Kon­cep­ční zis­ko­vé ře­še­ní in­ves­tič­ních pro­jek­tů a ma­xi­mál­ní sna­ha vy­ho­vět zá­kaz­nic­kým před­sta­vám je hlav­ním cí­lem kaž­dé za­káz­ky. Jak spo­jit nej­mo­der­něj­ší pos­tu­py a soft­wa­ro­vé nást­ro­je v ob­las­ti tvor­by di­gi­tál­ních pro­to­ty­pů s pr­vot­ní­mi ná­vr­hy a před­sta­va­mi? Po­dí­vej­me se na je­den ze za­jí­ma­vých pro­jek­tů, kte­rý vzni­kl ve vý­u­ce na VOŠ a SPŠ ve Žďá­ru nad Sá­za­vou. Hlav­ním cí­lem by­lo sez­ná­mit na­še mla­dé tech­ni­ky s me­to­di­kou ře­še­ní funk­ční­ho ná­vr­hu sta­veb a před­sta­ve­ní mož­nos­tí no­vo­do­bých stra­te­gií v ob­las­ti ře­še­ní pro­jek­tů. Chtě­li jsme pře­dev­ším zdů­raz­nit mož­nos­ti vy­u­ži­tí BIM dat ve spo­je­ní s ná­zor­nou pre­zen­ta­cí pro­jek­tu ja­ko ta­ko­vé­ho.

Na roz­ho­vo­ru s Pav­lem Hru­bým, ob­chod­ním ře­di­te­lem spo­leč­nos­ti AV EN­GI­NEER­ING, jsme by­li dom­lu­ve­ni na jed­né z pos­led­ních uži­va­tel­ských kon­fe­ren­cí té­to spo­leč­nos­ti. Na­ko­nec – vli­vem za­ne­prázd­ně­nos­ti nás obou – k ně­mu do­chá­zí až ny­ní, te­dy v do­bě, kdy jej s oh­le­dem na pan­de­mic­kou si­tu­a­ci mů­že­me us­ku­teč­nit pou­ze ko­res­pon­den­čně. Ne­mys­lím, že by to mě­lo být na ško­du, pro­to­že AV EN­GI­NEER­ING stá­le mí­ří kup­ře­du, a je te­dy o čem po­ví­dat.

Di­gi­tál­ní dvoj­če. Je­den z tren­do­vých ter­mí­nů dneš­ní do­by ve vý­ro­bě nás­tro­jů a fo­rem. Co však zna­me­ná di­gi­tál­ní dvoj­če ve vý­ro­bě? Po­ten­ci­ál to­ho­to kon­cep­tu je mi­mo­řád­ný – stej­né pra­cov­ní čin­nos­ti, kte­ré pro­bí­ha­jí v re­ál­ném vý­rob­ním pro­ce­su, lze pro­vá­dět ve vir­tu­ál­ním mo­de­lu a tím urych­lit ce­lý vý­voj pro­duk­tu i je­ho nás­led­nou vý­ro­bu „na­čis­to“. Vý­rob­ní prů­my­sl je si­ce te­pr­ve na za­čát­ku zá­sad­ní změ­ny pa­ra­dig­ma­tu, ale už teď je jis­té, že di­gi­tál­ní dvoj­če a prá­ce ve vir­tu­ál­ním mo­de­lu před­sta­vu­jí výz­nam­ný krok k au­to­ma­ti­za­ci a stá­va­jí se tak ne­díl­nou sou­čás­tí Prů­mys­lu 4.0.

Spo­leč­nost MSC Soft­ware (MSC), sou­část di­vi­ze He­xa­gon Ma­nu­fac­tur­ing In­tel­li­gen­ce, oz­ná­mi­la uve­de­ní vir­tu­ál­ních tes­to­va­cích jízd (VTD) pro si­mu­lač­ní soft­ware Adams, kom­bi­nu­jí­cí špič­ko­vou dy­na­mi­ku vo­zi­del se si­mu­la­ce­mi vir­tu­ál­ních tes­to­va­cích jízd pro urych­le­ní vý­vo­je no­vé ge­ne­ra­ce pok­ro­či­lých asis­tenč­ních sys­té­mů pro ři­di­če (ADAS) a bez­peč­ných au­to­nom­ních vo­zi­del. Osob­ní vo­zid­la již mo­hou číst dop­rav­ní znač­ky ne­bo de­te­ko­vat pro­jíž­dě­ný pro­voz, ale ty­to funk­ce ADAS 2+ zá­vi­sí na zdo­ko­na­le­né fú­zi sen­zo­rů – pro­ce­su slu­čo­vá­ní dat z ví­ce sen­zo­rů s vy­so­kou spo­leh­li­vos­tí, aby elek­tro­nic­ké sys­té­my moh­ly při­jí­mat bez­peč­ná roz­hod­nu­tí. Zá­ro­veň bu­dou­cí au­to­nom­ní al­go­rit­my ří­ze­ní vy­ža­du­jí re­a­lis­tic­ká tes­to­va­cí da­ta pro výz­kum a cvič­né mo­de­ly. VTD pro Adams zrych­lu­jí vý­voj tím, že si­mu­lu­jí cho­vá­ní dy­na­mic­ky je­dou­cí­ho vo­zid­la a je­ho sen­zo­rů ve slo­ži­tých pros­tře­dích na sil­ni­ci.

Po­noř­me se tro­chu hlou­bě­ji do no­vých mož­nos­tí dos­tup­ných pro níz­ko­frek­venč­ní elek­tro­mag­ne­tis­mus v Sim­cent­eru 3D 2020.1. Ta­to vy­lep­še­ní na­bí­ze­jí no­vé a vy­lep­še­né mul­ti­dis­cip­li­nár­ní in­teg­ra­ce a rych­lej­ší CAE pro­ce­sy, což jsou jen dvě ze sil­ných strá­nek soft­wa­ru Sim­cent­er 3D.

Spo­je­ní tech­no­lo­gií a nás­tro­jů pro tvor­bu di­gi­tál­ních pro­to­ty­pů s do­sa­ži­tel­nos­tí pot­řeb­né­ho tech­nic­ké­ho a soft­wa­re vy­ba­ve­ní dá­vá ve vý­u­ce no­vé a je­di­neč­né mož­nos­ti. V le­toš­ním ro­ce jsme zku­si­li na VOŠ a SPŠ ve Žďá­ře nad Sá­za­vou za­jí­ma­vý pro­jekt, kte­ré­ho cí­lem by­lo po­sí­lit zna­los­ti na­šich stu­den­tů v ob­las­ti komp­lex­ní­ho na­vr­ho­vá­ní ro­bo­tic­kých pra­co­višť. Úko­lem pro na­še stu­den­ty by­lo re­a­li­zo­vat di­gi­tál­ní pro­to­typ ro­bo­tic­ké lin­ky od ná­vr­hu a kons­truk­ce jed­not­li­vých ro­bo­tů, přes ře­še­ní je­jich ki­ne­ma­ti­ky až po komp­let­ní prog­ra­má­tors­kou pří­pra­vu ří­ze­ní ce­lé lin­ky a vý­rob­ní­ho tak­tu.

Ale­še Ko­by­lí­ka, ře­di­te­le spo­leč­nos­ti Tech­no­dat, jsem vždy vní­mal ja­ko jed­nu z nej­vý­raz­něj­ších osob­nos­tí CAD bran­že u nás. Ne­jen pro je­ho tvr­dé, ale fér vy­jed­ná­vá­ní cen in­zer­ce a pro­pa­ga­ce v na­šem ča­so­pi­su. Ta­ké pro je­ho přís­tup k fun­go­vá­ní fir­my, jed­ná­ní se zá­kaz­ní­ky i ko­le­gy. Je­ho schop­nos­ti mo­de­ro­vat se­mi­ná­ře a od­bor­né ak­ce vždy přis­pě­ly k je­jich vy­so­ké úrov­ni a oce­ňu­ji i to, že po­kud ne­byl po ru­ce tlu­moč­ník, ne­vá­hal se uj­mout pře­kla­dů přís­pěv­ků zah­ra­nič­ních hos­tů. Vždy vyzd­vi­ho­val (nech­ci nap­sat, že se chlu­bil) výs­led­ky Tech­no­da­tu i na me­zi­ná­rod­ním po­li a dá­val tím přík­lad os­tat­ním. A v ne­pos­led­ní řa­dě má rád, jak naz­na­či­ly růz­né ak­ce Tech­no­da­tu, stej­nou hud­bu ja­ko já. To vše mě ve­de k to­mu, abych mu po­lo­žil ně­ko­lik otá­zek, a dou­fám, že je­ho od­po­vě­di bu­dou za­jí­ma­vé i pro na­še čte­ná­ře.

Pod poj­­mem „Prů­­mysl 4.0“ si už sko­­ro kaž­­dý do­­ká­­že ně­­co před­­sta­­vit – ať už je to in­­ten­­zív­­ní vy­­u­­ži­­tí sen­­zo­­rů ke sle­­do­­vá­­ní vý­­ro­­by, při­­po­­je­­ní clou­­do­­vých úlo­­žišť k ag­­re­­go­­vá­­ní těch­­to dat a ge­­ne­­ro­­vá­­ní re­­por­­tů, ne­­bo au­­to­­ma­­ti­­za­­ce sa­­mot­­ných to­­vá­­ren po­­mo­­cí ro­­bo­­tic­­kých pra­­cov­­ní­­ků. Od ne­­pa­­mě­­ti však k roz­­vo­­ji elek­­tro­­ni­­ky a po­­čí­­ta­­čů pat­­ří ješ­­tě jed­­na výz­­va, a tou je zjed­­no­­du­­šo­­vá­­ní uži­­va­­tels­­ké­­ho roz­­hra­­ní a roz­­ši­­řo­­vá­­ní řad uži­­va­­te­­lů, kte­­ří chá­­pou, co se v sys­­té­­mu dě­­je, pří­­pad­­ně jak jej upra­­vit.