Partneři Projektu CAD
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | ||||||
| 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
| 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 |
| 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 |
| 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 |
| 30 | 31 |
- 23.03. AutoCAD a AutoCAD LT – základní kurz
- 24.03. Webináře Novinky Ansys 2026 R1
- 26.03. Autodesk Inventor – kurz pro středně pokročilé (modelování součástí a plochy)...
- 26.03. Autodesk Fusion 360 – základní kurz (úvod do parametrického modelování)
- 30.03. AutoCAD – kurz pro středně pokročilé
- 30.03. Autodesk Maya – pokročilé techniky renderování
- 01.04. Autodesk Inventor – kurz pro středně pokročilé (modelování součástí a plochy)...
- 01.04. Autodesk Inventor – kurz pro středně pokročilé (modelování součástí a plochy)...
- 01.04. AutoCAD kurz – vytváření a prezentace 3D modelů
- 02.04. workshop Strukturální mechanika v programu COMSOL Multiphysics
Aktuální články
- Největší školní soutěž projektů s AI startuje
- DESVIX & ADEON: Od živé studie k BIM projektu v Revitu
- Realizujeme projekty na škole s využitím 3D tisku, 10. díl
- Lumion Cloud se rozšířil o AI generátor PBR materiálů
- Pozvánka na Future.Industry 2026 a jiné novinky
- Lumion View pro Archicad je tu!
- Workshop Tecnomatix Plant Simulation
- Epson uvádí plochou tiskárnu SC-V4000 A1+ pro UV tisk
Unikátní výzkumný projekt autonomní výhybky |
| Pátek, 17 Leden 2025 12:49 | |
|
Konečným cílem je vytvořit systém, který bude průběžně sám sledovat technický stav výhybek v železniční síti a upozorňovat na potřebu údržbového zásahu. Výhybky, kterými se mění směr jízdy vlaků, patří k nejvíce namáhaným konstrukcím, které tvoří nedílnou součást železniční infrastruktury. Všechny se fyzicky kontrolují a udržují. Nový systém autonomní diagnostiky najde uplatnění jak na konvenčních, tak na vysokorychlostních tratích. Například právě na vysokorychlostních tratích není možné vykonávat údržbovou a kontrolní činnost běžným způsobem. Pohyb zaměstnanců v kolejišti je tam za provozu vyloučen. Z tohoto důvodu je potřeba kritické prvky železniční infrastruktury, jakými jsou i výhybky, vybavit spolehlivým diagnostickým systémem, který bude včas predikovat potřebu údržbových intervencí tak, aby byla údržbová činnost efektivně prováděna a aby byl co nejméně ovlivňován provoz vlaků. Jde o jedinečný projekt, který do budoucna ušetří nejen finanční prostředky, ale i lidskou sílu potřebnou k údržbě železniční infrastruktury. Dalším přínosem je bezpečnost zaměstnanců, kteří dnes za provozu provádějí fyzickou kontrolu výhybek, zatímco v budoucnu vyjedou do terénu pouze v okamžiku, kdy je systém upozorní na potřebu zásahu. Díky autonomním výhybkám se také dá předcházet případným poruchám a neplánovaným přerušením provozu. Je to tedy cesta, jak zvyšovat spolehlivost vlakové dopravy skrze spolehlivost železniční infrastruktury. A jak se pozná, že například došlo k opotřebení nejvíce namáhaných částí srdcovky, k deformaci nebo k povrchovým vadám na kolejnicích? Senzory umístěné na výhybce snímají vibrace při průjezdu železničních vozidel a podle toho, jak se v čase mění jejich signály, pozná inteligentní software, zda dochází k nežádoucím změnám a je potřeba provést kontrolu nebo přímo údržbový zásah. Jelikož je cílem přejít z dnes nejčastější prováděné korektivní a preventivní údržby na údržbu prediktivní, bude vyhodnocovací software také schopen určit ideální dobu pro budoucí konkrétní údržbový zásah, což umožní i efektivní plánování údržby pro správce železniční infrastruktury komplexně, např. pro celou stanici. Partnery výzkumného projektu jsou Vysoké učení technické v Brně – Fakulta stavební a Fakulta strojního inženýrství a Univerzita Pardubice – Dopravní fakulta Jana Pernera. Po 4 letech, kdy byl řešen monitoring pevných částí výhybek a navržena architektura systému snímání, odesílání i vyhodnocování dat, se vstupuje do druhé fáze. Jako první teď bude řešeno ideální rozmístění snímačů na pohyblivých částech výhybky a následně bude jednáno o jejich instalaci do vybraných výhybek, které jsou v provozu v síti Správy železnic. Tříletý výzkumný a vývojový projekt bude stát téměř 20 milionů korun. Část prostředků poskytla formou grantu Technologická agentura ČR z programu Doprava 2030.
Mohlo by vás zajímat:
|












