Magické setkání uživatelů t-supportu 10.–11. 9. 2022

Tags: Cimatron | GibbsCAM | SandvikChipBlaster | Setkání | t-support | Želiv

Ano, se­tká­ní mohlo být ma­gic­ké zvlášť pro ty účast­ní­ky, kteří do místa dění – kláš­te­ra v Že­li­vě – při­je­li den pře­dem. Celý den totiž chca­lo a chca­lo, abych po­u­žil hláš­ku z filmu Na sa­mo­tě u lesa. Ovšem kolem 18. ho­di­ny se mraky po­ně­kud zved­ly a škví­rou mezi mraky a ho­ri­zon­tem vy­kouklo za­pa­da­jí­cí slun­ce. A to je dů­le­ži­té pro další dění.

Když totiž pod ve­de­ním ar­chi­tek­ta Jana Bla­že­je San­ti­ni byl v le­tech 1714–1720 zdej­ší kos­tel upra­ven, bylo nad hlav­ním vcho­dem do kos­te­la vy­pro­jek­to­vá­no okno tak, aby o Slav­nos­ti Na­ro­ze­ní Panny Marie (8. 9.) vy­tvá­ře­ly pa­prsky za­pa­da­jí­cí­ho slun­ce kolem 18: 30 večer krá­lov­skou ko­ru­nu na po­sta­vě sv. Anny, která drží v ruce na­ro­ze­nou Marii, Je­ží­šo­vu Matku. Což se tedy oprav­du také stalo a včas­ní účast­ní­ci se­tká­ní mohli toto „kouz­lo“ vidět na vlast­ní oči.

U ve­če­ře jsem po­tkal vět­ši­nu lidí z t-sup­por­tu i mno­hé účast­ní­ky, kteří také při­je­li den před akcí. A abych byl k ně­če­mu dobrý, po­má­hal jsem po­rad­ním hla­sem s ja­zy­ko­vou ko­rek­tu­rou Zuza­ně Douš­ko­vé a jejím ko­le­gům při pří­pra­vě pre­zen­ta­cí na druhý den.

Setkání uživatelů startuje

Se­tká­ní, jak už to tak bývá, za­há­jil ře­di­tel a za­kla­da­tel spo­leč­nos­ti Vlas­ti­mil Sta­něk a před­sta­vil celý tým t-sup­por­tu pěkně se­řa­ze­ný podle ve­li­kos­ti v pre­zen­tač­ní míst­nos­ti a ná­sled­ně všech­ny pří­tom­né se­zná­mil s pro­gra­mem, mož­nos­tí zú­čast­nit se pro­hlíd­ky míst­ní­ho pi­vo­va­ru a také s umís­tě­ním WC :-)

Aby ne­ztrá­cel cenný čas, hned se také ujal první před­náš­ky, kte­rou na­zval In­spi­ra­ce vý­ro­bou, in­spi­ra­ce vámi. Byla se­sta­ve­na z fo­to­gra­fií tý­ka­jí­cích se pro­duk­tů, které t-sup­port dělá, do­dá­vá – hlav­ně Gi­bb­s­CAM, Ci­ma­t­ron či Chi­pBlas­ter.
V pře­hle­du před­ná­šek zdů­raz­nil ty ba­rev­ně ozna­če­né, které byly pro Gi­bb­s­CA­Mis­ty re­spek­ti­ve Ci­ma­t­ro­nis­ty, ti druzí měli pauzu. Pro za­jí­ma­vost při­dal také zdro­je in­for­ma­cí a in­spi­ra­cí – 5 os a ví­ce­čet­né upí­ná­ní, sou­stru­že­ní na fré­zo­va­cích stro­jích, fré­zo­vá­ní na sou­struž­nic­kých stro­jích a práce na tří­ka­ná­lo­vých stro­jích. In­spi­ra­cí pro tuto před­náš­ku byl you­tu­ber Cn­cFre­zar, Mi­roslav Hor­nic­ký s 14,9 ti­sí­ci abo­nen­ty.
Účast­ní­ci také do­sta­li in­for­ma­ci, že t-sup­port fun­gu­je i na you­tu­be, Lin­ke­dI­nu a že je možné si ob­jed­nat po­stře­hy, tipy a triky jak z Gi­bb­s­CA­Mu, tak Ci­ma­t­ro­nu.

Dal­ších pre­zen­ta­cí se ujali dva za­hra­nič­ní hosté David Mey­naud (Ci­ma­t­ron) a An­dre­as Reiss (Gi­bb­s­CAM). Začal Mey­naud, který řekl, že už sa­mot­né místo ko­ná­ní je in­spi­ru­jí­cí, takže se velmi hodí do té­ma­tu kon­fe­ren­ce, Jistě víte, že spo­leč­nost Cambrio, vlast­ní­cí Gi­bb­s­CAM i Ci­ma­t­ron, zís­kal v roce 2021 San­dvik (a pokud sle­du­je­te zprá­vy na našem webu CAD.​cz, ne­mě­la vám tato zprá­va unik­nout). Oba pá­no­vé se ve svých pre­zen­ta­cích stří­da­li po ma­lých blo­cích, o český brysk­ní pře­klad se po­sta­ra­la Zuza­na Douš­ko­vá z t-sup­por­tu, která plyn­ně vlád­ne nejen an­g­lič­ti­nou, ale i třeba fran­couz­šti­nou, což se hodí právě v pří­pa­dě Da­vi­da Mey­nauda.

Mi­mo­cho­dem, když jsem se jí ze­ptal, ko­li­krát je člo­vě­kem, od­po­vě­dě­la mi, že jeden a půl­krát. No, promiňte, paní Douš­ko­vá, to pak já asi jen 1,1krát. Když moc.

Za­jí­ma­vá byla ukáz­ka ča­so­vé osy s vý­kla­dem jed­not­li­vých akvi­zic a sdru­žo­vá­ní či roz­po­jo­vá­ní jed­not­li­vých spo­leč­nos­tí a vý­kla­du dů­vo­dů, proč se tak dělo. V roce 2021 se tedy podle před­ná­še­jí­cích Gi­bb­s­CAM i Ci­ma­t­ron vrá­ti­li ke stro­ja­ři­ně.
K před­sta­ve­ní pa­t­řil i krát­ký vý­klad toho, k čemu jed­not­li­vé pro­gra­my slou­ží a ci­ta­ce nej­vyš­ší­ho CEO, Ste­fa­na Wi­din­ga ze San­dvi­ku. K tomu bylo při­dá­no vy­svět­le­ní, kam San­dvik smě­řu­je a jakým vý­zvám/pro­blé­mům musí čelit. Jeden ze slaj­dů uká­zal i velmi ši­ro­kou ob­last, kte­rou San­dvik po­krý­vá s uve­de­ním všech zna­ček, které San­dvi­ku ak­tu­ál­ně patří.

Té­ma­tu Ze ži­vo­ta ško­li­te­le se ujal Radek Troch­ta, který se vě­nu­je Gi­bb­s­CA­Mu od roku 2009 a uká­zal (a řeč­nic­ky s od­puš­tě­ním odkuňkal, jak by řekla mole ba­bič­ka, škol­ní in­spek­tor­ka v. v.) na­mo­de­lo­vá­ní ře­tě­zo­vé­ho kola, způ­sob srá­že­ní hran, sou­struž­nic­ké zá­pi­chy, zá­pich DIN76-1 na závit, DIN509, dráž­ky pod úhlem a na­to­če­ním, upí­ná­ní sklí­či­dla, vy­tvo­ře­ní tech­no­lo­gic­kých pro­ce­sů, nebo upí­ná­ní makro svě­rá­ku.

In­spi­ra­ce uži­va­te­li Ci­ma­t­ro­nu se ujal Jakub Ště­ti­na a ho­vo­řil o NE­vstři­ko­va­cích for­mách. Tuto pre­zen­ta­ci jsem měl tu čest vidět už před­cho­zí večer, kdy ji ko­le­go­vé Ja­ku­ba Ště­ti­ny uvá­dě­li do pre­zen­to­va­tel­né formy úpra­vou češ­ti­ny a zob­ra­ze­ní. Zmí­ně­ny byly firmy Narex, Po­ly­com a AS Laser Wel­ding.

Pre­zen­ta­ci o veš­ke­rém pří­slu­šen­ství ob­rá­bě­cích stro­jů od jed­no­ho do­da­va­te­le při­dal Milan Hní­dek z LNS group. Tý­ka­la se hard­wa­ru, který t-sup­port ak­tu­ál­ně do­dá­vá. Jedná se o vy­so­kotla­ké chla­ze­ní Chi­pBlas­ter, krát­ké i dlou­hé po­da­va­če tyčí, do­prav­ní­ky třísek, od­sá­vá­ní a fil­tra­ce. U všech do­dá­va­ných vý­rob­ků byly zmí­ně­ny i kon­krét­ní mo­de­ly a ty­po­vá ozna­če­ní.

Lucie Coll­man z firmy PM-Tech po­po­ví­da­la o upí­ná­ní (když kleš­ti­ny ne­sta­čí), ten­kostěn­ných díl­cích a jak do­sáh­nout ma­xi­mál­ní uni­ver­zál­nos­ti na sklí­či­dle.

Je­di­ná před­ná­še­jí­cí zá­stup­ky­ně něž­né­ho po­hla­ví, teď ovšem nevím, jest­li jsem se ne­do­pus­til ně­ja­ké ne­pří­stoj­né ne­ko­rekt­nos­ti, se vě­no­va­la mož­nos­tem upí­ná­ní a ve­li­kos­tí otla­ků na ob­rob­ku a je­jich pří­pad­ným ome­ze­ním. Na­pří­klad kon­venč­ní 3bo­do­vé upí­ná­ní lze na­hra­dit 6bo­do­vým upí­ná­ním s kom­pen­zač­ní­mi vý­kyv­ný­mi můst­ky. Zmí­ně­ny byly vý­rob­ky INOFlex – můst­ky a kom­pen­zač­ní sklí­či­dla.

Ba­rev­ně od­li­še­né pre­zen­ta­ci o Gi­bb­s­CA­Mu se vě­no­val Vlas­ti­mil Sta­něk. Ano, v této chví­li mohli ze sálu ode­jít uži­va­te­lé Ci­ma­t­ro­nu a mezi té­ma­ty byly no­vin­ky roku 2021, tedy od vstu­pu San­dvi­ku. Lidé v Gi­bb­s­CA­Mu, kromě ma­na­že­rů, zů­sta­li všich­ni na svých mís­tech. Byly pře­ba­líč­ko­vá­ny verze 2022 – 5 ba­líč­ků op­ti­ma­li­zo­va­ných k jed­not­li­vým kon­fi­gu­ra­cím stro­jů a doplňkové mo­du­ly (5 os ply­nu­le, NTM2, TMS, Mě­ři­cí sondy, CREO…

Vlas­ti­mil Sta­něk se­zná­mil pří­tom­né s pře­ba­líč­ko­vá­ním po­jí­cím se s verzí 2022, „no­vý­mi“ mo­du­ly Gi­bb­s­CAM po pře­ba­líč­ko­vá­ní li­cen­cí a s tím, jak se ori­en­to­vat v ak­tu­ál­ních li­cen­cích. Za­jí­ma­vé je, že uži­va­te­lům při­by­ly s verzí 2022 k po­u­ží­vá­ní mo­du­ly, které dříve nejen ne­vy­u­ží­va­li, ale do­kon­ce mu­se­li ku­po­vat. Nyní, pokud mo­du­ly neumí po­u­ží­vat, mohou si kou­pit ško­le­ní na kon­krét­ní modul.
Na­ko­nec v dál­ko­vém pozdra­vu od ne­moc­né­ho Ji­ří­ho Hart­la se pří­tomní se­zná­mi­li s klá­ve­so­vý­mi zkrat­ka­mi, F klá­ve­sa­mi.

Další ba­rev­ně od­li­še­ná pre­zen­ta­ce v pro­gra­mu se vě­no­va­la Ci­ma­t­ro­nu, volno tedy měli Gi­bb­s­CA­Mis­té. Tomu, co je no­vé­ho a kdy co vyjde, se vě­no­va­li Jakub Ště­ti­na a On­dřej Opra­vil. Nová veze při­ná­ší 87 strá­nek, Jakub si vy­bral 6 CAD no­vi­nek, které ho za­u­ja­ly. První je vy­lep­še­ný vzhled CAD, per­fekt­ní vy­lep­še­ní v plo­chách, vy­lep­še­né kóto­vá­ní, nové mož­nos­ti tisku (vy­kres­le­ní ba­rev­ných), nové mož­nos­ti ve ski­cá­ku (vlo­že­ní ob­ráz­ku, jeho zo­o­mo­vá­ní, kóto­vá­ní apod.), nové ovlá­dá­ní po­lo­ho­vá­ní dílu.
Ondra Opra­vil uká­zal no­vin­ky v CAMu – au­to­ma­tic­ké vr­tá­ní, ko­pí­ro­vá­ní ge­o­me­t­rie mezi pro­cedu­ra­mi, nově pří­stup­né pro­cedu­ry pro 3osé li­cen­ce (ge­o­de­tic­ká pro­cedu­ra 3X, pod­ře­zy), im­port ná­stro­jů z mo­de­lu (kom­bi­na­ce), 2.5D Vo­lu­mill, Z do každé kon­tu­ry, 2.5D dráž­ko­vá­ní..
V lis­to­pa­du 2022 se ode­sí­la­jí ba­líč­ky zá­kaz­ní­kům, dále to už je na české poště.

A slovo do­stá­vá his­to­rie

Před au­di­to­ri­um před­stu­pu­je le­gen­da – Ing. Karel Praks. Jeho před­náš­ka nese název 48 roků pro­gra­má­to­rem NC a 26 let Gi­bb­s­CA­Mu v ČR. Před­náš­ka ne­by­la dlou­há, za­ča­la rokem 1950. Takže zmí­ně­ny byly stro­je Con­sul pro po­ři­zo­vá­ní děrné pásky a spe­ci­ál­ní ná­stroj na opra­vu vy­dě­ro­va­né in­for­ma­ce. Kal­ku­lač­ka Texas In­stru­ments s mag­ne­tic­kým štít­kem pak byl přímo vý­křik tech­ni­ky, údaj­ně ji měli i kos­mo­nau­ti na mě­sí­ci. EJF (to byla zkrat­ka pro Elek­tro­tech­nic­ké zá­vo­dy Julia Fu­čí­ka) kou­pi­lo v roce 1993 ABB v rámci pri­va­ti­za­ce a v roce 1996 byl po­ří­zen Gi­bb­s­CAM na 3 dis­ke­tách pro MS-DOS a na jedné další byl po­st­pro­ce­sor pro ob­rá­bě­cí stroj. Za 26 let v ABB a ABK bylo vy­tvo­ře­no 30 002 vnc sou­bo­rů, což je prů­měr 1200 pro­gra­mů ročně.
Karel Praks na pre­zen­ta­ci uká­zal i ti­tul­ní stra­nu své di­plo­mo­vé práce s ná­zvem Tech­no­lo­gie fré­zo­vá­ní na CNC ob­rá­bě­cím stro­ji me­to­dou Vo­lu­mill a také své jme­no­vá­ní do ko­mi­se pro stát­ní zá­vě­reč­nou zkouš­ku pro magis­ter­ský na­va­zu­jí­cí stu­dij­ní pro­gram Stroj­ní in­že­nýr­ství, obor Stro­jí­ren­ská tech­no­lo­gie a prů­mys­lo­vý ma­nage­ment v aka­de­mic­kém roce 2015/2016. Nyní o sobě říká, že je pro­gra­má­tor v dů­cho­du a že pře­šel z třís­ko­vé na adi­tiv­ní bez­třís­ko­vou tech­no­lo­gii. Jed­no­du­še ře­če­no, za­bý­vá se 3D tis­kem.

Sou­stru­že­ní B osou na mul­ti­ob­rá­bě­cích stro­jích se ujal Josef Kolář z firmy Misan, Zmí­nil se o vý­rob­ním pro­gra­mu firmy a pře­šel sou­stru­že­ní po­mo­cí B-osy. Za­dá­ním bylo do­kon­če­ní ploch ka­le­ných rolen a sou­vis­lý řez jed­ním ná­stro­jem. Pří­pra­va NC pro­gra­mů pro­běh­la v Gi­bb­s­CA­Mu, re­a­li­za­ce byla pro­ve­de­na na stro­ji Okuma Mul­tus (k dis­po­zi­ci je video na webu t-sup­por­tu). Přes­nost byla do 10 μm.

Pří­pra­va tech­no­lo­gie hlou­be­ní EDM mimo stroj, to bylo téma, kte­ré­mu se po obědě vě­no­val On­dřej Opra­vil. Pro­bí­ra­né téma se tý­ka­lo Ci­ma­t­ro­nu a li­cenč­ní­ho ba­líč­ku Electro­de Pro So­lu­ti­on a na­sta­ve­ní pa­ra­me­t­rů zpra­co­vá­ní v EDM na­sta­ve­ní.
Prak­tic­kým pří­kla­dem po­kra­čo­val Ja­ro­slav Ko­hout z Penta Tra­din­gu. Penta vy­rá­bí stro­je pro EDM hlou­be­ní a vy­ba­vu­je je soft­warem od t-sup­por­tu. Ne­moh­lo sa­mo­zřej­mě chy­bět před­sta­ve­ní firmy a tak jsme se do­zvě­dě­li, že jsou nejen ob­chod­ní­ci, ale také ser­vis­ní or­ga­ni­za­ce, do­dá­va­jí i spo­třeb­ní ma­te­ri­ál. V pří­pa­dě hlou­be­ní EDM ob­slu­ha stro­je jen načte pro­gram ze sí­ťo­vé­ho disku, fleš­ky a spus­tí. Další čin­nos­tí Penty je pro­duk­ce.

Jen útrž­ko­vi­tě

Od­po­led­ní pre­zen­ta­ce jsem nějak ne­sta­čil spo­leh­li­vě za­zna­me­ná­vat, tak od­pusť­te, že se občas smrsk­ly jen do bo­do­vé­ho výčtu.
V první Marek Gajdo­šík před­sta­vil jeden z mála pro­dá­va­ných mo­du­lů, který se jme­nu­je Pří­pra­va mě­ří­cích cyklů v Gi­bb­s­CA­Mu. Pokud zá­kaz­ník má stroj s mě­ři­cí­mi cykly Re­nishaw dá se tento modul bez pro­blé­mů vy­u­žít.
Jakub Ště­ti­na se vrá­til ještě ke své první pre­zen­ta­ci a firmě per­form Chru­dim, která do­dá­vá člán­ky ře­tě­zu na pne­u­ma­ti­ky stro­jů vy­vá­že­jí­cích žhavé zbyt­ky při vý­ro­bě že­le­za.
On­dřej Opra­vil při­dal im­port po­st­pro­ce­so­rů s po­u­ží­vá­ním ša­b­lon a na různé stro­je.

Otáz­ky a od­mě­ny za správ­nou od­po­věď

Ob­lí­be­nou částí se­tká­ní jsou kvi­zo­vé otáz­ky a kdo dává dobrý pozor při pre­zen­ta­cích, má šanci zís­kat za­jí­ma­vé ceny, letos to byly 3D vý­tis­ky vy­tvo­ře­né Kar­lem Prak­sem a ně­ja­ké ná­po­je ve dnes čím dál draž­ších skle­ně­ných lah­vích. Tyto ovšem ještě byly lev­něj­ší než obsah.

Zá­kaz­nic­ké pre­zen­ta­ce

Pří­pra­va CAD dat pro ob­rá­bě­ní bylo téma Ji­ří­ho To­míč­ka z firmy CAD­ser­vis. Ta, jak jistě víte, na­bí­zí soft­wa­ry čín­ské spo­leč­nos­tí ZW­soft. Před­sta­vil pro­gram ZW3D po­mo­cí kte­ré­ho se dá velmi ele­gant­ně bez pro­blé­mů kon­ver­to­vat data mezi jed­not­li­vý­mi soft­wa­ro­vý­mi sys­témy.

Další zá­kaz­nic­kou pre­zen­ta­ci zpro­střed­ko­val Jan Bas­tin z ro­din­né firmy JVH En­gi­nee­ring. Uká­zal zku­še­nos­ti při pří­pra­vě ob­rá­bě­ní Ve­ricu­tem po­mo­cí in­ter­fej­su Gi­bb­s­CA­Mu.

Zá­kaz­nic­ká pre­zen­ta­ce firmy Strán­ský a Pet­řík uká­za­la, jak v této firmě po­u­ží­va­jí Gi­bb­s­CAM. S t-sup­por­tem spo­lu­pra­cu­jí od roku 2008, kdy SaP měla dodat por­tá­lo­vé cen­t­rum do Srb­ska. Firma SaP je nejen uži­va­te­lem, ale i pro­dej­cem Gi­bb­s­CA­Mu.

Mar­tin Novák z CNC in­vest při­pra­vil pre­zen­ta­ci „…cesta k HI-TECH tech­no­lo­gy“. Ve struč­nos­ti před­sta­vil firmu, co na­bí­zí a kam smě­řu­je. Spo­lu­pra­cu­je s nej­lep­ší­mi part­ne­ry, aby na­bíd­li nej­lep­ší služ­by a vý­rob­ky. S Gi­bb­s­CA­Mem mají nej­lep­ší zku­še­nos­ti u dlou­ho­to­čů při slo­ži­těj­ších apli­ka­cích. Ve spo­lu­prá­ci s t-sup­por­tem dě­la­jí i po­da­va­če.

Pro­běh­lo další kolo kvi­zo­vých otá­zek.

Re­nishow pro­střed­nic­tvím Mar­ti­na Dlou­hé­ho před­sta­vil Axi­Set, jed­no­du­chý ná­stroj pro pra­vi­del­né tes­to­vá­ní a se­ři­zo­vá­ní pě­ti­osých cen­ter a ví­ce­ú­če­lo­vých sou­struž­nic­ko-fré­zo­va­cích stro­jů.

K dis­po­zi­ci byly po­sled­ní 4 ceny za správ­né od­po­vě­di a otáz­ky zá­lud­ně byly po­lo­že­ny i z ran­ních témat.

Další pre­zen­ta­ce zpro­střed­ko­val za chy­bě­jí­cí ko­le­gy a ex­ko­le­gu To­má­še Sý­ko­ru Vlas­ti­mil Sta­něk.
Téma Správ­ce ope­ra­cí (Mar­tin Gajdo­šík)
Téma Re­por­tér, se­ři­zo­va­cí list, ná­stro­je (Jiří Hartl)

Třetí sekce Ci­ma­t­ro­nu od On­dře­je Vo­pra­vi­la a Ja­ku­ba Ště­ti­ny s té­ma­tem efek­ti­vi­ta ob­rá­bě­ní nejen elek­trod, aRa­y­mond s pa­le­to­va­čem 3000, pří­pra­va elek­trod za co nej­krat­ší čas. Sál opět opus­ti­li všich­ni Gi­bb­s­CA­Mis­ti. takže moc pří­tom­ných ne­zby­lo.

Va­len­ta Kovo pra­cu­je s Ci­ma­t­ro­nem od roku 2007 a ře­še­no bylo fré­zo­vá­ní na upí­na­cí věži.
Ci­ma­t­ron je sice pri­már­ně určen pro ná­stro­je, ale i ta­ko­vou­to výzvu je scho­pen zvlád­nout.

Gi­bb­s­CA­Mis­ti si tedy moc ne­odfrk­li a ke slovu, dnes už zá­vě­reč­né­mu, se do­stal opět Vlas­ti­mil Sta­něk. Po­sled­ním té­ma­tem pre­zen­ta­cí je mož­nost ško­le­ní s pod­po­rou úřadu práce, kde je ak­tu­ál­ně k dis­po­zi­ci ještě 1 647 320 195 Kč z cel­ko­vých 1 750 000 000 Kč.

Vlas­ti­mil Sta­něk na závěr všem po­dě­ko­val a po­přál pří­jem­né pro­ži­tí zbyt­ku prv­ní­ho dne.

Po­před­náš­ko­vé ak­ti­vi­ty

Po­ča­sí bylo pro­měn­li­vé a chví­le­mi i pr­še­lo. Ale v okolí kláš­te­ra se vše chys­ta­lo na Že­liv­skou pouť. Účast­ní­ci akce se stří­da­li na de­gusta­ci piv míst­ní­ho ma­lé­ho pi­vo­va­ru a když ne­moh­li do pi­vo­va­ru, tak si sedli do re­stau­ra­ce, nebo zů­sta­li na pro­stran­ství před kláš­te­rem. Zde se totiž ob­je­vi­la his­to­ric­ká ná­klad­ní auta, ze kte­rých za­ča­li sklá­dat his­to­ric­ké mo­to­cy­kly. Před­po­klá­dám, že tuto akci ne­za­ří­dil t-sup­port, ale stro­ja­řům asi mu­se­lo do­slo­va ple­sat srdce, když mohli viděl mo­to­cy­kly na­šich zna­ček Jawa, Ogar nebo Sta­di­on, vy­vá­že­né svého času do 190 států světa. A ne­chy­bě­ly ani staré a možná tro­chu méně za­cho­va­lé za­hra­nič­ní stro­je jako BMW nebo NSU. Mo­ta­li jsem se mezi těmi, co evi­dent­ně při­pra­vo­va­li ex­po­zi­ci na další den, spolu s Kar­lem Pra­xem a ob­di­vo­va­li jsme krásu sil­nič­ních stro­jů a je­jich vzhled.

V are­á­lu kláš­te­ra je ostat­ně zří­ze­na Ex­po­zi­ce čes­ko­slo­ven­ských mo­to­cy­klů, kte­rou mů­že­te zhléd­nout asi po před­cho­zím ob­jed­ná­ní kdy­ko­liv, jak jsem se do­če­tl na webu zeliv.​eu/​prohlidky.

Denní pro­gram ukon­či­la spo­leč­ná ve­če­ře. Na té jsme opět s Kar­lem Pra­xem u stolu vzpo­mí­na­li na staré časy a pro­bí­ra­li úroveň tech­nic­ké­ho škol­ství, zhru­ba od roku 1975, kdy já začal stu­do­vat na VUT v Brně bur­žo­az­ní obor (tak byl ška­tul­ko­ván ko­mu­nis­ty v 50. le­tech) tech­nic­ká ky­ber­ne­ti­ka. Bylo to velmi pří­jem­né po­ví­dá­ní a mr­ze­lo mě, že Karel Praks říkal, že toto se­tká­ní uži­va­te­lů je už jeho po­sled­ním. Vždyť k němu patří snad od sa­mé­ho za­čát­ku.

Individuální konzultace

K Se­tká­ní uži­va­te­lů t-sup­por­tu patří i druhý den, vě­no­va­ný ob­vykle in­di­vi­du­ál­ním kon­zul­ta­cím. Toho jsem se ani letos ne­zú­čast­nil. Vždyť by se na­ko­nec zjis­ti­lo, že CNC ob­rá­bě­ní ro­zu­mím asi jako koza pe­tr­že­li.