Odolné Toughbooky Panasonic pomáhají vědcům v Antarktidě

Tags: Antarktida | CF-20 | FZ-M1 | Inuit Wind­Sled | Panasonic | Toughbook | Tou­gh­pad | Vědci

Za téměř dva mě­sí­ce ura­zil tým Inuit Wind­Sled 2538 ki­lo­me­t­rů v nej­od­leh­lej­ší a nejmé­ně pro­zkou­ma­né ob­las­ti pla­ne­ty Země – v kon­ti­nen­tál­ní Antark­ti­dě. Za vy­u­ži­tí odol­ných table­tů a no­te­boo­ků Pa­na­so­nic Tou­gh­book pro­ved­la čtve­ři­ce vědců 10 špič­ko­vých vý­zkum­ných pro­jek­tů v obo­rech bi­o­lo­gie, gla­ci­o­lo­gie, me­te­o­ro­lo­gie a te­le­ko­mu­ni­ka­cí. Je těžké si před­sta­vit, že i na zdán­li­vě pře­lid­ně­ném světě stále na­jde­me ob­las­ti, kde není ani ži­váč­ka. Tým pro­jek­tu Inuit Wind­Sled na Antark­ti­dě ura­zil 2538 ki­lo­me­t­rů v prů­bě­hu 52 dnů. Tato ob­last patří mezi nej­od­leh­lej­ší a nej­mé­­ně pro­zkou­ma­né na celém světě. Život ve zdej­ší ab­so­lut­ní prázd­no­tě je mnoh­dy vy­lou­čen.

Úče­lem této cesty bylo pro­vést 10 vě­dec­kých ex­pe­ri­men­tů a pro­ká­zat, že pro­jekt Wind­Sled je vhod­ný k pro­vá­dě­ní po­lár­ních vě­dec­kých vý­prav. Pro­jekt od­star­to­val v roce 2000 prů­zkum­ník Ramón Larra­men­di a během ná­sled­ných ex­pe­dic ho dále v prů­bě­hu let vy­lep­šo­val. Má totiž nízké ná­kla­dy a nu­lo­vý dopad na jedno z nej­kře­h­čích a nej­kom­plex­něj­ších míst na pla­ne­tě.

Tým špa­něl­ských prů­zkum­ní­ků pro­ve­dl špič­ko­vé vě­dec­ké ex­pe­ri­men­ty v ob­las­tech bi­o­lo­gie, gla­ci­o­lo­gie, me­te­o­ro­lo­gie, te­le­ko­mu­ni­ka­ce, kos­mo­lo­gie a ži­vot­ní­ho pro­stře­dí. Po­da­ři­lo se jim shro­máž­dit data z ob­las­ti, o níž prak­tic­ky nic ne­ví­me. Bylo to vůbec po­pr­vé, kdy se Ev­rop­ské kos­mic­ké agen­tu­ře (ESA) po­da­ři­lo zís­kat na Antark­ti­dě pro­voz­ní data ze všech sa­te­li­tů na­vi­gač­ní­ho sys­té­mu Ga­li­leo. Sys­tém Ga­li­leo je al­ter­na­ti­vou k se­ve­ro­a­me­ric­ké­mu sa­te­lit­ní­mu sys­té­mu GPS.

Vedle ESA pro­vá­dě­li prů­zkum­ní­ci vý­zkum také pro Uni­ver­si­ty of Maine (USA). Práce spo­čí­va­la ve shro­maž­ďo­vá­ní vzor­ků sněhu a ledu pro stu­die kli­ma­tu v re­gi­o­nu. Dále pro­vá­dě­li s ná­vaz­nos­tí na kli­ma­tic­ké změny vý­zkum pro Ne­zá­vis­lou uni­ver­zi­tu v Mad­ri­du a Špa­něl­skou stát­ní me­te­o­ro­lo­gic­kou agen­tu­ru (AEMET) s cílem určit schop­nost mi­k­ro­or­ga­nis­mů ko­lo­ni­zo­vat po­lár­ní ob­las­ti. Dále mimo jiné pra­co­va­li i pro Uni­ver­zi­tu ve Va­len­cii.

Mezi vě­dec­kým vy­ba­ve­ním pře­vá­že­ným na vě­trem po­há­ně­ných sa­ních ne­chy­běl dy­na­mic­ký ana­ly­tic­ký sní­mač pro­stře­dí na Marsu (MEDA), který vy­vi­nu­la Uni­ver­zi­ta Al­ca­lá de He­na­res a Stře­dis­ko as­t­ro­bi­o­lo­gie (CSIC-INTA) a který byl schvá­len k letu na Mars v roce 2020. Díky po­dob­nos­ti pod­mí­nek a kli­ma­tu na Antark­ti­dě a na rudé pla­ne­tě je le­do­vý kon­ti­nent ide­ál­ním mís­tem k pro­vě­řo­vá­ní tech­no­lo­gií ur­če­ných k prů­zku­mu Marsu.

Vedle sní­ma­če MEDA dis­po­nu­jí sáně také de­tek­to­rem zná­mek ži­vo­ta (SOLID), což je ná­stroj vy­vi­nu­tý špa­něl­ským Stře­dis­kem as­t­ro­bi­o­lo­gie s cílem od­ha­lit mi­mo­zem­ský život při prů­zku­mu pla­ne­ty. Pří­stroj umí de­te­ko­vat a iden­ti­fi­ko­vat bi­o­che­mic­ké slož­ky pro­střed­nic­tvím míst­ních ana­lýz vzor­ků hor­nin a ka­pa­lin.

Aby mohl tým shro­máž­dit všech­ny po­třeb­né in­for­ma­ce a za­jis­tit úspěch ex­pe­di­ce, vy­u­ží­val dvě odol­ná za­ří­ze­ní Pa­na­so­nic Tou­ghbook: no­te­book CF-20 a tablet Tou­gh­pad FZ-M1. Tato za­ří­ze­ní odo­lá­va­jí vodě, pra­chu a ex­trém­ním tep­lo­tám. Díky tomu se vý­bor­ně hodí do antark­tic­kých pod­mí­nek.

Hlav­ní při­da­nou hod­no­tou pro­duk­tů Pa­na­so­nic Tou­ghbook je je­jich odol­nost. Na vlast­ní oči viděl, jak za­ří­ze­ní odo­lá­va­jí ex­trém­ním pod­mín­kám a pů­so­be­ní ná­ra­zů. Za­ří­ze­ní jsou uni­ver­zál­ní a je možné je vy­u­ží­vat k pl­ně­ní roz­lič­ných úkolů, aniž by bylo nutné je uklá­dat do dal­ších ochran­ných pouz­der. CF-20 je prv­ním zcela roz­po­ji­tel­ným odol­ným no­te­boo­kem s tr­van­li­vou, kom­pakt­ní a leh­kou kon­struk­cí. Díky své uni­ver­zál­nos­ti se dá sklá­dat a po­lo­ho­vat šesti růz­ný­mi způ­so­by. Lze jej ovlá­dat i v ru­ka­vi­cích nebo po­mo­cí sty­lu­su. Dlou­há výdrž ba­te­rie (až 17 hodin díky druhé ba­te­rii vy­mě­ni­tel­né za chodu) za­jis­ti­la, že vý­zkum­ní­ci ne­mu­se­li no­te­boo­ky na­bí­jet z fo­to­vol­taic­kých zdro­jů tak často.

Za­ří­ze­ní Tou­ghbook pro­ká­za­la lepší odol­nost vůči níz­kým tep­lo­tám než jiná kon­venč­ní za­ří­ze­ní. Do­ká­za­la totiž bez pro­blé­mů fun­go­vat i při tep­lo­tách minus 30 °C.
Zkla­má­ním nebyl ani tablet Pa­na­so­nic Tou­gh­pad FZ-M1, který ale vědci vzhle­dem ke svým spe­ci­fic­kým po­ža­dav­kům tolik ne­zužit­ko­va­li. Pro­ce­sor Intel Ce­le­ron po­sky­tu­je table­tu ma­xi­mál­ní mo­bi­li­tu a ener­ge­tic­kou efek­ti­vi­tu. Za­ří­ze­ní si za­cho­vá­vá níz­kou hmot­nost pou­hých 540 gramů. Tablet dis­po­nu­je cer­ti­fi­ka­cí IP65, takže je vo­do­těs­ný a odol­ný vůči pra­chu a sněhu. Je vý­bor­ně či­tel­ný i za os­t­ré­ho den­ní­ho svět­la, a tak se skvě­le hodí na vě­dec­ké ex­pe­di­ce to­ho­to druhu.