 tisíc), ovšem stále jde o pod­prů­měr ev­rop­ských zemí. Lehce nad­prů­měr­ných vý­sled­ků v rámci EU do­sa­hu­je Česko v počtu stu­den­tů ICT oborů, kte­rých je 23,5 ti­sí­ce a tvoří 7,7pro­cent­ní podíl mezi všemi vy­so­ko­ško­lá­ky. Zájem o tyto obory se tvoří už na pri­már­ním a sekun­dár­ním stup­ni vzdě­lá­vá­ní, ovšem bez do­sta­teč­ných in­ves­tic do vy­ba­ve­ní škol a roz­sáh­lej­ší prak­tic­ké výuky to ne­pů­jde. Žáci mají ve ško­lách jed­not­li­vé před­mě­ty, ale ne­před­sta­ví si pod nimi kon­krét­ní pro­fe­si nebo mož­nos­ti uplat­ně­ní, které jim obor v celé své šíři na­bí­zí. Těžko pak hle­da­jí smysl a chuť k učení. Není vý­jim­kou, že v mi­mo­škol­ních pro­gra­mech za­mě­ře­ných na praxi děti do­sa­hu­jí lep­ších vý­sled­ků než v tra­dič­ní škol­ní výuce, kde pře­vlá­dá te­o­rie.

Roz­voj prů­mys­lu a mo­der­ní vý­ro­by každé země je zá­vis­lý na kva­lit­ním škol­ství. Česko ale dlou­ho­do­bě na vzdě­lá­vá­ní vy­dá­vá téměř nejmé­ně ze svého roz­počtu v po­rov­ná­ní s ostat­ní­mi ev­rop­ský­mi státy. Uce­le­ný sys­tém vět­ší­ho prak­tic­ké­ho vý­cvi­ku stu­den­tů ve fir­mách zatím ne­e­xis­tu­je, a tak pro­ak­tiv­ní pod­ni­ky vy­mýš­le­jí vlast­ní cesty, jak stu­den­ty k tech­nic­kým pro­fe­sím na­lá­kat. Každý rok je snaha na zá­kla­dě před­cho­zích zku­še­nos­tí pro­gram Solve for To­morrow vy­lep­šo­vat a dělat atrak­tiv­něj­ší. Ve­li­ce dobrá zpět­ná vazba byla na men­to­ring a také na ná­vště­vu v kan­ce­lá­řích, kde se stu­den­tům vě­no­va­li top ma­na­že­ři Sam­sun­gu. Jde o ak­ti­vi­tu spe­ci­ál­ně pro stu­den­ty za­po­je­né do pro­gra­mů Sam­sung Solve for To­morrow, jako při­da­ná hod­no­ta, aby měli mož­nost na­hléd­nout do chodu spo­leč­nos­ti, která je sou­čás­tí glo­bál­ní kor­po­ra­ce, po­znat, jaké různé po­zi­ce firma na­bí­zí, ale i jaká zde pa­nu­je ná­la­da a fi­rem­ní kul­tu­ra. Toto by mělo být za­cho­vá­no i pro le­toš­ní třetí roč­ník pro­gra­mu.

Par­ti­ci­pa­ce firem na prak­tic­ké výuce škol je v Česku zatím v po­čát­cích. Podle sta­tis­ti­ky Eu­rosta­tu se v tu­zem­sku do od­bor­né­ho vzdě­lá­vá­ní stu­den­tů a učňů za­po­ju­je 24,9 pro­cen­ta firem. Na­pří­klad v Ně­mec­ku se po­dí­lí na prak­tic­ké výuce mla­dých lidí až 63 pro­cent pod­ni­ků, v Ra­kous­ku 44,5 pro­cen­ta a u dal­ší­ho sou­se­da na Slo­ven­sku 32,8 pro­cen­ta firem.

Nej­čas­těj­ší for­mou part­ner­ství firem a škol je na­bíd­ka stáží. Mladí lidé v nich zís­ka­jí první pra­cov­ní zku­še­nos­ti a před­sta­vy o bu­dou­cí pro­fe­si. Při­bý­vá ale také spe­ci­a­lis­tů z praxe, kteří chodí do škol před­ná­šet, asis­tu­jí uči­te­lům spe­ci­a­li­zo­va­ných před­mě­tů a men­to­ru­jí stu­den­ty v je­jich vlast­ních pro­jek­tech. Mnoh­dy jsou to právě lidé z firem, kdo spo­ju­je školy se svě­tem práce, uka­zu­jí uči­te­lům i stu­den­tům tren­dy na trhu, mo­der­ní po­stu­py a tech­no­lo­gie, na které je třeba se při­pra­vit. Za­tím­co uči­tel pře­dá­vá stu­den­tům te­o­rii, lidé z pod­ni­ků jim re­a­li­tu práce od­ha­lu­jí skrze před­náš­ky, worksho­py a in­di­vi­du­ál­ní pod­po­ru. Ve vel­kých nad­ná­rod­ních fir­mách je men­to­ring mla­dých lidí už dávno po­va­žo­ván za funkč­ní ná­stroj roz­vo­je jed­not­liv­ce i ce­lé­ho pod­ni­ku a patří k jedné z cest od­po­věd­né­ho cho­vá­ní firmy. Rych­le se ale při­dá­va­jí i menší re­gi­o­nál­ní firmy, které v men­to­rin­gu mla­dých lidí ro­ze­zna­ly po­ten­ci­ál pre­zen­to­vat se v místě, kde pů­so­bí.

Hlav­ním mo­ti­vá­to­rem dětí ve vzdě­lá­vá­ní však stále zů­stá­vá pe­da­gog, a to i v pří­pa­dě mi­mo­škol­ních pro­jek­tů. Vět­ši­na do­sa­vad­ních ab­sol­ven­tů pro­gra­mu Solve for To­morrow zís­ka­la pr­vot­ní pod­nět a pře­de­vším se­be­vě­do­mí k účas­ti od svého uči­te­le. Stu­dent­ské týmy i jed­not­liv­ci se sice zpra­vi­dla do pro­gra­mu při­hla­šu­jí sami, je ale běžné, že se pak s uči­te­lem o svém pro­jek­tu radí a kon­zul­tu­jí své ná­pa­dy. Te­ma­tic­ké webi­ná­ře o AI, me­to­dě De­sign Thin­king nebo o kryp­to­mě­nách, které v Sam­sun­gu zor­ga­ni­zo­va­li před star­tem le­toš­ní­ho roč­ní­ku, vy­u­ži­li ně­kte­ří uči­te­lé v rámci výuky ce­lých tříd. Do­hro­ma­dy je zhlédlo přes 1100 stu­den­tů a podle ohla­sů byly pří­nos­né i pro sa­mot­né pe­da­go­gy.

V tis­ko­vé zprá­vě byla po­u­ži­ta data Čes­ké­ho sta­tis­tic­ké­ho úřadu, Eu­rosta­tu a por­tá­lu Ev­ro­pa v da­tech.